Irák a Sýrie, spojené nádoby

Irák bije na poplach. A spolu sním západní země, ale také Írán a další státy. Islámský stát v Iráku a Levantě (Sýrii) totiž obsazuje jedno irácké město za druhým a za sebou nechává jen mrtvé, spoušť i obavy z budoucnosti. Před radikálními islamisty prchají statisíce lidí a strach se šíří napříč celou zemí, od Mosulu po Arbíl.

Teroristé na postupu

Bojovníci z organizace napojené na Al-Kaidu navíc postupují na Bagdád a v některých metropolích jak na Středním východě, tak i v Evropě a ve Spojených státech propuká až panika. Na poplach pak bijí generálové armád, které by se nejraději zakously samy do sebe, ale nyní je mnohem vážnější hrozbou společný nepřítel. V čele s obávaným Abú Bakrem Bagdádím.

Terorista, který v uplynulých měsících působil na území Sýrie a nakonec v lednu vyhlásil v irácké Fallúdži samostatný stát. Nikdo ho sice neuznal, ale moc Bagdádího bojovníků se každým dnem rozrůstá. Irácká vláda premiéra Málikího, která mimochodem nese lví podíl na současném vývoji, proto nyní musí vymyslet, jak ubránit samotný Bagdád, bez zahraniční pomoci to ovšem nepůjde.

Na stejné lodi

Loni na podzim se Spojené státy připravovaly na letecký úder proti režimu syrského prezidenta Bašára Asada. Na poslední chvíli ho tehdy odvrátilo především Rusko a dnes je to, zdá se, jediný pozitivní krok, který Moskva v posledních letech na mezinárodním poli učinila. Bez ohledu na to, že tak konala především kvůli vlastním zájmům, ať už šlo o ruskou základnu ve Středozemním moři, nebo snahu zabránit výstavbě ropovodu a plynovodu přes syrské území, kterým by strategické suroviny tekly do Evropy právě z této oblasti, a nikoli už z Ruska.

Už v loňském roce totiž na území Sýrie operovalo na 650 džihádistických skupin, jejichž cílem nebylo ani tak svržení autoritářského Asadova režimu, ale nastolení radikálního islámského státu, který by byl přímým ohrožením celého regionu, Izrael a Jordánsko nevyjímaje. I tehdy musely ovšem pomoci zahraniční jednotky, konkrétně libanonský Hizballáh, bez kterého by zřejmě Asad těžko odolal. A účinná byla i pomoc Íránu.

A právě Teherán nyní pomáhá chránit před islamisty i Irák, jehož hlavním spojencem jsou Spojené státy. Ostatně Washington poskytl na obnovu postsaddámovského Iráku a výcvik jeho jednotek miliardy dolarů a životem za to zaplatily tisíce Američanů. A dnes Washington a Teherán hledají způsoby, jak postup bojovníků Islámského státu v Iráku a Levantě nejen zastavit, ale také tuto teroristickou organizaci zničit.

Írán posílá do Iráku své elitní Revoluční gardy, celkem pak nabízí na deset tisíc mužů ve zbrani. Spojené státy zase zvažují nasazení bezpilotních letadel, dronů, které používá na afghánsko-pákistánské hranici i v Jemenu. Zároveň si ovšem lámou hlavu nad tím, jak nahradit bezpečnostní vakuum v oblastech, odkud bez boje uprchly irácké jednotky, přestože je Američané roky cvičili.

Syrská fronta

O tom, že Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL) chystá něco velkého, svědčila i jeho pasivita z posledních dnů a týdnů v Sýrii. Právě tito radikálové přitom patřili v posledním roce spolu s Frontou al-Nusrá k nejaktivnějším a také nejobávanějším. ISIL za sebou zanechal množství masových hrobů, před dětskou nemocnicí v Halabu si dokonce zřídil popraviště.

Zhruba před týdnem však ISIL své útoky, zejména na ostatní povstalecké skupiny, které bojují nejen s Asadem, ale i mezi sebou, omezil. To ostatně potvrdili i představitelé Fronty al-Nusrá. Dalším paradoxem přitom je, že obě organizace jsou napojené na Al-Kaidu, a tak se do konfliktu mezi nimi musel vložit sám šéf Al-Kaidy Ajmán Zavahrí.

Není nutné dodávat, že takový stav, kdy se islamisté zabíjeli navzájem, vyhovoval nejen Asadovi, ale také Západu. Nemluvě o tom, že v řadách těchto organizací bojují i tisíce mudžahedínů s pasy zemí Evropské unie. Pro Německo, Nizozemsko, Francii či Velkou Británii tak představují velké bezpečnostní riziko v případě, že se ze Sýrie, resp. z Iráku vrátí zpět.

Prezident Asad se před pár dny mohl radovat z dalšího vítězství, když ho v přímých volbách zvolilo téměř 89 % Syřanů, kteří se vypravili k volebním urnám. Dostal tak od nich mandát k pokračování bojů, zejména proti islamistům, kteří pro většinu Syřanů představují skutečné zlo. Současný vítězný postup bojovníků z ISIL v Iráku ale Asada klidným nenechává.

Islámský stát v Iráku a Levantě se totiž zmocnil velkého množství zbraní, včetně amerických vojenských vozidel, která používala irácká armáda. A nyní je přepravuje do Sýrie. V příštích hodinách či dnech se tak můžeme dočkat chvíle, kdy se do bojů proti radikálům společně postaví představitelé zemí, kteří by si jinak spolu nesedli za jeden stůl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
včera v 16:53

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...