Zrazená Médea z Ostravy se mstí v hotelu jako od Kubricka

3 minuty
Národní divadlo moravskoslezské nastudovalo tragédii Médea
Zdroj: ČT24

Dva tisíce let stará tragédie partnerské zrady se připomíná v Národním divadle moravskoslezském. Ostravská činohra nastudovala Euripidovo drama Médea. V novém překladu a zasazené do scény inspirované hororem Stanleyho Kubricka Osvícení.

Diváky hry Médea přivítá scéna, která bude povědomá těm, kdo znají hororový film Osvícení. Omšelý hotel s dlouhou chodbou poskytl azyl královské dceři Médee, jejím dětem, služkám. „Má evokovat cestu, nekonečnou hloubku, která pocitově vede Médeu do psychologické propasti,“ popisuje scénograf Petr Vítek.

Co vede k vraždě vlastních dětí

Stejně jako ve filmu Stanleyho Kubricka i hrdinové Euripidovy antické tragédie se propadají do temna. Médea si z lásky k manželovi zašpinila ruce od krve, a když jí odvrhne kvůli jiné ženě, rozhodne se pomstít zradu ještě zrůdnějším činem, než byly ty předchozí. Sáhne na život vlastním dětem.

„Od začátku do konce vidíte, co se v hlavě postavy děje, a od začátku víte, že ona zabije své děti. Ale zajímavé je, jak člověk dojde k tomu, že opravdu takový čin vykoná. Kde sebere odvahu a sílu něco takového provést,“ poznamenává představitelka Médey Petra Kocmanová.

„Chceme nastolit otázku, jak je možné, že vůbec k takovému činu došlo, a jak je potom možné žít,“ potvrzuje režisér ostravského nastudování Jakub Šmíd.

Médea v Národním divadle moravskoslezském
Zdroj: NDM/Maxim Bajza

Současný překlad s původním významem

Slavný případ zrady a pomsty zůstává stejný, jaký ho diváci po tisíce let znají, jeho současnost ale podtrhuje nový překlad grécisty Matyáše Havrdy a básníka Petra Borkovce. „Mluví současným jazykem a zároveň se nezříká básnické formy, která je antickému divadlu blízká,“ upřesnil režisér. „V něčem připomíná Shakespeara, krásný jazyk,“ dodala k aktuálnímu překladu ze starořečtiny Petra Kocmanová.

„Hledáme cestu, jak promlouvat k člověku v současnosti, ale zároveň nechceme napsat novou hru, chceme být věrní předloze, tlumočit původní významy, které jsou v textu zakódované. A to je úkol, který je téměř nesplnitelný,“ přiznává Matyáš Havrda.

Oba společně přeložili mimo jiné také Euripidovu hru Bakchantky, kterou uvádí Národní divadlo v Praze a kterou Ceny divadelní kritiky označily za inscenaci roku 2023.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
před 20 hhodinami

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025

Trabanty nahradila žába. Žlutý obojživelník se vypravil do Mongolska

Cestovatel Dan Přibáň vyměnil žluté trabanty za obojživelné vozidlo stejné barvy. S ním a s česko-slovenskou partou dobrodruhů vyrazil do Ulánbátaru – a od 24. dubna se vydá i do kin. Cestopisný film Žlutou žábou do země modrého nebe dokumentuje téměř osmnáct tisíc kilometrů mezi Prahou a hlavním městem Mongolska. Vznikl v koprodukci České televize.
22. 4. 2025

Hřebejk a Formanová řeší v komedii Na tělo krizi středního věku

Jan Hřebejk natáčí nový seriál podle knižní předlohy a scénáře Martiny Formanové. Ironická vztahová komedie Na tělo o krizi středního věku, dospívajících dětech a třídním srazu po třiceti letech zamíří na obrazovky jako hlavní titul jarní sezony 2026. V obsazení se vedle Ivy Janžurové či Zuzany Bydžovské objeví také Hřebejkovi režisérští kolegové.
21. 4. 2025

Čtení provází fantazie i nešvary, ukazují v Brně divadlo a výstava

Knihy se staly tématem hned dvou kulturních novinek z Brna. Jak inscenace pro děti Berta mezi řádky v divadle Polárka, tak výstava Člověk čtoucí v Památníku písemnictví se snaží návštěvníkům ukázat, jak je literatura v lidském životě důležitá. A také prozrazuje, že některé čtenářské nešvary se nemění ani po stoletích.
17. 4. 2025
Načítání...