Kontrolní orgány dvou největších veřejnoprávních médií opět změní své složení. Na šest míst v Radě České televize (ČT) a dvě místa v Radě Českého rozhlasu (ČRo) se hlásí 122 kandidátů, z toho 90 do rady ČT a 32 do rady ČRo. Kromě osobností mediálního světa se o pozice ucházejí sportovci, lékaři, hudebníci, ale i třeba bývalý ministr kultury. Kandidáty na pozice v radě vybere volební výbor 7. února.
Olympionik, zlatokop či kazatel. Do televizní nebo rozhlasové rady chce 122 lidí
Na místo v Radě ČT kandiduje například bývalý šéf TV Barrandov a zpravodajství ČT Roman Bradáč nebo moderátor Luboš Xaver Veselý. Toho navrhlo Centrum pro občanské svobody, v jejímž čele stojí Václav Klaus mladší (Trikolóra). Kandidáty navrhly i další organizace – nadace, univerzity, ale i třeba Český klub zlatokopů či Pétanque club Brněnští draci.
Do rozhlasové rady se mimo jiné hlásí například olympionik David Svoboda, hudebník Felix Slováček nebo bývalý prezident Herecké asociace a aktivista za práva homosexuálů Jiří Hromada. O znovuzvolení usiluje kazatel a disident Ervín Kukuczka, který byl členem rady ČRo v letech 2011 až 2017. V roce 2017 však své členství neobhájil.
O místo v obou radách se uchází exministr kultury Ilja Šmíd. Současný radní České tiskové kanceláře Pavel Foltán se naopak hlásí pouze do té televizní, dle zákona však nemůže být ve dvou radách zároveň.
Veřejné slyšení, poté užší volba
Mandát současných členů televizní rady a dvou členů rozhlasové rady skončí 26. března. V prvním únorovém týdnu bude mít všech 122 uchazečů příležitost obhájit svou kandidaturu na veřejném slyšení kandidátů před volebním výborem Poslanecké sněmovny. Z těch následně 7. února vybere výbor 18 kandidátů na pozici člena Rady ČT a šest na místo v Radě ČRo. Finální rozhodnutí poté provede Poslanecká sněmovna.
Rada ČT má patnáct členů, rada Českého rozhlasu devět. Členy volí a odvolává Poslanecká sněmovna, a to tak, aby v ní byly zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy. Obě rady jsou orgány, jejichž prostřednictvím uplatňuje veřejnost své právo kontroly veřejnoprávních médií. Mezi jejich pravomoci patří například jmenování generálního ředitele či schvalování rozpočtu.