Havel, Gott, Kubišová, Slavia, tatarský biftek a ztráty jistot

Touto zemí v poslední době zahýbalo několik dramatických událostí. Václav Havel nepozval Karla Gotta na oslavu svých pětasedmdesátin. Oné merendy se nezúčastnila Marta Kubišová. V tu chvíli to vypadalo na konec světa. Gott se přece musí zvát všude a ostatně v Las Vegas byl dříve než Havel. Pokud máte nějaké informace, že tam byl pan prezident před ním, opravte mě. Ale v žádném případě ho nenechali lasvegasští zazpívat. Havel přece není žádný pořádný umělec, většina lidí, kteří jeho hry nikdy neviděli ani nečetli, říkají, že jsou blbé. A hlas lidu, hlas nejvyšší autority!

Kubišová měla určitě mnoho důvodů nepřijít. Především žárlí na Obermannovou. To musí být každému jasné. Spisovatelka je mladší a blonďatá. Pak také nesouhlasí s Havlovou amnestií, ale dlouho to tutlala. Až teď už to nemohla vydržet a dala to jasně najevo. Také jí vadí, že malého Vašíčka houpal Adolf Hitler na kolenou při své pražské návštěvě. Což v této zemi ví kde kdo a nic se s tím nedělá jako se vším. Pak je také Havel multikulturista, a to znamená, že má rád i hnusné Inuity, kteří se živí velrybami, pižmoni a ptačími vejci; když se to Kubišová pokusila kritizovat v pořadu Chcete mě?, zasáhl pravdoláskovský tinktenk, o němž protipravdoláskovci vědí, že je to ve skutečnosti tinkgeng, a vysílání znemožnil.

Mám sice pocit, že na oslavu svých narozenin si mohu pozvat, koho chci a ani Bůh (překlad z jazyka německého) mi v tom nemůže zabránit a skutečně z první ruky vím, že Marta Kubišová v době Havlových oslav byla kdesi v pohybu mezi Římem, kde byla na poznávacím zájezdu, a Prahou, ovšem jak lidu vysvětlit, že se něco divného neděje. Média se vyžívají, davy větří.

A aby se svět definitivně v řiť obrátil a staly se věci horší než Gott, Kubišová, Havel a jadernobiologická válka, fotbalový trenér Franta Straka, to srdíčko, sparťanským olejíčkem polité, se vydal hledat štěstí do slávistického Edenu. A to ještě nedávno vodil své letenské kopálisty před derby na tatarský biftek ve tvaru slávistické hvězdy. Fanoušci rudí i sešívaní nyní nad tatarským biftekem zvrací. Tento zvláštní převrat v duši jednoho sparťana jeví se mnohým být předobrazem převratu nejméně státního.

Pozoruhodné je, že jenom sporadicky se fotbaloví znalci (kterými jsme my všichni ze zdejších hospod, odborníci na fotbal, politiku, umění a všechno) zabývají tím, zda je Straka skutečně tím správným ořechovým koučem pro současnou komplikovanou Slavii (což si osobně myslím, že není, tenhle tým potřebuje spíš stavitele než motivátora). Většina se vrhá supím způsobem na ztrátu sparťansko-slávistických hodnot. A jejich drolení pokládá za důvodný důkaz nejistoty současného bytí. Strakovo angažmá se mění z problému existenčního na kauzu existenciální.

Milý lide, drahé veřejné mínění, soudruzi a soudružky, dámy a pánové, vážené obecenstvo, při vědomí toho, že Gotta nepozvali, Kubišová nepřišla a Straka místo slávistického tataráku bude chystat sparťanský, je mnohé vcelku pochopitelné: nelze věřit tomu, že dvojčata zničili teroristé, Usáma bin Ládin žil, když byl zastřelen, Neil Armstrong chodil po Měsíci… Svět ovládá nějaká tajuplná banda, která všechno řídí tak, abychom byli zmateni.

Nejspíš to budou Židi. Nebo že by cyklisti?

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
před 15 hhodinami

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...