„Zmocní se mě děs, když vidím lidi žít, jak žijí dnes.“ Misantrop si stěžuje na střední třídu

5 minut
Misantrop kritizuje pražskou střední třídu
Zdroj: ČT24

Národní divadlo v Praze po svém pojalo divadelní klasiku. Molièrova Misantropa využívá k popisu současné společnosti, kterou uspokojuje jen její sebeobraz. Hlavní postavu moralizujícího škarohlída konfrontuje s mladými lidmi z pražské střední třídy.

Jak obstát ideálům v hmotném světě? Toto dilema, které začne bránit samotnému životu, stojí podle režiséra Jana Friče za tragickým příběhem Misantropa. Zatímco v sedmnáctém století, kdy měla Molièrova hra premiéru, pohrdal věčně rozmrzelý moralista Alcest vrtochy nižší šlechty, současného hrdinu obklopili tvůrci hipstery posedlými technologiemi. 

Součástí scény jsou proto projekce, v nichž postavy on-line sdílí svůj život. „Nemůžeme hrát o šlechticích z minulosti. Snažili jsme se hrát o sobě, o současné pražské střední třídě,“ podotýká režisér Frič.

Představitelé střední třídy se v jeho pojetí nimrají v drahém jídle, klepech a snobském tlachání o umění a ekologii. To vše ve verších, které tvůrci z razantně proměněného původního textu hry ponechali. I „současný“ Alcest si tedy povzdychne: „Dusím se zármutkem a zmocní se mě děs, když vidím lidi žít, tak jak tu žijí dnes.“

„Hořký úsměv pozdní lásky tam je a klepy společnosti jsou hypertrofovány, takže myslím, že to hlavní zůstalo,“ poznamenává k úpravám Vladimír Javorský. Představitel hlavního hrdiny Alcesta, který pohrdá pokryteckou společnosti, v níž lichotky střídají pomluvy. Jeho životní lásku Celimenu, jež ovšem zosobňuje mravy, které Alcest nesnáší, hraje Kateřina Winterová. 

Misantrop (Národní divadlo Praha)
Zdroj: Národní divadlo Praha/Patrik Borecký

„Jako bychom my všichni nebyli schopni vyrovnat se s citem, s láskou, s upřímností – jako bychom dokázali vnímat realitu jen zprostředkovaně, přes její obraz. Snažili jsme se ukázat, co všechno dnes potřebujeme k životu, abychom se cítili ‚šťastni‘,“ shrnuje inscenaci Misantropa dramaturgyně Marta Ljubková.

Aktualizované Molièrovo drama je možné na scéně Stavovského divadla vidět před prázdninami ještě ve dvou červnových reprízách.    

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Unikátní barevné záběry prezidenta Beneše přinesl nový dokument

V předvečer výročí tragických událostí 15. března 1939, kdy začala nacistická okupace Československa, odvysílala Česká televize dokument, který přináší dosud nezveřejněné barevné záběry prezidenta Edvarda Beneše. Autoři snímku našli unikátní záběry v archivu loni na podzim.
před 9 hhodinami

Izraelec a Palestinec spolu natočili film, jinak ale Žádná jiná země rozděluje

Palestinec Basel Adra a Izraelec Yuval Abraham pocházejí ze států, které v dlouhotrvajícím konfliktu patří každý na opačnou stranu. Přesto tito dva muži společně natočili dokument. Snímek Žádná jiná země získal řadu festivalových cen a také Oscara. Navzdory společné tvorbě Adry a Abrahama ale dál rozděluje. Naposledy v Miami Beach, kde kvůli projekci snímku chtěl starosta nechat zavřít kino.
před 13 hhodinami

Juniorský balet Národního divadla Brno přináší meditaci i emoce

Juniorský soubor baletu Národního divadla Brno představuje tři nové choreografie. Vypráví v nich tři příběhy: o vnitřním souboji, o hledání ticha v přehlcené společnosti a o dramatickém soužití uvnitř jedné rodiny.
před 20 hhodinami

Pan Nikdo proti Putinovi vzdoruje propagandě ve školství

Na festivalu Jeden svět se představuje dokumentární snímek o ruském učiteli, který zoufale vzdoruje státní propagandě po zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Aby nezradil své hodnoty, rozhodne se riskovat vše. Hrdina snímku Pan Nikdo proti Putinovi Pavel Talankin v Událostech, komentářích popsal, že po začátku rozsáhlé invaze měly být děti dle představ Kremlu loajální vládě a podporovat válku. „Je to má vlast, místo, kde mám rodinu. Ale je to také agresor a válečný stroj na propagandu,“ řekl.
před 22 hhodinami

Jsme tikka masala, hlásí Bloodywood, první indický metal v americké hitparádě

Bloodywood je první a dosud jediná indická metalová kapela, která se dostala do americké hitparády Billboard. Zaujala fanoušky osobitým pojetím žánru, které těží z východních témat i nástrojů, ale zároveň formace pracuje s tradičním západním zvukem. Skupina tento týden koncertovala v Praze.
13. 3. 2025

První Ceny literární kritiky obdržely Emma Kausc a Iryna Zahladko

Laureátkami prvního ročníku Ceny literární kritiky za rok 2024 v kategorii próza se stala Emma Kausc a v kategorii poezie Iryna Zahladko. Kausc zaujala příběhem Narušení děje, Zahladko sbírkou Jak se líčit v nemoci. Ocenění, které založili zástupci českých literárních časopisů, se udělovalo ve středu v pražském Centru DOX.
13. 3. 2025

Nová Sněhurka kousla do otráveného jablka ještě před premiérou

Remake Sněhurky od Disneyho dorazí na hollywoodskou premiéru po skromnějším červeném koberci, než se předpokládalo. Studio se rozhodlo omezit při slavnostním uvedení přítomnost médií. Důvodem je zřejmě příliš rozdělujících témat spojených s filmem. Pohádkový příběh se zapletl do kulturních válek i konfliktu na Blízkém východě.
12. 3. 2025

Jeden svět začne v Sýrii, probere i Slovensko či mužskou existenci

Mezinárodní filmový festival o lidských právech se letos uskuteční v téměř šedesáti místech po celé republice, hlavní část přehlídky začíná v Praze 12. března. Program zahájí Vzpomínky plné přízraků, meditativní esej o kdysi prosperujícím syrském městě, které válka proměnila v ruiny.
12. 3. 2025
Načítání...