Čeština před kamerou (107)

Je naším zvykem, myslím teď České televize, že odpovídáme na dopisy diváků. A reagujeme i na ohlasy, které přicházejí elektronicky. Ono většinou platí, že lidi do televize píšou, když chtějí řešit svůj problém a v jeho medializaci pak vidí jeden ze způsobů, jak se domoct práva. A nebo, když si chtějí stěžovat na to, co děláme špatně, co se jim nelíbí. Někdy je ale velmi obtížné na velmi konkrétní dopis diváka reagovat. Posuďte sami.

A diváci píšou

Následující řádky obsahují doslovnou kopii jednoho z dopisů. Jeho pisatel, vysokoškolák z Vyškovska, ho napsal na stroji, vložil do obálky a zaslal generálnímu řediteli a oslovil v něm i Radu ČT. Z dopisu byla odstraněna podstatná část nacionálií.

Jak reagovat na dopis, který projde podatelnou a v němž nám divák vytýká nesprávné skloňování českého jazyka? Skloňovat češtinu nelze, předpokládám, že divák myslí skloňování substantiv, zejména pak těch spadajících k podtypu houslista (policista, hokejista atp.). Současné kodifikační příručky – a to už nejmíň od roku 1987 – potvrzují vedle tvarů na –isté i podoby –isti, a to zejména v mluveném projevu, zpravodajský jazyk nevyjímaje. A je tedy naprosto v souladu s platnou kodifikací užívat např. policisté/policisti. Naprosto negativně se pak musím vymezit proti tvrzení, že zpravodajství ČT užívá jen podoby na –isti. Moderátoři i redaktoři ČT užívají tvary oboje. A to i proto, abychom divákům ukázali, že není důvod bát se jich, že nejsou nespisovné a že je vhodné je užívat vedle podob plně spisovných. Mají nižší stylovou hodnotu, to ano, ale nejsou nespisovné.

Zadruhé. U tvaru profesionálové, který je ve stížnosti zmíněn, jsem tak trochu na rozpacích. Díval jsem se do přepisů několik měsíců zpět. Nikde tam není doloženo, že někdo z ČT užil v 1. pádu množného čísla profesionáli/y. Vždy jen profesionálové. Tvar profesionáli/y užitý v 1. pl. je samozřejmě nesmysl, hyperkorekce, ale opravdu to tady nikdo neřekl. Je to stejné jako říkat v prvním pádě třeba učiteli. Nechápu, co dělá tohle substantivum v zástupu těch, která jsou uvedena v dopisu. Není tam omylem? Nerozumím tomu.

Na argumenty ad personam nebudu reagovat. Neměly by se užívat v žádných typech diskuzí; nadto to, že se někdo nelíbí kritikovi, neznamená, že se nemůže líbit ostatním nebo pro ně být alespoň přijatelný. Mluvím teď o zevnějšku. Vyjadřovat se k moderátorům z jiných televizí na tomto místě mi nepřijde fér.

Současný demokratický svět přinesl možnost volby i do světa médií. Samozřejmě že můžeme přepínat podle libosti. ČT usiluje o každého diváka a samozřejmě, že je ráda, když se na ni lidi dívají. Jsou-li však stěžejními kritériony sympatie, příjemný vzhled a krása – a ty podle diváka naši moderátoři nesplňují; spolu s věcnými argumenty, v nichž se přinejmenším mýlí, pak je zřejmě i pro mě nemožné usilovat o to, aby se mnou souhlasil.

Stěžovatel se zmiňuje i o tom, že nemůžete pochopit, jak Jolana Voldánová mohla vyhrát Cenu televizních diváků TýTý. Nechal bych to na těch hlasujících.

Dovolím si i já něco nepochopit. Nějak mi hlava nebere to, že nám divák vytýká užívání češtiny, a pak pošle dopis, který by si zasloužil rozhodně větší jazykovou korekci, opatrnost. Je to sice argument školometský, vím to. Jen mě to zaráží. Volat po lepší češtině a poslat dopis, v němž jsou chyby?

Reakce prosím na petr.vybiral@ceskatelevize.cz

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...