Italská vláda zřejmě nebude riskovat pád Alitalie. Pracuje tam přes 10 tisíc voličů

Alitalia za svou více než sedmdesátiletou historii byla v zisku jen několik let. Konec konců sám velký investor Warren Buffett kdysi řekl, že jediný způsob, jak na aerolinkách vydělat pět milionů, je investovat deset (a o pět tedy přijít). Ovšem nikdy neříkej nikdy, Buffetův investiční holding Berkshire Hathaway začátkem letošního roku zveřejnil regulatorní informace, podle kterých jeho manažeři investovali do čtyř největších amerických aerolinek.

Americký trh aerolinek je mnohem konsolidovanější než evropský. Působí na něm silná trojka firem, které dosahují výrazně vyšší marže, než jaké jsou obvyklé v Evropě, kde je konkurence výrazně silnější a ziskové marže aerolinek často kolem nuly.

Navíc fakt, že i Berkshire Hathaway investovala do všech čtyř největších firem na trhu, značí, že je to spíše sázka na celý sektor. Je velmi těžké odhadnout, které z firem se bude dařit lépe a které hůře.

Pokud jde o Alitalii, minulý týden tamní odbory odmítly firemní návrh na restrukturalizaci, který obsahoval snížení mezd a propuštění zhruba desetiny zaměstnanců. Věřitelé odmítli poskytnout další půjčky a konkurenční aerolinky projevily pramalý zájem firmu koupit.

Italská vláda poskytla strádající aerolince překlenovací úvěr ve výši až do 600 milionů eur. Zároveň jmenovala tři komisaře, kteří mají šest měsíců na to, aby v přechodném období situaci řešili.

Mají několik variant: Buď finanční a ekonomickou restrukturalizaci (tedy řízený bankrot se zachováním chodu firmy, ve kterém bude hodnota současných akcií prakticky vymazána a majitelé dluhopisů pravděpodobně přijdou o část jistiny, respektive jim bude vyměněna za akcie), nebo prodej celé firmy či jejích částí jiným aerolinkám, případně ostatním investorům. Zde by tedy šlo o převzetí jiným operátorem a Itálie by ztratila svého čistě národního operátora, pokud by kupcem nebyl investor mimo sektor, který by zachoval samostatnost firmy.

Poslední možností je likvidace firmy, tedy konec fungování aerolinek. Trh by si rozdělili konkurenti, zaměstnanci by dostali výpověď.

obrázek
Zdroj: ČT24

U toho, co nakonec nastane, nelze ignorovat politický rozměr. Italský ministr průmyslu Carlo Calenda jasně naznačil, co je pro vládu podstatné. Nechce náhlý krach společnosti, nechce, aby skončila. V tom případě by přes 10 tisíc zaměstnanců, tedy potenciálních voličů, přišlo o práci a Itálie by ztratila určitou prestiž v tom, že nyní má vlastního národního leteckého operátora.

Italská vláda tak preferuje překlenovací úvěr a nalezení kupce, který by aerolinky zachránil a pokračoval v provozu tak, aby italští zákazníci dostali služby, jaké potřebují.

Nicméně i řada evropských zemí v posledních letech svého operátora ztratila. Například České aerolinie byly prodány korejským investorům, španělská Iberia skončila v rukou britského kapitálu a konkurenta. Podobný osud postihl irského operátora Aer Lingus. Německá Lufthansa pohltila například také Swissair a rakouského operátora Austrian Airlines.

I když se další podpora od státu a zachování chodu firmy zdá jako ekonomicky špatné řešení, pravděpodobně skutečně vyhraje politické hledisko, tedy snaha zachovat pracovní místa italských voličů. Navíc náklady na nezaměstnané by byly pravděpodobně vyšší a měly by horší sociální a již zmiňované politické důsledky.

Shrnuto: I když z hlediska širšího evropského a světového trhu by bylo efektivnější, kdyby Alitalia zkrachovala a dala prostor efektivnějším dopravcům, ze „sobeckého“ pohledu Itálie je určitě lepším řešením nenápadný další bailout, tedy přihrání dalších státních peněz firmě tak, aby mohla zase pár let fungovat.

Na banky se spoléhat nemůže

Poslední záchrana Alitalie se uskutečnila v roce 2008, kdy firma fúzovala s konkurentem Air One a dostala financování od konsorcia italských bank s podporou vlády.

Tentokrát je situace jiná. Italské banky jsou v relativně špatné kondici. Několik z nich potřebovalo loni a letos finanční injekci od státu a další menší banky na tom nejsou nijak valně.

Například UniCredit začátkem letošního roku potřebovala získat zhruba 13 miliard eur nových peněz na sanaci špatných dřívějších úvěrů. Firma také podle vlastních informací z minulého měsíce vlastní kolem 500 milionů eur podíl v Alitalii. Implikace jsou jasné, UniCredit byla jednou z bank, která ztrátový provoz Alitalie financovala, a nyní jejich investice ztratily velkou část hodnoty kvůli tomu, že je Alitalia před krachem.

Alitalia
Zdroj: ČTK/AP/Alessandra Tarantino

Koupě Alitalie některým z konkurentů je také nepravděpodobná, zájemců asi mnoho za slušnou cenu, respektive kladnou hodnotu, nebude, vzhledem ke špatnému hospodaření firmy a ztrátovému provozu.

Takže je spíše pravděpodobné, že finanční podporu dodá stát, respektive stát prostřednictvím nějakého soukromého fondu se státní podporou. V krajním případě by mohla být použita nějaká italská banka, ale to je méně pravděpodobné řešení. Podobný „soukromý“ fond existuje pro pomoc italským bankám. Financování takovýmto fondem má tu výhodu, že většina voličů nevidí, že jde de facto částečně o skrytou vládní podporu, a nejsou tak naštvaní, že stát zase někoho zachraňuje za peníze daňových poplatníků.

Martin Vlček působí jako analytik společnosti BH Securities. Předtím pracoval pro americký investorský server SeekingAlpha.com a působil také 13 let v produktovém managementu ve start-upech a korporacích. Je držitelem prvního stupně americké zkoušky pro analytiky CFA (Chartered financial analyst). K jeho oblíbeným investičním tématům patří zejména americké akcie, volatilita, opce, komodity (zejména ropa, zemní plyn a zlato) a měny.

Martin Vlček
Zdroj: Martin Vlček

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
včera v 16:53

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...