Darwin na pranýři

Není to poprvé, co se v Turecku diskutuje o Darwinově teorii. Tedy ani ne tak o teorii samotné, ale o tom, zda se o ní může mluvit například ve školách před dětmi. Teorie, která je v rozporu se stvořením světa, totiž úplně neodpovídá představám úředníků a politiků současného Turecka, kterému vládne proislámsky zaměřená Strana spravedlnosti a rozvoje.

Pod palbu kritiky a stížností se nedávno dostal učitel Suleyman Bicer, kterého se jednoho dne jeho žák v páté třídě zeptal, jestli je pravda, že lidé pocházejí z opic. Učitel s čistým svědomím a ve snaze objasnit zvídavému dítěti velkou záhadu na otázku odpověděl a celé třídě ve stručnosti vysvětlil Darwinovu evoluční teorii. To ale podle tureckých úřadů neměl dělat. Rodiče si na učitele okamžitě stěžovali s tím, že učitel dětem plete hlavu, že jim tvrdí, že lidé pocházejí z opic a považte, že jim dokonce předčítal z bible. Jak poslední poznámka souvisí s prosazováním Darwinovy teorie, z čehož rodiče učitele obvinili, to zůstává záhadou.

Úřady na incident musely reagovat, a tak se z toho vykroutily s varováním pro učitele, že nepostupoval správně, když žákům předložil učivo, které není obsaženo v osnovách páté třídy. Turecký tisk k tomu poznamenal, že toto učivo není ani v osnovách 8. třídy, a tak se o evoluci dozvídají turecké děti až na středních školách, pokud má vůbec ta konkrétní střední škola biologii mezi předměty. „Nejdříve chceme, aby se žáci co nejvíce ptali, a když se ptají, zakazujeme učitelům na jejich otázky odpovídat?“ ptají se řečnicky lidé, kteří se učitele v tomto případu zastali.

Evoluční teorie je ožehavým tématem tureckého školství i vědy jako takové. Odborníci si často stěžují, že věda není v Turecku na příliš vysoké úrovni, a tak neexistuje dostatečně velká a respektovaná skupina kapacit, která by platnost evoluční teorie dokázala ve zdejší společnosti obhájit. Turecko patří k zemím, jehož obyvatelé jsou z velké části Darwinovi odpůrci a dokazuje to nejeden výzkum. Podle pět let starého průzkumu časopisu Science jen čtvrtina Turků považuje evoluční teorii za správnou. V tomto průzkumu se ptali obyvatel 34 zemí včetně USA, Japonska, Turecka a evropských států, zda je podle nich Darwinova teorie správná. Turecko skončilo jako odpůrce evolucionismu na posledním místě, mimochodem hned za Spojenými státy. Právě v USA je v některých státech součástí školní výuky vedle evoluční teorie i ta o stvoření světa, tzv. kreacionismus.

V Turecku je oficiálně náboženství odděleno od státu a tedy i od výuky. Fakticky se ale ani školství neubránilo vlivu islámu. Co se týká střetu Darwinovy teorie s teorií stvoření světa, té první neprospělo levicové hnutí, které se v Turecku rozmohlo na konci 70. let. Střet pravice a levice, která byla tehdy spojovaná s komunistickými myšlenkami a mimo jiné i s marxistickým učením, tehdy v roce 1980 vyvrcholil vojenským pučem, který nenávratně ovlivnil tureckou společnost. Jedním z výsledků převratu byl i pozvolný návrat náboženských myšlenek, které se měly stát protipólem mladým komunistům a měly tak oslabit jejich vliv. V roce 1985 tehdejší vláda zařadila do středoškolských učebnic právě kreacionismus jako alternativu k Darwinově teorii, spojované s marxismem. A tak se stala v Turecku teorie o stvoření světa nějakou vyšší mocí oficiálně (i když okrajově) součástí školní výuky v rámci biologie. Společně s hodinami náboženství je tak pro většinu věřících muslimů velkou oporou v jejich víře a názorech o tom, jak vznikl svět a člověk. I proto Turci ve velké míře neuznávají evoluci, a i proto si zřejmě i nadále budou stěžovat na „neposlušné“ učitele svých dětí. Problém není v tom dokázat, která z myšlenek je správná, ale v tom, že je učitel trestán za objasňování vědecky dokázané teorie jen kvůli tomu, že to úplně nevyhovuje nábožensky založeným rodičům. Vždyť od vysvětlování stvoření světa a dalšího jsou tu právě hodiny náboženství.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
před 22 hhodinami

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...