Borovice Luďka Munzara žije

Zatímco media budou přetřásat výsledky voleb tak dlouho, až jejich jednoznačný vzkaz voličů politikům úplně rozmělní, já bych rád nabídl něco jiného, trvalejšího, povznášejícího. Já si totiž myslím, že psát má smysl jenom tehdy, když to lidem něco přinese. Když je to vzdělá, zkultivuje, informuje, pobaví, potěší, zkrátka povznese. A stejné požadavky jsem měl vždy, jako autor a režisér, i na své seriály.  Ať byly o rozhlednách, pramenech našich řek, pražských věžích, kusu dřeva ze stromu či památných stromech.

Psal se rok 2002, když jsme vyrazili s autem plným sazenic stromů natáčet seriál Paměť stromů. Už nevím, zda to byl můj nápad nebo nápad spoluautorky Marie Hruškové, aby Luděk Munzar na konci každého dílu zasadil jeden strom. Každopádně jsme do kufru auta naložili dvacet sazenic stromů a vyrazili do světa. Původně to neměly být jen tak nějaké sazenice, ale potomci památných stromů z Průhonického výzkumného ústavu, ale ukázalo se, že na jejich sázení je na konci května 2002 už pozdě. Nakonec Marie sehnala potřebné stromky v Dobříšském zahradnictví pana Maříka a mohli jsme vyrazit.

Záhy se ukázalo, jak jsme to nedomysleli. V horkém autě začaly sazenice stromů velmi rychle chřadnout a tak jsme je museli zasadit daleko dřív, než jsme plánovali. Hned první natáčecí den, 21. května 2002, jsme zasadili tři stromky: u Žižkova dubu před hradem Lichnice, v pomyslném středu republiky nedaleko Uhelné Příbrami a konečně na Vítochově. Ani jedno z těch míst jsem předtím neznal. Raně gotický vítochovský hřbitovní kostel sv. Michaela archanděla mě zcela uchvátil. Nádherné místo, nádherná stavba, dokonale umístěná do krajiny.

Ke kostelu se vztahuje legenda o sedmi borovicích, které zde, podle pověsti, byly zasazeny kořeny vzhůru. Největší z nich padla při vichřici roku1976 ana jejím pařezu napočítali 399 letokruhů. Pan Munzar odvyprávěl na kameru legendu o sedmi borech a pak zasadil malou borovičku, která měla opět doplnit ono magické číslo 7. Nebe bylo zamračené, olověné, ale když jsme odjížděli, na okamžik se protrhlo a ostrý pruh slunečního světla ozářil vzdalující se kostel a řepková pole za ním. Bylo to jako z Goghova obrazu Havrani nad obilným polem. Díky tomuto okamžiku si Vítochov dodnes pamatuji a kdykoliv si ho znovu snadno představím.

Uplynulo šest let od natočení a prvního odvysílání seriálu Paměť stromů, když mi přišel mail od Lukáše Straky z Vítochova a v něm dvě fotografie. Na jedné byl zasněžený kostel sv. Michaela a na druhém „naše“, úplně zavátá, vítochovská borovička. Lukáš Straka mě stručně informoval o tom, že strom, který pan Munzar zasadil vlastně jen pro kameru, se ujal a žije. Slíbil, že se občas ozve a bude mě o stromu informovat. To bylo v roce 2008.

Nedávno se mi Lukáš Straka (kterého samozřejmě vůbec neznám a nikdy jsem ho neviděl) ozval znovu a poslal mi opět dvě fotografie. Na jedné z nich je vidět už docela statná vítochovská borovice v krajině a na druhé kámen, který k ní přibyl a na němž je napsáno: MUNZAROVA BOROVICE. Tuto borovice zasadil r. 2002 Luděk Munzar při natáčení pořadu Paměť stromů.

Tímto stromem, tímto kamenem, opustil tedy „můj“ televizní seriál pouhou virtuální realitu televizních pořadů a vstoupil do reálného světa. Není už jenom neviditelným záznamem na nějakém nosiči, ale opravdovým stromem, který, když všechno dobře dopadne, bude stát na kopci nad Vítochovem třeba dalších 399 let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
včera v 16:53

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...