ČT zvedla hozenou rukavici

Volání po odvolání generální ředitele Janečka kvůli odvysílání spotu Národní strany se dá pochopit jen s ohledem na tvrdou kampaň před volbami do Evropského parlamentu, které se blíží. Právě v případě skandálního spotu totiž ČT udělala maximum, aby nadřadila věc etiky a tolerance nad literu zákona o volebním vysílání politických stran.

Ten totiž kdysi pozapomněl na společenské změny, které zákonitě přicházejí v dalším stadiu přeměny kdysi totalitního státu na demokracii a tržní ekonomiku.

Pozapomnělo se, že se znovu objeví extrémní politické proudy, které využijí skuliny každého zákona bez okolků a skrupulí včetně volebního vysílání České televize, aby otestovaly, jak se dokážeme postavit proti rasismu a xenofobii.

Česká televize nikdy neměla nikoho, kdo by cenzuroval volební spoty politických stran. Ze zákona vyplývá, a bylo tak vždy zvykem, že vysílací čas, kdy běží spoty, České televizi de facto nepatří. Strany dodaly spoty a ČT je dala do vysílání, aniž by je kontrolovala. Když zákon neumožňuje klip odmítnout a neodvysílat, je takový režim zcela pochopitelný.

Tedy spíš: byl pochopitelný do osudné chvíle, kdy se objevil spot o „konečném řešení cikánské otázky“. Nikoho nenapadlo, že by spoty někdy mohly obsahovat rasistická hesla nebo třebas porno scény či obrázky otevřeného násilí.

Společnost, zákony i Česká televize počítaly s určitou mírou politického vkusu a respektování zásad a zákonů. Mohli bychom ČT vyčítat, že zaspala dobu, nepřipravila se dostatečně na tvrdou realitu „nové Evropy“, která se potýká s rozpory a napětím kvůli rostoucímu počtu ekonomických přistěhovalců, politickému extremismu a nacionalismu.

Jenomže celá Evropa a její ideály a zákony, podle kterých se před dvaceti lety začalo tvořit politické a společenské prostředí v samostatné České republice, prochází těžkými zkouškami. Po celé Evropě existují nacionalistické strany hlásící se otevřeně k novodobému fašismu a nacismu. O žádné zemi se nedá říct, že by měla recept na moderní tvář xenofobie, o níž si zakladatelé Evropských společenství určitě mysleli, že zemřela s hitlerovským Německem a poté s rozpadem komunistického bloku.

Všichni se mýlili. Rodí se noví vůdci, kteří svoji politickou věc zakládají na frustraci lidí, na nenávisti. Česká republika a rovněž další evropské země čelí civilizačnímu šoku. Vrátily se hrůzné násilné a xenofobní politické proudy, které se prezentují jednou rádoby demokraticky s nádechem radikalismu, jindy zcela bez skrupulí vyzývají ke „konečným řešením“, tedy popření zásad tolerance a lidských práv, na nichž je založena celá poválečná Evropa.

Svobodné politické prostředí a demokracie vůbec neumějí zadusit extremismus v jeho zárodku. Stejně jako nejde zbavit jednou provždy celý lidský rod frustrací, pocitů méněcennosti či sklonu k násilí, tak nejde ve společnosti vykořenit určitou míru politického extremismu. Stačí, aby se objevila velká deziluze, nezaměstnanost, strach a xenofobie roste.

ČT je v tomhle na stejné lodi a ve stejném postavení a šoku jako zbytek společnosti. Česká televize, respektive její generální ředitel, ale hned, jak se spot na obrazovce objevil, se navzdory právnímu názoru rozhodl postavit étos a morálku, toleranci a slušnost nad zákon. Pokud si někdo myslí, že šlo udělat víc, hledá jen hůl, aby českotelevizního psa mlátil.

Česká televize zvedla hozenou rukavici. Hodnoty, které má stát v ústavě se musí hájit odvážně. Udělala to pro princip slušné společnosti. Princip nenásilí, tolerance, morálky a lidskosti. Spílat jí je absurdní, politici by spíš měli dát České televizi nový modernější zákon.

  • Logo České televize autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/4/384.jpg
  • Nacionalisté autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/270/26908.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
včera v 16:53

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...