Co to jsou české národní a státní zájmy?

České národní zájmy - to je velmi často frekventovaná floskule naší politiky a publicistiky. Zpravidla se mluví o jejich hájení, například proti Evropské unii, abychom se v ní prý nerozpustili jako kostka cukru v kávě. Pan profesor Ivo Barteček z olomoucké univerzity zase v úterý říkal v rádiu, že by bylo lepší, abychom mluvili spíše o českých státních zájmech, které jsou dnes pro nás důležitější než zájmy národní.

Pokusme se v tom tedy poněkud orientovat. Argumentace pana profesora Bartečka je správná potud, že státní zájmy je skutečně nutné v některých věcech tvrdě hájit, například před privatizací. Co by byly naší republice platné třeba tanky, kdyby byly v soukromém vlastnictví bůhvíkoho. Podobně se zdá být ve státním zájmu mít zaručenou kontrolu nad energetickými záležitostmi v době, kdy se tyto komodity stávají nedostatkovým zbožím. Není vyloučeno, že také bude nutné rozvinout co nejfundovanější diskusi o míře privatizace ve zdravotnictví, aby neutrpěl jeden z nejvyšších zájmů, který musí být státem chráněn.

To všechno však neznamená, že nutný důraz na některé státní zájmy vylučuje existenci zájmů národních, které jsou v mnohém od těch státních odlišné. Zde bychom se nejdříve měli oprostit od už zmíněného spojení se slovem „hájení“. Tím jako bychom se stále vraceli kamsi do minulých staletí, kdy český národ musel pracně bojovat za svá práva, která mu ohrožovali tu Habsburkové, tu Němci a po druhé světové válce i Rusové, což si mnozí pravověrní komunisté uvědomili až 21. srpna 1968. Je příznačné, jak málo o českých národních zájmech mluvíme ve smyslu ofenzivním - to jest v souvislosti s maximálním informováním světa nejen o tom, čeho Češi dosáhli v minulosti, ale i čím můžeme obohatit lidstvo v době současné. Jistě, jsou to především naše úspěchy ve vědě a kultuře, jsou to však i některé pozitivní rysy naší národní povahy - zejména smysl pro humor, které se odráží třeba v naší literatuře.

Nu a v neposlední řadě patří k našemu národnímu zájmu propagovat naši krásnou českou krajinu. Tu bohužel necháváme tak často devastovat třeba v mylném domnění, že našim národním zájmům poslouží lépe, když ji bezhlavě proměníme v ohyzdné průmyslové objekty místo abychom zachovali její původní přirozený půvab.

A také stojí za úvahu, jak pojem české národní zájmy proniká i do nekonečných úvah o umístění amerického radaru na našem území. Zde vcházejí do hry emoce, před nimiž ustupují věcné argumenty o potřebnosti či nepotřebnosti, škodlivosti či neškodnosti tohoto zařízení. Komunistům a některým jejich relikviím u ČSSD k odporu naprosto stačí, že má jít o objekt americký a hned to v nich zmobilizuje negativní obranné látky. Ty pramení z jejich dávné závislosti na ruském, či lépe sovětském vidění světa. Opačný názor zase staví na dogmatu, že Amerika našim zájmům vždy a ve všem pomáhala a že co je americké, to je automaticky správné a nám prospěšné. Zatím se však nezdá, že by v duchu nějakých českých národních zájmů přišli za Američany se žádostí o radar čeští politici. Zcela naopak to vypadá tak, že iniciativa vznikla na straně americké, ať už při předběžném sondování u sociálně demokratického ministra obrany Tvrdíka nebo při vlastním podání žádosti druhé Topolánkově vládě, shodou zvláštních okolností takřka okamžitě po jejím schválení parlamentem.

S vůbec nejoriginálnější aplikací českých národních zájmů v této věci však přišla kandidátka komunistů na úřad prezidenta Jana Bobošíková. Na rozdíl od svých navrhovatelů netrvala na tom, že u nás nemá být vůbec žádný radar. Zákonodárce ale překvapila nefalšovanou filosofií našich starovlastenců, že hezké je jen to, co je české, takže když radar, tak výhradně náš a s naší posádkou, možná dokonce i natřený národními barvami. Co by tomu asi řeklo NATO a co Rusové, to už jsme se od vskutku erudované ochránkyně českých národních zájmů nedověděli. Podala nám jen tímto svým návrhem znamenitý důkaz, jak je možné s pojmy pro mnohé svatými žonglovat výhradně ke svému vlastnímu politickému prospěchu.

My ostatní bychom raději měli hodně důkladně přemýšlet, co si pod českými národními a státními zájmy skutečně představujeme.

Komentář Jiřího Ješe pro Český rozhlas 6

  • Srpen 1969 autor: ČT, zdroj: ČT http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/49/4873.jpg
  • Americký radar autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/71/7090.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...