Co řekneš, platí, co slíbíš, uděláš

Internetem se teď velmi naléhavě toulá citát Tomáše Bati. Jistě jste si ho už přečetli v některém z blogů, jejichž autoři se jím nechali inspirovat či na něj odkázali. Nicméně dobrých věcí, dobrých činů i dobrých slov je vždycky málo. Dopřeji vám tedy Baťův výrok ještě jednou: „Příčinou krize je morální bída. Přelom hospodářské krize? Nevěřím v žádné přelomy samy od sebe. To, čemu jsme zvykli říkat hospodářská krize, je jiné jméno pro mravní bídu. Mravní bída je příčina, hospodářský úpadek je následek. V naší zemi je mnoho lidí, kteří se domnívají, že hospodářský úpadek lze sanovat penězi. Hrozím se důsledku tohoto omylu. V postavení, v němž se nacházíme, nepotřebujeme žádných geniálních obratů a kombinací. Potřebujeme mravní stanoviska k lidem, k práci a veřejnému majetku. Nepodporovat bankrotáře, nedělat dluhy, nevyhazovat hodnoty za nic, nevydírat pracující, dělat to, co nás pozvedlo z poválečné bídy, pracovat a šetřit a učinit práci a šetření výnosnější, žádoucnější a čestnější než lenošení a mrhání. Máte pravdu, je třeba překonat krizi důvěry, technickými zásahy, finančními a úvěrovými ji však překonat nelze, důvěra je věc osobní a důvěru lze obnovit jen mravním hlediskem a osobním příkladem.“ Tak pravil Tomáš Baťa, legenda českého podnikání, v roce 1932. Jelikož v témže roce zahynul při letecké havárii, lze výše uvedené vnímat i jako jakýsi nepřímý odkaz.

Samozřejmě, že si tato Baťova slova všichni vztahují na krizi, která se nás nedávno poměrně značně dotkla a jejíž důsledky budeme pociťovat ještě nějaký čas. I vůči způsobu jejího řešení se lze skrze tento citát vymezovat. Nečasova vláda využila situace k tomu, aby se pokusila o mnohé ekonomické reformy. Pravda, tyto změny zabolí. Ale kdyby jich nebylo, mohlo by to bolet za pár let mnohem víc. Tedy by rozumný člověk nehystericky ohnul hlavu a přijal omezení jako nezbytná. Kdyby ovšem věřil, že to k něčemu povede, že oběti časem přinesou zisky. A že to, co je mu předestíráno, je myšleno upřímně.

Jenomže jen lidé v tomto smyslu odvolili, začíná se jim dostávat výsměšných gest. Poslanci se neshodli na omezení své imunity. Složitě se dopracovávali ke slíbenému snížení svých mezd. Ve vládě se objevilo dramatické podezření, ukazující na korupci. Krizi kabinetu nakonec odvrátila schůzka s panem prezidentem Václavem Klausem na Hradě, jejíž výsledky byly ovšem tajné jako přísaha Bratrstva kočičí pracky. Osobně je garantovala sama hlava státu. Ta nakonec řekla, že všelijaké novinářské výklady tohoto jednání ji strašně rozzlobily. Že mu v zásadě šlo jenom o to, aby se na sebe zástupci vlády navzájem přestali mračit a usmívali se. Proč byl recept na vytvoření přátelské atmosféry utajen, není známo. Dost by se ve veřejném prostoru v současné vzájemně nerudné době hodil.

Rád bych se mýlil, ale zdá se mi, jako by se obecná nedůvěra prohlubovala. Jako by se nejen rozevíraly sociálně-ekonomické nůžky mezi bohatými a chudými, jak varují mnozí sociologové, ale vzdalují se od sebe i ony pomyslné sociálně-psychologické čepele mezi pojmy „my“ a „oni“, které znovu získávají na aktuálnosti a – bohužel – i na příkrosti, ba nenávistnosti. Byl jsem vždy vyznavačem prastarého úsloví: „Nedůvěra je moudrost oslů!“, neboť apriorní glajchšaltující nedůvěřivost k vnějšímu světu mimo moje ego mi připadá skutečně stupidní a sebevědomého občana nedůstojná. Ovšem musím se trochu korigovat: i bezmezná důvěra udělá z člověka osla. A mnohokrát zklamaný se stává nedůvěřivým zcela logicky a přirozeně. Nechce už jenom nadšeně hýkat.

Proto se domnívám, že z Baťovy moudrosti je nejdůležitější poslední část: „… je třeba překonat krizi důvěry, technickými zásahy, finančními i úvěrovými ji však překonat nelze, důvěra je věc osobní a důvěru lze obnovit jen mravním hlediskem a osobním příkladem.“ A toto poselství nyní nevnímám jenom coby výzvu skrze důvěru ekonomickou, ale především pro důvěru obyčejnou (promiňte mi to Paroubkem znemožněné slovo, ale není tak ošklivé, není-li volební kampaní), lidskou. Co řekneš, platí. Co slíbíš, uděláš. Nebudeš pro vlastní prospěch věšet bulíky lidem na nos. A tak dál… V tomto ohledu čeká současnou českou politiku docela šichta.

  • Baťova socha autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1507/150648.jpg
  • K9 na Hradě autor: Kamaryt Michal, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2190/218960.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
před 15 hhodinami

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...