Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí tohoto dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem.
SOUHRN: Zásadní události čtvrtka 18. července
Von der Leyenová dál povede Evropskou komisi
Europoslanci na plenárním zasedání ve Štrasburku v tajné volbě rozhodli, že předsedkyní Evropské komise bude na dalších pět let opět Ursula von der Leyenová. Získala 401 hlasů. Evropský parlament má 720 členů, ke znovuzvolení tak potřebovala nejméně 361 hlasů. Proti setrvání von der Leyenové ve funkci se vyslovilo 284 europoslanců, patnáct se jich zdrželo hlasování. Sedm hlasů bylo neplatných.
Fiala a Zelenskyj podepsali bezpečnostní dohodu
Česko a Ukrajina podepsaly bilaterální bezpečnostní dohodu, a to na okraj summitu Evropského politického společenství (EPC) ve Velké Británii. Premiér Petr Fiala (ODS) před odletem na setkání prohlásil, že jde o důkaz dlouhodobé podpory země napadené Ruskem. Podobné smlouvy Kyjev uzavřel i s Evropskou unií, Spojenými státy a zhruba dvacítkou dalších zemí.
Začal summit Evropského politického společenství
Politici na začátku čtvrtečního summitu Evropského politického společenství (EPC) mluvili o novém nastavení vztahů mezi Evropskou unií a Británií. Francouzský prezident Emmanuel Macron řekl, že věří v reset těchto vztahů, a britský premiér Keir Starmer prohlásil, že jeho země a EU mohou spolupracovat pro blaho kontinentu jako suverénní partneři. Starmer dodal, že Británie nevypoví Evropskou úmluvu o lidských právech.
Biden měl pozitivní test na covid, míří do izolace
Americký prezident Joe Biden měl pozitivní test na covid-19. Projevují se u něj mírné příznaky nemoci, má kašel a rýmu a je celkově malátný. Biden měl vystoupit na akci v Las Vegas, odjel ale domů a bude v izolaci, oznámil podle agentur Bílý dům.
Čeští vědci ukázali živý chromozom v přirozeném stavu
Jako první na světě zobrazili čeští vědci celý chromozom v přirozeném stavu. Odhalení povrchové struktury chromozomu s různými miniaturními výběžky a prostorově uspořádanými smyčkami vláken může podle autorů výzkumu v budoucnosti ovlivnit například medicínu nebo zemědělství. Metoda je rychlejší, levnější a vhodnější pro studium změn biologických vzorků než přístup, který v minulosti získal Nobelovu cenu.
