Někteří ho mají jako oficiální informační kanál, někteří jen jako osobní profil, kde převážně diskutují. Jak vypadají twitterové profily českých politiků a o čem psali v uplynulém roce?
EU i AB. Jak letos tweetovali čeští politici?
Byť u nás sociální síť Twitter není pro politiky tak zásadním nástrojem jako v Americe, kde je twitterový účet dokonce výstižnou sondou do programu a myšlenek prezidenta Donalda Trumpa, čeští politici se tento nástroj naučili využívat také; někteří se k jeho používání odhodlali až letos, pro jiné je to běžná součást denní agendy už několikátým rokem.
Bývalý premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) má za sebou náročných dvanáct měsíců a na jeho twitterovém účtu se během nich objevila celá řada zásadních prohlášení. Ze 1096 tweetů, které na sociální síť umístil mezi 1. lednem a 27. prosincem, si ale mezi uživateli největší oblibu získal příspěvek, ve kterém se jednoznačně distancoval od projevu prezidenta Zemana v Radě Evropy; na adresu prezidentova prohlášení uvedl, že je „v příkrém rozporu s naší zahraniční politikou a prezident k němu neměl žádný mandát české vlády“.
Z premiéra poslanec
Nešlo přitom o první vystoupení proti hlavě státu, Sobotka se na Twitteru vůči Zemanovi vymezil několikrát. Mezi tweety, kterým se u uživatelů dostalo značné obliby, patřilo také Sobotkovo vyjádření, v němž doufá, „že si příští rok zvolíme prezidenta, který bude mít státní svátek 17. listopadu rád, bude se k němu hlásit…“, nebo příspěvek, kde chtěl znovu „vyzvat prezidenta, aby respektoval základní zákon naší země. Koaliční smlouva a její výklad je věcí koal. stran, nikoliv prezidenta.“
Sobotka se ve svých příspěvcích hojně vyjadřoval k Evropské unii, zásadním tématem byly také volby a situace kolem české vlády. Z poměrně konstantního počtu příspěvků ale výrazně ubylo po říjnových volbách, které pro ČSSD nedopadly podle jeho očekávání – ze samotného Sobotky se po čtyřech letech v premiérském křesle stal dokonce jen řadový poslanec.
Mezi uživateli si získal velkou oblibu také prosincový příspěvek, ve kterém se Sobotka rozloučil coby premiér a svým nástupcům dle vlastních slov předal „stabilní, prosperující a bezpečnou zemi, pevně zakotvenou v rámci demokratického Západu“.
Z poslance premiér
Premiérské křeslo převzal Andrej Babiš (ANO), který Twitter využívá podstatně méně, zásadnější je pro něj patrně spíše sociální síť Facebook. Přesto během uplynulého roku (1. leden až 27. prosinec) publikoval 264 příspěvků, ve kterých často komentoval především mediální výstupy na svou adresu, případně přímo kontaktoval jejich autory. Přímé zprávy si také vyměňoval se svými politickými kolegy.
Na frekvenci přispívání se ovšem volební události vedoucí k premiérskému křeslu příliš neprojevily. Babiš více tweetoval především v okamžiku, kdy byl v květnu odvolán coby ministr financí.
U uživatelů, kteří Babiše na Twitteru sledují, měl ale největší úspěch příspěvek s fotografií outfitu, ve kterém Babiš dle svých slov plánoval přijít do pořadu Michaely Jílkové Máte slovo.
Zřejmým příznivcem Twitteru je s více než 3400 tweety za rok Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), byť podle svých slov zvládá „týden bez twitteru? Hlásím, že (bez) abstinenčních příznaků! ;-)“
Ač svůj twitterový účet, který sám popisuje jako osobní profil, používá zejména na přímou komunikaci s ostatními uživateli, jeho nejpopulárnějším příspěvkem je kritika obsazování premiérského postu: „Je-li někdo trestně stíhán, je ve státním zájmu, aby nebyl premiérem. Ne, že když někdo bude premiér, je ve státním zájmu, aby nebyl stíhán.“
Větší popularitu než tímto příspěvkem si ale, alespoň co se internetového prostředí týče, zajistil na sociální síti Facebook, kde příspěvek o zemřelém rodinném psovi údajně s humorným záměrem komentoval tím, že zvířata neumírají, ale „uhynou, pojdou, chcípnou“, což u uživatelů těchto sítí vyvolalo řadu nesouhlasných reakcí.
Na Twitteru se vyjadřoval zejména v první polovině roku, od května se ve využívání sítě značně umírnil a výrazně více příspěvků nepublikoval ani po volbách do Poslanecké sněmovny. Velmi málo se v porovnání s první polovinou roku na této síti angažoval také před říjnovými sněmovními volbami.
„Nic nevzdáváme!“
Opačný trend lze zaznamenat u Miroslava Kalouska (TOP 09), který téměř tisícovku tweetů zveřejňuje s poměrně pravidelnou frekvencí. Víceméně vyrovnaný počet příspěvků se v druhé půlce roku zvýšil zejména v předvolebním období a po něm – a volební tematiky se dotýkal také Kalouskův příspěvek, který byl mezi uživateli vůbec nejoblíbenější.
Zakladatel TOP 09 v něm jednak děkoval svým voličům za projevenou důvěru, druhak v něm komentoval výsledek samotných voleb. O něco méně „lajkovaný“, ale pořád druhý příspěvek nejčastěji označovaný jako oblíbený publikoval zhruba hodinu po tom nejoblíbenějším. Voličům v něm sliboval, že se i nadále bude stavět do sněmovního boje. „Chtěl jsem slíbit našim voličům, že s Burešem budu bojovat i zpoza sněmovny. Vypadá to ale, že si to dáme i ve sněmovně. Nic nevzdáváme!“
Twitteroví nováčci z KSČM
Vojtěch Filip (KSČM) je na Twitteru nováčkem, na sociální síť se přidal teprve v březnu. A podobně jako Bělobrádek, ani on do předvolebního boje, co se týče příspěvků, příliš nezasahoval. Je ovšem otázkou, kolik komunistických voličů se na této sociální síti vůbec pohybuje. Většinu příspěvků publikoval během jara a letních měsíců, v předvolebním období se na jeho účtu příspěvků objevovalo jen poskrovnu.
Mezi uživateli získal z jeho příspěvků největší oblibu komentář o obsahu kakaa v čokoládě: „Po projevu předsedy EK J. C. Junckera už vím, že máme povoleno mít po 13 letech v EU stejně kakaa v čokoládě jako oni, ale musíme platit eurem.“