Chemická smrt na recept

Ke všem důmyslným způsobům, jak sprovodit ze světa nebohé bližní, přibyl v ČR jeden obzvláště lidumilný: chemická smrt. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), jehož posláním je zajišťovat „dostupnost pouze účinných, bezpečných a farmaceuticky jakostních humánních léčiv“ na konci června informoval o registraci „léčivých přípravků“ s účinnými látkami mifepriston a misoprostol. Ty jsou určeny k zahubení klíčícího lidského života v těle matky a distribuovat se mají pod obchodními názvy Mispregnol, Mifegyne, Medabon či RU-486. K jejich vydání stačí recept od lékaře lůžkového zařízení, kam žena bude muset třikrát; peripetie a účinky prostředku RU-486 (viz blog).

Schválením RU-486 Česká republika podle SÚKL ukončila „národní fázi“ registrace léčivých (!) přípravků, jíž předcházela „evropská fáze“, zaměřená na „splnění základních legislativních požadavků na jakost, účinnost a bezpečnost“. Evropskou fází se patrně rozumí především nevybíravý tlak Evropské unie na popření principu ochrany lidského života od početí po přirozenou smrt a jeho nahrazení pseudoprávem na zabití nežádoucího dítěte. Kdyby byl vynalezen způsob zabití dítěte v děloze matky nějakými novými paprsky, EU by zřejmě přispěchala, aby osvědčila bezpečnost takové pokrokové metody. Pochopitelně nikoli bezpečnost zabíjeného, nýbrž zabíjejícího, neboli bezpečnost zabití. Neboť „jakostně, účinně a bezpečně“ si samozřejmě přeje být zabito každé mimino, jež je v nebezpečí, že by přišlo na svět nevčas či nevhod. Ostatně bezpečné zabití nežádoucích – a to dětí a dospělých – bylo i smyslem nasazení prvního smrtícího chemického přípravku známého jako Cyklon B v nacistických koncentračních táborech.

Pěkným příkladem potratového jazykového novátorství (jako vystřiženého z totalitních dob), je usurpování výrazů „lék“, „léčivo“ nebo „léčivý přípravek“ pro evidentní smrtící jedy. Tento podvod připomíná komunistickou a dodnes neodstraněnou lež v názvu potratového zákona; přestože potrat znamená definitivní ukončení lidského života, zákon toto zabití stále eufemisticky nazývá „přerušením těhotenství“. Rovněž předložení žádosti o registraci smrtící tablety českému ústavu pro kontrolu léčiv francouzskou farmaceutickou firmou Exelgyn svědčí o naprostém zmatení jazyků. A co říci o vedení SÚKL, které takovou žádost přijalo, zkoumalo, a dokonce schválilo? Co se v tomto ústavu stalo od dvojího odmítnutí stejného přípravku v letech1993 a 2005? Změnila se odbornost vedení, názor na lidský život, vstřícnost ke korupci nebo odolnost před vydíráním? Ale není v tom namočen jen SÚKL, protože vše se dělo pod patronací jeho zřizovatele a nadřízeného orgánu, jímž je ministerstvo zdravotnictví. Jestliže obě tyto donedávna ctihodné instituce připustily schválení registrace smrtonosného jedu coby „léčivého přípravku“, pak je to nejen jejich totální selhání, ale především popření smyslu vlastní existence, jímž je péče o zdraví celé populace – a ve smyslu ústavy i ochrana lidského života před narozením.

Nejpřekvapivější je, že v čele SÚKL, který se k registraci smrtícího přípravku propůjčil, stojí lékař a katolík Pavel Březovský a v čele ministerstva, které tomuto kroku sekundovalo, lékař Leoš Heger, člen TOP 09 – strany hlásící se ke křesťanství. Přitom podle papeže Jana Pavla II. úmyslné usmrcení nenarozeného dítěte v lůně matky vždy bylo, je a bude úkladnou vraždou – „ohavným zločinem“. Proti registraci RU-486 se postavila také Česká biskupská konference a synodní rada Českobratrské církve evangelické. „Jsme přesvědčeni, že je třeba rodinu podporovat, nikoli přispívat k její destrukci rozšiřováním možných způsobů umělých potratů. Žádáme, aby bylo od legalizace farmakologického potratu upuštěno,“ napsali v únoru 2013 čeští a moravští biskupové.

Asi by nepřekvapilo, kdyby za těchto okolností ředitel SÚKL ze své funkce odstoupil. Ale jaký může být jeho motiv, když nerespektoval ani petici více než 70 tisíc občanů, kteří jej žádali o zastavení registrace RU-486, ani odsouzení všech druhů umělých potratů nejvyššími představiteli církví? Zdá se, že pan Březovský dává přednost kariéře před věrností učení církve i před morálním imperativem Hippokratovy lékařské přísahy – „žádné ženě nepodám prostředek k vyhnání plodu.“ Když byl Pavel Březovský v lednu 2013 opakovaně žádán o vyjádření svého osobního stanoviska k registraci RU-486, ani se neobtěžoval odpovědět.

Stanoviska lékařů k chemickému potratu se velmi různí. „Jestliže už jednou máme uzákoněný potrat, tak pilulka není nic jiného než jeho alternativa trochu šetrnější pro tělo ženy,“ míní např. olomoucký gynekolog Jaroslav Imrych. Na možné komplikace nicméně upozorňuje gynekoložka Ludmila Lázničková: „Podle zkušeností ze zemí, kde se tato pilulka už používá, často i po jejím užití se musí provést ještě dokončení potratu pomocí zákroku v narkóze. Navíc po aplikaci přípravku se může vyskytnout velice silné krvácení, které se často řeší opět zákrokem v narkóze. Použití přípravku tedy nejen že není šetrnější vůči ženě, ale jeho aplikace je spojena s celou škálou dalších rizik.“

Rozšíření sortimentu nástrojů k usmrcení dítěte před narozením o pilulku RU-486 těžko může přinést úlevu ženám, jež si během třídenního chemického potratu prožijí apokalypsu svého dítěte spolu s ním. Radovat se může jen firma, kšeftující se smrtí nechtěných dětí, a potom snad potratoví gynekologové, kteří se zbaví zodpovědnosti za krvavý zákrok a přenesou na ženu celou váhu enormně tristního zážitku zmaření počatého života. Ostatně o absurditě, v níž musíme žít, nejlépe svědčí náš zmrzačený právní řád, který zrušil trest smrti i pro bestiální vrahy, ale ve smrti těch nejnevinnějších se ještě zdokonaluje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
včera v 16:53

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...