70 – to je číslo, které na mezinárodním filmovém festivalu v Cannes letos bude blikat neustále od 17. května do 28. května, protože momentálně už sedmdesátý festival k sobě poutá veškerou filmovou pozornost světa. Úvod festivalu s rozvleklým zahajovacím nesoutěžním filmem jakoby se snažily napravit hned dva první silné soutěžní snímky. A úvod festivalu také přinesl dvě mimofilmová témata do prvních diskusí – o něco víc zvýšená bezpečnost oproti předchozím letům a Netflix.
Zprávy z Cannes: Ruská neláska je silnější než francouzské fantomy
Ismaelovy fantomy (Ismael's Ghosts) jsou novým francouzským filmem, který natočil slavný francouzský režisér Arnaud Desplechin. Zpočátku to vypadá, že půjde o příspěvek do novodobých diskusí o politických rozdílech mezi Západem a Východem, vystupují tu špioni, diplomati, ale i filmaři. Hlavními hrdiny jsou bratři Ivan a Ismael – a jak píše filmová brožura, oba hrdinové brouzdají světem a životem, aniž by mu rozuměli.
Bohužel tento pocit se přenese brzy i na diváky. Sledují příběh, několik příběhů, ba dokonce úplnou motanici příběhů, aniž by jim rozuměli. Objeví se ztracená dcera a exmanželka, která byla prohlášena za mrtvou, milující a chápající ctitelka, část špionského děje se odehrává v Praze, kde dojde k přestřelce ruské mafie, a podobně zdánlivě nesouvisle by se dalo pokračovat.
Herci a tvůrci filmu Ismael's Ghosts při zahájení
Na jedné straně divák přemýšlí, proč zrovna tento film zahajoval festival, ale hned úvodní titulky mu dají odpověd - díky tomuto snímku defiloval na červeném koberci výkvět francouzských hvězd: Marion Cotillardová, Mathieu Amalric, Charlotte Gainsbourgová, Louis Garrel, kteří šli spolu s mnoha dalšími hvězdami v Cannes, například s členy hlavní poroty Pedrem Almodóvarem, Jessicou Chastainovou či Paolem Sorrentinem.
Neláska je ruskou drsnou realitou
Aby canneský filmový start nebyl tak rozpadlý, zachraňují situaci hned dva první soutěžní snímky. Ruskou Nelásku (Nelyubov) přivezl ruský režisér Andrej Zvjagincev a znovu potvrdil svou silnou uměleckou pozici v ruském filmu. I jeho nejnovější film podobně jako předchozí cenami ověnčené snímky Návrat nebo Leviatan jsou jasné, přímé studie lidského charakteru a osudu.
Neláska vypráví o rozpadající se rodině – on si našel novou ženu, s níž čeká dítě, ona se zamilovala do bohatého muže a jejich dvanáctiletý syn jim poněkud překáží v novém štěstí. Bylo to před lety nechtěné dítě, a tento pocit mu najevo dávají oba rodiče dosud. Při rozvodových tahanicích se ho snaží vnutit tomu druhému. A tak syn se jednoho dnes rozběhne z panelákového bytu… a už se nevrátí. Hledá ho policie, dobrovolníci i jeho rodiče, kteří si najednou uvědomí, že jejich přání bylo vyslyšeno. Ovšem se zcela jiným dopadem, než si představovali. A nikdo neví, kde syn je, zda bojuje někde na Ukrajině, odkud film často přináší zprávy a záběry v médiích, nebo co se s ním stalo.
Reportáž: První den v Cannes (zdroj: ČT24)
V Nelásce vidíme drsnou ruskou realitu, ale ne tu, kde mužici pijí vodku a ženy na bedrech táhnou bídu světa. Je to životní styl západního způsobu, kdy hrdinové sobecky myslí především na sebe, a i když dostanou ránu do hlavy, neláska už v nich o to víc zůstane. Žijí ve světě, kdy se ztráta jednoho dítěte postupně propadá v jednu z mnoha událostí drsného života.
Akorát umění, akorát komerce
Americký soutěžní film Úder zázrakem (Wonderstruck) stojí možná jen zázrakem před hranicí kýče. To kdyby ho nerežíroval Todd Haynes, který před pár lety v Cannes upoutal pozornost svým předchozím filmem Carol. Tentokrát rozehrál příběhy dvou dětí, které ohluchly.
Jeden je z roku 1927, kdy nastupuje do kin zvukový film a ničí všechen snový filmový svět, který byl do té doby hluchým lidem místem, kde se cítili jistí, protože všemu rozuměli. Druhý příběh se odehrává v roce 1977 a není těžké si domyslet, že oba příběhy se jednou protnou. Aby to bylo ještě názornější, jedna část je černobílá a druhá sytě barevná. A spojuje je herečka Julianne Mooreová. Občas tam něco zaskřípe, ale kdo by byl takový detailista, že? Dokonalý americký příběh, akorát dávka umění, akorát dávka komerce. A není právě tohle cílem filmu, na který mají chodit diváci?
Patří filmy (jen) do kin?
Právě očekávání, že festivalový film v Cannes má být po festivalu v kinech pro široké publikum, vyvolal už před zahájením vzrušené diskuse. Spustila je kampaň kolem společnosti Netflix, která produkovala dva filmy v hlavním programu: korejskou Okju a americký The Meyerowitz Stories. Asociace francouzských provozovatelů kin protestovala, protože festival nedosáhl dohody, že snímky se pak objeví ve francouzských kinech. Po této kontroverzi festival sice filmy v programu ponechal, ovšem s tím, že pro rok 2018 upřesní pravidla pro uvedení filmu na přehlídce.
Společnosti Netflix a Amazon Studios v Cannes budí vášně už několik posledních let, protože jejich tažení se obávají všichni klasičtí distributoři i producenti. A tyto nové společnosti, které mají jiné způsoby distribuce než v kinech, očekávají od nového francouzského prezidenta zjednodušení distribučních zákonů.
Dokonce při tiskové konferenci hlavní poroty se ukázal nejednotný názor na tuto problematiku, i když porota vydala prohlášení, že by digitální platformy neměly nahradit současné tradiční platformy, tedy biografy. To hájil především předseda poroty Pedro Almodóvar, na druhé straně k tomu ale americký herec v porotě Will Smith podotkl, že jeho děti si díky Netflixu naopak rozšiřují filmové obzory a Netflix absolutně nemá vliv na to, co jeho děti v kině sledují.
Na bezpečnosti se shodnou všichni
V jednom se ale lidé v Cannes letos shodnou jednomyslně – i když jsou bezpečnostní opatření mnohem přísnější, zdržují a jsou nepříjemná, nikdo proti nim nevystupuje. Ve Francii je po několika útocích na veřejných místech za uplynulý rok zvýšená hrozba terorismu, a to vedlo i festival k navýšení bezpečnostních pravidel i složek.
Bezpečnostní opatření na festivalu v Cannes
Na výpomoc do Cannes přijely i ozbrojené složky odjinud. Nad festivalovými prostory využívají antidronový systém, který byl používán už v Paříži. Před všemi vchody do Festivalového paláce jsou nainstalovány bezpečností rámy. Jak ale úřady v Cannes uvedly, žádná celebrita v Cannes o zvýšenou bezpečnost pro sebe nepožádala. To je přání všech – aby pozornost k hvězdám nepřitahovala policie, ale filmy a umění.