Televizní výbor Evropské vysílací unie EBU minulý týden ve Veroně rozhodl, že změní pravidla evropské písňové soutěže Eurovision Song Contest (ESC). Jedním z důvodů změn je nespokojenost velkých evropských hudebních trhů s tím, že způsob hlasování favorizuje země východní Evropy a bývalého Sovětského svazu, které v poslední soutěži obsadily osm z deseti prvních míst (první desítku doplnily Turecko a Řecko).
Několikaletá nadvláda východoevropských zemí v soutěži vzniká jednak soudržností a dále migrací jejích obyvatel. I když hlasovací SMS zprávy pocházející ze země účastníka soutěže se nezapočítávají, nic nebrání tomu, aby Srbové, Rusové, Ukrajinci žijící v zahraničí neposlali svůj hlas z mobilů, jejichž SIM karty mají jinou provenienci. Jedině tak je možné vysvětlit, proč SMS odeslané z Česka umístily do čela českého žebříčku písně z Ukrajiny, Arménie a Srbska.
Jediné rozhodnutí televizního výboru, které je údajně definitivní, se týká uspořádání dvou semifinále, namísto dosavadního jednoho vyřazovacího předkola. Další detaily změn se musí ještě projednat, nicméně výkonný šéf ESC Swante Stockelius dal nahlédnout do návrhů, o kterých se bude jednat. Dvě semifinále by se měla vysílat simultánně a pouze do těch zemí, jejichž zástupci v nich budou vystupovat. Tím by se měla rozředit; síla východoevropských hlasů. Kromě toho se přímo do finále nedostane prvních deset zemí z posledního ročníku jako v minulosti, ale pouze vítěz.
Tradiční automatická finálová účast velké čtyřky Německa, Velké Británie, Francie a Španělska (Itálie se od roku 1997 neúčastní) by měla zůstat. Podle nových pravidel by z každého semifinále mělo postoupit devět soutěžících podle SMS hlasování. Desátý účastník se pak do finále dostane na divokou kartu udělenou odbornou porotou, čímž se počet finalistů dorovná na současný počet dvacet pět. Ať už bude systém hlasování v nejstarší evropské písňové soutěži jakýkoli – a je třeba říci, že změny mohou ESC jenom prospět – věřme, že česká média se z letošního ročníku poučila.
Přinejmenším v tom, že nebudou prezentovat soutěžení evropských songů jako významnou kulturní událost, jejímž prostřednictvím lze dobývat Evropu na způsob Madly, která zpívala Evropě. Neboť Eurovision Song Contest je v podstatě jen velká televizní show, jejíž význam je dán hlavně tím, že se dostává na obrazovky více než padesáti zemí. Post Scriptum: Při pátrání po detailech jsem si všiml, že před měsícem se v Londýně konal první ročník Eurovision Dance Contest, ve kterém usilovali o přízeň televizního publika soutěžící ze šestnácti zemí. Vyhrál finský pár. Že by se v Česku nenašli dobří tanečníci?
