Fotbalová Sparta nemá potřetí za sebou titul. Sice po něm sahala, kouč Vítězslav Lavička tým notně pozvedl, mistrem ligy je ale nakonec Plzeň. Ta Plzeň, která před sedmi lety zůstala v lize jen díky podivné výhře na Letné. Tehdy se tam „triumfálně“ vrátil František Straka a mančaft dovedl k vítězství 3:1. Viktoria na pláni vyhrála po dlouhých 45 letech.
Budoucnost Sparty na Štajnerovi nevisí
O dva roky později odešel Pavel Horváth do Štruncových sadů. V Praze si to rozházel s fanoušky a vedení v čele s Danielem Křetínským to bylo beztak jedno. Přitom se historie opakovala - něco podobného se dříve stalo už s Karlem Poborským. Že od té doby Sparta prakticky neměla silnou osobnost, fotbalistu, který by celé kabině udával tón, je jedním z důvodů, proč se týmu nedaří uspět.
Tomáš Řepka, Patrik Berger, Jaromír Blažek, Libor Sionko, Jiří Jarošík. Zvučných jmen bylo dost, ale buď nepředváděli až tak kvalitní fotbal, který se od nich očekával, nebo vztahy mezi hráči a vedením spíš narušovali. Teď by se měl do Sparty znovu podívat Jiří Štajner. Pokud se tak stane, bude to další z letenských omylů.
Sedmatřicetiletý záložník je sice pomalejší, ale když má den, vytáhne přihrávku jako z partesu (za všechny třeba balon na Luboše Huška v samotném závěru utkání s Plzní). Kariéru by však mohl v pohodě a se ctí zakončit v Liberci, pak zkusit brnknout Janu Šimákovi a vyrazit na tah. A přestože se Lavička možná zbaví špatného Marka Matějovského, byl by plán stavět na Štajnerovi tým s vizí do budoucna jedním velkým oxymóronem.
Křetínský je podle Forbesu 15. nejbohatší Čech a Spartu, kterou částečně vlastní, má spíš jako hračku. Klub ročně generuje ztrátu kolem čtvrt miliardy, Ligu mistrů, z níž kape nejvíce škváry, si nezahrál osm let. To jsou fakta, která musí jinak úspěšného podnikatele v energetice trápit. Plácnutím si s ikonou Slovanu Liberec však problém nevyřeší.
Sparťané musí nejdříve začít od sebe. Mužstvo je i tak relativně kvalitní, hlavně posila v podobě Lukáše Váchy byla trefou do černého, ale remíza v Jihlavě, prohra v Liberci (paradoxně s jedním gólem od Štajnera) a především ostudný lapsus v jinak tragicky hrajícím Brně jsou důvody, proč Spartě zbyly jen oči pro pláč.