Dost bylo Balkánu (v Eurovizi)

Televizní výbor Evropské vysílací unie EBU minulý týden ve Veroně rozhodl, že změní pravidla evropské písňové soutěže Eurovision Song Contest (ESC). Jedním z důvodů změn je nespokojenost velkých evropských hudebních trhů s tím, že způsob hlasování favorizuje země východní Evropy a bývalého Sovětského svazu, které v poslední soutěži obsadily osm z deseti prvních míst (první desítku doplnily Turecko a Řecko).

Několikaletá nadvláda východoevropských zemí v soutěži vzniká jednak soudržností a dále migrací jejích obyvatel. I když hlasovací SMS zprávy pocházející ze země účastníka soutěže se nezapočítávají, nic nebrání tomu, aby Srbové, Rusové, Ukrajinci žijící v zahraničí neposlali svůj hlas z mobilů, jejichž SIM karty mají jinou provenienci. Jedině tak je možné vysvětlit, proč SMS odeslané z Česka umístily do čela českého žebříčku písně z Ukrajiny, Arménie a Srbska.

Jediné rozhodnutí televizního výboru, které je údajně definitivní, se týká uspořádání dvou semifinále, namísto dosavadního jednoho vyřazovacího předkola. Další detaily změn se musí ještě projednat, nicméně výkonný šéf ESC Swante Stockelius dal nahlédnout do návrhů, o kterých se bude jednat. Dvě semifinále by se měla vysílat simultánně a pouze do těch zemí, jejichž zástupci v nich budou vystupovat. Tím by se měla rozředit; síla východoevropských hlasů. Kromě toho se přímo do finále nedostane prvních deset zemí z posledního ročníku jako v minulosti, ale pouze vítěz.

Tradiční automatická finálová účast velké čtyřky Německa, Velké Británie, Francie a Španělska (Itálie se od roku 1997 neúčastní) by měla zůstat. Podle nových pravidel by z každého semifinále mělo postoupit devět soutěžících podle SMS hlasování. Desátý účastník se pak do finále dostane na divokou kartu udělenou odbornou porotou, čímž se počet finalistů dorovná na současný počet dvacet pět. Ať už bude systém hlasování v nejstarší evropské písňové soutěži jakýkoli – a je třeba říci, že změny mohou ESC jenom prospět – věřme, že česká média se z letošního ročníku poučila.

Přinejmenším v tom, že nebudou prezentovat soutěžení evropských songů jako významnou kulturní událost, jejímž prostřednictvím lze dobývat Evropu na způsob Madly, která zpívala Evropě. Neboť Eurovision Song Contest je v podstatě jen velká televizní show, jejíž význam je dán hlavně tím, že se dostává na obrazovky více než padesáti zemí. Post Scriptum: Při pátrání po detailech jsem si všiml, že před měsícem se v Londýně konal první ročník Eurovision Dance Contest, ve kterém usilovali o přízeň televizního publika soutěžící ze šestnácti zemí. Vyhrál finský pár. Že by se v Česku nenašli dobří tanečníci?

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...