Čeština před kamerou (87): Evropě to osladíme aneb oko za oko a krev za krev

S poctivostí nejdál dojdeš - Mařenka s ní došla na kraj lesa. Mám to na jazyku - možná se pozvracím. Čeština označuje tyhle frazémy jako wellerizmy (podle vtipného sluhy pana Pickwicka Sama Wellera). A čeština nikdy nezažila takovou diskuzi skrzeva přísloví; nebýt toho, že to Evropě od ledna začneme sladit. Vlastně by mi to mohlo bejt celý ukradený, protože komu dal pánbu úřad, tomu dal i funkci… a komu dal funkci, toho učinil v reklamní agentuře kreativcem. Opus laudat artificem - Dílo chválí svého tvůrce, a tedy agenturu EURO/RSCG. Slogan Evropě to osladíme je jejím reklamním produktem. Původně měla fráze osladit někomu něco význam pozitivní (zpříjemnit něco), ironickým užíváním získala i ten negativní (vytrestat někoho, pomstít se někomu). Asi pochází z němčiny a nadto se (možná až na českém území) smísila s frazémem osladit někomu hořkou pilulku.

Je těžké být soudcem, nemajíce kontext. Jsme jen odkázáni na to, co je dáno zvykovým územ. Publica fama (veřejné mínění) preferuje užívání toho negativního významu. Proto tolik povyku: lid český tomu zkrátka rozumí tak, že se Evropě budeme mstít. A to je to, co bych sloganu vytkl já: nerovnováha toho, co se chtělo říct, s tím, jak tomu bude rozuměno. Protože ale kreativci jsou dospělí lidé a do jejich hlav nikdo nevidí, můžou i oni užívat jazyka, jak se jim líbí, a protože my neznáme úmysl tvůrčího týmu celé kampaně, můžeme se domnívat, že zvolil dvojznačný frazém záměrně: aby si euroskeptičtí Češi vybrali, cože pro Evropu Česko od ledna chystá. Byl-li tohle jejich záměr, pak si myslím, že nebyl nejšťastnější: slogany by měly být průhlednější, jednoznačnější. Velkou překážkou pak taky zůstává to „to“. Není totiž jasné, co se pod tím „to“ pro tvůrce skrývá. Navíc mám obavy, že nekonečné omílání téhle reklamy zaviní i to, že se nám zprotiví i jinak velmi krásná Beethovenova skladba.

Frazémy jsou v jazyku proto, abychom se jimi mohli vyjádřit nekonvenčně, jinak než běžnou kombinací slov. Velmi často taky nespisovně, protože spisovnost je tady velkou překážkou. Češi jsou národ schizofreniků. Jinak vnímají jazyk uchem a jinak okem. Frazeologie ale přesahuje spisovnost a oficiálnost jazyka. Spisovné díval se jak výr namísto čuměl jak vejr by působilo víc než komicky.

EURO/RSCG přišlo s kontroverzní, možná odvážnou kampaní. Kromě už zmíněné výtky bych měl i otázku: proč jste nepoužili tvar vosladíme? V mluvené češtině je většinový. Byl to strach? Nebo uvědomění si, že jde o slogan, který není mluvený, ale psaný? Nebo se vám to -v- nelíbilo? Nebo vás to nenapadlo? Kdybyste to ale zkusili, teprve pak byste totiž viděli ten efekt kampaně!!! To vám zaručuju.

Jazyk by neměl být zkreslován, měl by být interpretován tak, jak existuje, a ne pospisovňován, jak jsme byli učeni a vychováváni. Pro reklamní kampaně to platí taky. Tuplem. Nebojte se toho. Jinými slovy: co je krásného na větě Již nyní si mohu vybrat slevu v porovnání s přirozenějším Už teď si můžu vybrat slevu? Tady přece nikomu snad nebude vadit užití tvarů hovorových, spíš zarazí ta stupidnost až prostoduchost té věty.

Moravští a slezští čtenáři prominou. Slezský fotbalový fanda je totiž schopen na pražské Spartě vyřvávat „spisovně“ pražské kurvy, zatímco protistrana skanduje nespisovné a hanlivé polský židi. Jsa si toho vědom, zdůrazňuju, že mluvím o úzu většinovém, kde tvary nespisovné vítězí. Je to totiž nespisovná čeština, která je naším základním komunikačním kódem, a inteligentně užívaná by české reklamě spíš pomohla z trapností a toporností některých jejích vyjádření.

Zlatý voči, velebnosti! Kudy tudy do Bavorova?

Poznámka editora webu ČT24: Blog není zeditován, za obsah a formu textu odpovídá autor příspěvku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...