Čínská nadvláda testosteronu pokračuje

„Ženy podpírají polovinu oblohy,“ pronesl kdysi na adresu příslušnic něžného pohlaví a jejich důležitosti Velký čínský vůdce Mao Ce-tung. Uplynulo několik desetiletí a jeho slova připomínají jen mlácení prázdné slámy. V nejvyšších funkcích ČLR je žen jako šafránu a ani probíhající 18. sjezd vládnoucí Komunistické strany Číny na tom nic nezmění, přestože čtvrtinu více než dvou tisíc delegátů tvoří právě ženy.

V Ústředním výboru KSČ dnes působí jen šest procent žen, v současném Politbyru sedí jediná, Liou Jen-tung, a v nejmocnějším orgánu v zemi, Stálém výboru Politbyra, žádná. Mimochodem ani v minulosti se do tohoto „klubu devíti privilegovaných“ nikdy žena nedostala. A protože se nyní jeho počet sníží z devíti na sedm, tak ani nedostane.

Hlavním důvodem však není nižší počet křesel, o která se vždy vedou nesmiřitelné boje, ale zažitá role ženy v čínské společnosti, resp. ve stranickém aparátu. Pocit nadřazenosti, alkohol na častých večírcích tekoucí proudem i existence milenek, bez které by čínský politik de facto ani nebyl tím správným funkcionářem. To vše hraje důležitou roli v (ne)rovnosti pohlaví.

A tak světlou výjimkou v nedávné minulosti byla vicepremiérka Wu I, která za Čínu vyjednávala její vstup do Světové obchodní organizace a prestižní magazín Forbes ji také svého času ohodnotil jako druhou nejmocnější ženu světa, po tehdejší americké ministryni zahraničí Condoleezze Riceové. Wu I proto měla v čínském Politbyru místo jisté, ovšem ani to jí neotevřelo dveře do Stálého výboru, tedy do devítky nejmocnějších.

Chlapci a chlapi

O vnímání role ženy v čínské společnosti svědčí i průzkum veřejného mínění, podle kterého se 62 % čínských mužů domnívá, že by žena měla být v domácnosti, tedy u plotny a u dětí. A tento názor je mezi obyvateli nejlidnatější země světa tak zažitý, že si totéž myslí i více než polovina samotných žen, přesně 55 %.

Velké rozdíly panují i co se týče finančního ohodnocení. Číňanky ve městech dostávají za stejnou práci jen 67 % výše mzdy mužů a na venkově pouhých 55 %. Odlišný pohled na pohlaví je přitom dán staletou tradicí vnímání důležitosti chlapců a dívek už od jejich narození. Dodnes si rodiny žijící v zajetí státní politiky jednoho dítěte přejí mužského potomka, protože se o ně ve stáří postará, zatímco dívka odchází do manželovy rodiny.

Výjimkou proto nejsou případy nucených potratů, když se nastávající matka dozví pohlaví dítěte. Výsledkem tohoto „fenoménu“ je pak narůstající nepoměr mezi pohlavími, kdy v Číně připadá na sto dívek 116 kluků. Ani po porodu to ale mnohé holčičky nemají jednoduché. Chlapci jsou prostě stále ceněnější a důkazem je i cena, za kterou lze v Číně koupit chlapce, samozřejmě na černém, ilegálním trhu, a za kolik dívku. Kluci jsou tak k mání i za 4 tisíce eur, zatímco za dívky se platí zhruba polovic.

Přesto se postavení ženy, i když pomalu, mění. Ani čínská společnost není, co se vývoje týče, sterilní. Ženy řídí byznys, zakládají vlastní společnosti a dokonce se častěji rozvádějí. To když manžel prostě nedokáže zvládat jejich finanční potřeby. A v případě, že ztratí zaměstnání a není tak schopen uspokojit jejich zaběhnutý standard, opustí ho a odchází za lépe situovanými muži.

V politice to ovšem stále neplatí a i příštích nejméně pět let povedou Čínu straničtí lídři-muži v čele se Si Ťin-pchingem. I jeho manželka, budoucí první dáma Pcheng Li-jüan se, jak velí tradice, musela částečně stáhnout do ústraní. Jako jednu z nejpopulárnějších zpěvaček ji znaly a obdivovaly stamiliony Číňanů, ve stopách Michelle Obamové však tato pohledná a oblíbená žena přesto nepůjde.

Ostatně zatím nemají šanci proniknout do čínského prostředí ani krásné dívky agenta 007. Promítání posledního Jamese Bonda v Čínské lidové republice totiž komunistické úřady stále nepovolily. Na rozdíl od Hong Kongu, kde měl film Skyfall premiéru 1. listopadu, a také na Tchajwanu, kde se ho diváci dočkali o den později. K dobru čínských cenzorů ale musíme tentokrát připsat alespoň to, že hlavním důvodem je muž, konkrétně jeden z někdejších příslušníků tajné služby, který měl být v Číně mučen. To už je však jiná historie…

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
včera v 16:53

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...