Asi tak před měsícem jsem viděl v televizi pořad, jehož název mě zaujal. Obsahoval totiž chybu. Název Uvař co umíš by tu čárku před tou vedlejší větou určitě snesl. Ale to není podstatné, ona televize na svou obhajobu může třeba uvést, že podobu bez čárky zvolila kvůli grafice. Moderoval ho jakýsi asi padesátiletý muž a jako hosta si pozval paní, kterou jsem do té doby taky neznal. Jmenovala se Alice Bendová – pro nás neznalé těchto osobností jsou k nezaplacení internetové vyhledávače. Během chvilky jsem zjistil, že jde o herečku.
Paní Bendová byla očividně v radostném očekávání potomka a mluvila s moderátorem o tom, jak něco uvařit. Sama koncepce pořadu mě vrátila kamsi do začátku 90. let, ale to není podstatné. Pro Češtinu před kamerou je důležitější to, jak celé to plytké tlachání o ničem moderátor uvedl. Přivítal před kamerami sekundární matku Alici Bendovou. Paní se stane sekundárně matkou, a to už prý velmi brzy. To mě dílem překvapilo, dílem uvedlo do rozpaků, dílem pobavilo. Vyjdeme-li z významu onoho původem latinského slova (druhý, druhotný, odvozený, vedlejší, podružný, nevlastní), pak v duchu toho, jak funguje jazyk a způsob našeho uvažování o vyřčeném, se lze domnívat, že když sekundárně je paní Alice matkou, pak primárně o ní lze uvažovat jako o otci. Vtip se tedy tentokrát moderátorovi hodně nevyvedl. Třešničkou na dortu pak v tomto dílu bylo vystoupení znalce vín, který oběma protagonistům k připravenému pokrmu vybral to správné k přípitku. Jen nevěděl, či si nebyl jist, jak se vyslovuje!!!! Sic!!!
Takže na zdraví, hlavně tomu „miminkovi“. To samozřejmě není sekundární, ale druhé v pořadí. A šťastní rodiče ho budou mít určitě rádi stejně, jako mají to první. Jen být manželem paní Alice, asi by mi vadilo, že z mé ženy udělal ten pan moderátor v televizi chlapa. Či snad chlapici?
A přidám vzpomínku z roku 2008. Je taky lingvistická a jejím tvůrcem je předseda Poslanecké sněmovny pan Miloslav Vlček. Čína se tehdy pyšnila, že vypustila na oběžnou dráhu svého astronauta. Čínský kosmonaut, astronaut nebo taky tchajkonaut zůstává pořád astronautem. V páně Vlčkových ústech se však několikrát proměnil v astronoma. Nás, kteří jsme poslouchali, to docela pobavilo, a když pan poslanec do vesmíru vyslal astronoma několikrát, decentně jsme se začali smát. Možná si tehdy myslel přednášející předseda Poslanecké sněmovny, že nás ta jeho řeč tak baví. A vlastně měl pravdu. Bavila. Ohromně.
A zážitek poslední. Je ze čtvrtka. Sněmovna opět zasedala, sněmovna opět pracovala, obstruovala a mluvilo se a mluvilo se a mluvilo se. Vůbec nevím, kdo je autorem této věty: Způsob jednání a práce této sněmovny je tryskní. Ale zazněla tam. Komentář si jistě zaslouží, ale mě opravdu už nic nenapadá. Nemám, co bych dodal. Snad jen, že slova, která jsou si zvukově podobná (astronom – astronaut, kánon – kanon), označujeme jako paronyma. Kromě toho, že si jsou zvukově podobná, je jejich základní vlastností to, že mají vždy zcela odlišný význam. Zjednodušeně řečeno: vůl není totéž co úl. V případě slova tryskní se ale nemůžeme pohybovat v těch akademických sférách vědeckých. Tryskní totiž není paronymem k tristní (smutný, skličující, žalostně trapný).Try(i)skní totiž nic neznamená, neexistuje. V googlu ho sice několikrát najdete, objevuje se hlavně u sportovců nebo v různých internetových diskuzích. Ale je to nesmysl. Správně je samozřejmě tristní. Je to totéž, jako když na začátku 90. let běžela reklama na Silan. V ní někdo vymyslel slogan, že prostředek krásně silanizuje. To je sice fajn, že to umí – ale proboha, vy víte, co to znamená? Jaký je význam slovesa silanizovat? Co z té pračky nakonec vytáhnete?
Zakončím stylově vtipně: primárně jdu s naším labradorem Radečkem ven. Sekundárně se s ním jdu labradorovat. Začaly totiž hárat feny. Tryskně mě honí tam, kde mu to voní. Na mě je možná tristní pohled, ale mám ho moc rád a nikdy bych nechtěl, aby byl slavný jako Bělka a Střelka – fenky, které si prohlídly naši Zemi svrchu. Ale ptal se jich někdo, jestli se opravdu chtěly těmi dvěma astronomkami na oběžné dráze stát?
Nepoužívejme slova, u kterých si nejsme jisti jejich významem, která se nám pletou a u kterých neznáme jejich skutečný smysl nebo význam.
