Eurovize a ukrajinský rasismus

Eurovize. Obskurní soutěž, ve které se z našich umělců vyznamenaly snad jen kalhotky Terezy Kerndlové, je českým publikem ignorována. A je to škoda. Ne, nezbláznila jsem se.

Kulturně vám tato soutěž samozřejmě nic nenabídne. Přehlídka příšerných a ještě příšernějších vystoupení může pobavit, ale dlouho se vydržet nedá. Koncentrace děsivých výkonů je srovnatelná snad jen s hvězdnou pěchotou české superstar, nicméně pořád je to nejsledovanější nesportovní soutěž v Evropě. A v Evropě východní je brána navýsost vážně. Takže, pokud očekáváte kulturní zážitek, pak zbytečně. Pokud vás ale zajímá politické dění v regionu východní Evropy, Eurovize je jeho nedílnou součástí. Zajímavé je sledovat už jen to, jak země hlasují a které soutěžící podporují, když jejich reprezentant vypadne. A sledovat se vyplatí i národní kola.

Tak například oblíbená Ukrajina. V národním finále se před dvěma lety objevila jakási Anastasia Prichodko, která byla diskvalifikována, protože zpívala v ruštině (angličtina by byla akceptovatelná). Vzápětí se ale mohla připojit k ruským finalistům a dokonce ruské finále vyhrála. Rusko tak nakonec reprezentovala Ukrajinka s písničkou, kterou složil Gruzínec, a textem v ruštině, který napsala Estonka. A Rusové se mohli zbláznit.

Teď má Ukrajina jiný problém. V národním finále nezvítězila Ruska, ale černoška, ve stylu politické korektnosti řečeno: afroukrajinka Gaitana. Svou písní "Be my guest" oslovila ukrajinské publikum, ale v žádném případě nenadchla představitele nacionalistické strany Svoboda. A s hudebním vkusem to má pramálo společného. Nula bodů dostala Gaitana od Svobody za barvu svojí kůže. Gaitana navíc prý nemá ukrajinskou duši, nereprezentuje proto ukrajinskou kulturu a lidé si budou myslet, že Ukrajina není v Evropě a možná zemi proto nevezmou ani do EU (aha!).

Pravda, Gaitana nijak nesplňuje parametry stereotypu „blondýnka s copy, která v kroji tančí mezi obilnými klasy“, přesto i tahle černoška se na Ukrajině narodila, vyrůstala, studovala a ukrajinsky mluví lépe než někteří její spoluobčané. Co nás může těšit je, že se proti zmíněným rasistickým výpadům zvedla na Ukrajině vlna odporu, včetně politiků a umělců.

Ale jen tím se problém neřeší. Ministerstvo vnitra nadále tvrdí, že je všechno v pořádku a že rasově motivovaných trestných činů je minimum. Statisticky ano. Jenže zlepšení je dosaženo ubohým trikem: takové chování spadá v 99,9 % do kategorie „chuligánství“. Navíc mnohé oběti rasových útoků se na policii ani neobracejí, protože se pomoci stejně nedočkají. Moji čínští kamarádi v době ukrajinských svátků radši nevycházeli na ulici.

Mávnout rukou nad banálními projevy rasismu proto bohužel nejde, protože Ukrajina má problém, na který opakovaně upozorňuje i Rada Evropy.  Dalším varovným signálem je růst podpory Svobody na Ukrajině. Průzkumy veřejného mínění dlouhodobě ukazují, že Svoboda by mohla překonat 5% hranici nutnou pro vstup do parlamentu a její podpora na západní Ukrajině, zejména v Ternopilské oblasti, je znepokojující (v břenu 2009 ve volbách do oblastní Ternopilské rady získala Svoboda 32 % hlasů) a neslyšela jsem, že by někdo z této strany rasistické výroky svého kolegy odsoudil. To znamená, že na Ukrajině v 21. století stále existuje strana, která hodnotí lid na základě barvy kůže. Poslední skandál, mimo reakce na vítězství Gaitany, vyvolal článek v „Nové ternopilské gazetě“, který reagoval na bitku v baru mezi arabskými a africkými studenty s titulkem: „Vedle 'Ornavy' tekla černá krev. Arabové a negři se bili za naše…. lehké holky“ (původní vulgární výraz jsem raději nahradila). Už jen z toho se člověku musí udělat špatně. Vše je navíc podpořeno fotomontáží, kde opice objímají rozhalenou holku.

Nedokážu si představit, že by v oné Evropě, ke které se Svoboda touží připojit, vyšel článek podobného ražení. Takže ne Gaitana, ale Svoboda dělá z Ukrajiny zemi, která do EU nepatří.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
před 23 hhodinami

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...