Reportéři bez hranic: Ani v EU to není se svobodou tisku dokonalé

Paříž - Novinářská organizace Reportéři bez hranic (RSF) soudí, že tisková svoboda v zemích Evropské unie je realitou, ale že situace přesto není dokonalá. Uvádí to ve své vůbec první zprávě na toto téma, kterou vydala ve svém sídle v Paříži. Mezi výstražnými příklady je v ní zmíněn i útok na bývalého šéfredaktora českého týdeníku Respekt Tomáše Němečka v roce 2004. Nejvíc prostoru je ale věnováno Francii, Itálii, Španělsku, Dánsku a Severnímu Irsku. Spor kolem nedávno přijatého slovenského tiskového zákona není v materiálu zaznamenán.

Organizace uvedla, že i když v EU nebyl na příkaz státu zavražděn ani uvězněn žádný novinář a cenzura oficiálně zmizela, je nutno mít se na pozoru před místy přílišnou koncentrací médií a před pokusy vynucovat na novinářích prozrazení jejich zdrojů. Dalším zdrojem starostí jsou hrozby na adresu novinářů, jejich napadání a zastrašování jejich rodin soukromými, nacionalistickými nebo náboženskými skupinami.
Ve Francii označují „Reportéři“ za znepokojivou zvlášť situaci na některých předměstích, jež se stávají pro novináře „stále nepřístupnější“. Ti, kdo kryjí tamní dění, se vystavují fyzickým represáliím. Jiného rázu je případ filosofa Roberta Redekera, který musí žít pod policejní ochranou od roku 2006, kdy v listu Le Figaro zveřejnil článek o muslimském prorokovi Mohamedovi, považovaný muslimskými radikály za urážlivý.
V podobné souvislosti zpráva široce připomíná výhrůžky na adresu autorů karikatur Mohameda v dánském listu Jyllands-Posten v roce 2005. Proti jednomu z nich se chystal i atentát, jehož přípravy ale policie odhalila. Víc výhrůžek násilím v souvislosti s islámem směřuje v poslední době i na adresu švédských novinářů.
V Itálii jsou terči hrozeb novináři, kteří píší o mafii, zvlášť na Sicílii, ve Španělsku je rizikovou oblastí Baskicko. Tam teroristé z organizace ETA jednoho novináře v roce 2000 zavraždili, jeden přišel při atentátu o několik prstů a o oko. Mnozí novináři v Baskicku musejí mít ozbrojený doprovod, mnozí poslali své rodiny raději do jiných oblastí země, některé redakce musejí být neustále chráněny. Problémem v Severním Irsku jsou polovojenské skupiny. Stále ještě nebyla vyšetřena vražda jednoho severoirského investigativního novináře v roce 2001.
Ani nové členské země Evropské unie neunikají všechny tomuto násilí, uvádí dále RSF. V Rumunsku je podle zprávy zaznamenán útok na novináře skoro každý měsíc. Materiál dále kromě Němečkova případu zmiňuje hrozby politím kyselinou na adresu jedné bulharské novinářky, zbití jednoho maďarského novináře, který psal o mafiánském obchodu s ropou, a pumový útok proti severokyperskému listu Kibris.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Média

O čem plánujeme informovat ve čtvrtek 16. dubna

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 8 mminutami

BBC propustí přes desetinu zaměstnanců, zruší až dva tisíce míst

Britská veřejnoprávní stanice BBC propustí až 2000 lidí, což je více než desetina jejích zaměstnanců, informovala ve středu na svém webu. Podle britských médií jde o největší rušení míst v BBC za posledních 15 let. Stanice svůj záměr zveřejnila nedlouho předtím, než se v květnu do jejího čela postaví bývalý manažer americké internetové společnosti Google Matt Brittin.
před 10 hhodinami

SOUHRN: Zásadní události středy 15. dubna

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy středy 15. dubna 2026.
před 10 hhodinami

Nerudová se kvůli změnám ve financování ČT a ČRo obrátila na Evropskou komisi

Europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) se kvůli návrhu na změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) písemně obrátila na Evropskou komisi. Má podezření na porušení unijního práva, řekla europoslankyně v ČT. České republice můžou podle ní hrozit pokuty a zmrazení evropských peněz. Vládní návrh financovat veřejnoprávní média místo poplatků ze státního rozpočtu v úterý představili zástupci vládní koalice ANO, SPD a Motoristů. Zrušením poplatků kabinet plní program, namítl premiér Andrej Babiš (ANO). Plánované obstrukce nechápe.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
před 13 hhodinami

TV Barrandov ukončila reorganizaci a míří do konkurzu

Společnost Barrandov televizní studio (BTS), která provozuje Televizi Barrandov, zamíří v tomto týdnu do konkurzu. Nepodařilo se jí uskutečnit reorganizaci, kterou jí soud povolil v létě 2024. Důvodem je propad reklamního trhu i růst cen energií, řekl vlastník televize Jan Čermák. BTS měla před zahájením reorganizace dluhy v objemu zhruba jedné miliardy korun, které měly být řešeny právě reorganizací.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
před 19 hhodinami

ČT a ČRo mají od příštího roku místo poplatků dostávat peníze ze státního rozpočtu, řekl Klempíř

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) společně s dalšími představiteli vládní koalice představil zákon týkající se zrušení rozhlasových a televizních poplatků. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) dostanou podle Klempíře místo výnosu z poplatků od příštího roku dohromady 7,8 miliardy korun ze státního rozpočtu. Financování bude samostatnou kapitolou státního rozpočtu a bude pravidelně valorizované o inflaci, maximálně o pět procent.
14. 4. 2026Aktualizováno14. 4. 2026
Načítání...