Životní režim v bigbeatovém rytmu. Mišík vydal výběr hitů a míří do studia

Vladimír Mišík vydává výběr nejlepších ze svižných hitů, které za více než 40 let natočil společně se svou kapelou Etc… Deska se jménem Životní režim podle jedné ze slavných písní navazuje na čtyři roky starý výběr balad. Již v září se však Mišík a spol. chystají do studia, aby pracovali na albu s písněmi novými.

„Myslím si, že jsem udělal docela zajímavý výběr, mohlo by se to třeba hodit, když někdo pojede daleko na dovolenou, že by se u toho mohl rozveselit,“ vysvětlil Vladimír Mišík, podle jakého klíče písně ze své bohaté kariéry volil.

Stejně jako v případě předchozích desek Etc…, i tentokrát se o grafickou podobu postaral Karel Haloun. Album také opět jako u výběru balad láká na bookletovou knížku s texty a jejich překlady do angličtiny. Kromě vlastních textů Mišíkovými ústy pějí Jiří Dědeček, Václav Hrabě, Jiří Suchý, Vladimír Merta či Jiří Kainar.

Vydat další výběr se už Mišík nechystá, stále však skládá a s Etc… se dokonce chystá do studia. „Nějaký demáče už máme, takže jsme se rozhodli, že budeme točit od září. Ale nemáme hranici, kdy bychom chtěli, aby to bylo hotové. Až to bude dobré, tak to vydáme,“ plánuje jednasedmdesátiletý zpěvák a kytarista.

A stále jej s kapelou těší předávat posluchačům radost z hudby živě. „Pro nás muzikanty je úžasné, když koncert skončí a lidi plácají a usmívají se. To je pro nás taková lehká euforie. O tyhle prožitky bych se nechtěl nechat připravit,“ líčí Mišík. „Nechce se mi být standardní důchodce s holí, s kterou bych chodil po parku,“ usmívá se.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Nebyly to zlomené osobnosti, říká Surovcová o knize rozhovorů na hraně života

Jsou často plní života, plánů a dál bojují, přestože jsou vážně nemocní. Kniha s názvem Jenom chci bejt, kterou napsala redaktorka a dokumentaristka Lea Surovcová, nabízí rozhovory s těmi, kteří vědí, že se jejich čas krátí, nebo zažívají náročné období. Jak sama autorka dodává, kniha je velmi pozitivní a pro všechny. Surovcová se podobným tématům dlouhodobě věnuje.
před 1 hhodinou

Národní galerie otevírá tři výstavy. Méně okázalosti, přeje si v budoucnu dočasná ředitelka

Tři nové výstavy v Národní galerii Praha připomínají více než dvousetletou historii této instituce, ale představují i současné mladé tvůrce. Do jarní sezony vstupuje galerie s obměněným vedením, dočasně ji vede Olga Kotková, která v ředitelském křesle nahradila odvolanou Alicji Knastovou. Galerijní novinky vznikly ještě za jejího působení. Kotková budoucí nabídku galerie vidí v pořádání více menších výstav.
před 4 hhodinami

VideoFilmové premiéry: Tajemství sýkorek, Matka či Pillion

Ke zhlédnutí v českých kinech je nově například nekonvenční romance Pillion. Britský snímek o vztahu mladíka z londýnského předměstí s tajemným členem motorkářského gangu zapadá do oblíbeného subžánru o dospívání mileniálů. Ve francouzském animovaném filmu Tajemství sýkorek odkrývá devítiletá Lucie rodinné tajnosti. V životopisném dramatu Matka ztvárnila herečka Noomi Rapaceová, známá třeba z adaptace krimi série Milénium, matku Terezu. Portrét řeholnice se soustředí na dobu, než se stala celosvětově známou osobností. Tuzemská kinematografie do kin vysílá Nevděčné bytosti režiséra Olma Omerzua. Řeší komplikované rodinné vztahy během jedné dovolené.
před 5 hhodinami

Čeho to je obraz? Rusko se vrací na prestižní výtvarné bienále

Benátské bienále je příležitostí vidět na jednom místě současné výtvarné umění z desítek zemí. Rusko mezi nimi od začátku plnohodnotné agrese vůči Ukrajině v roce 2022 chybělo. Letos se ale má vrátit. Pořadatelé hájí otevřenost akce, nicméně snáší se na ně kritika od ostatních účastníků, včetně Česka, a Evropská komise hrozí odebráním peněz. V ruském pavilonu na bienále mnozí vidí snahu Ruska o kulturní rehabilitaci putinovského režimu.
před 6 hhodinami

Asi jsme našli kostru d'Artagnana, oznámili francouzští archeologové

Kostra nalezená při opravách kostela v Maastrichtu může patřit slavnému francouzskému mušketýrovi d'Artagnanovi, informovala agentura AFP s odkazem na místní média. Šlechtic, který se stal předobrazem pro titulní postavu románu Tři mušketýři spisovatele Alexandra Dumase staršího, zemřel v nizozemském městě před více než 350 lety.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Cenu literární kritiky získali Borkovec za prózu a Kauer za poezii

Cenu literární kritiky za rok 2025 získali Petr Borkovec za prózu Nějaká Cécile a jiné a Aleš Kauer za básnickou sbírku Lebka hoří neonovým snem. Pro vítězné knihy hlasovala dvacetičlenná kolegia literárních kritiků pro prózu a poezii na základě nominací vybraných odbornými porotami. Ocenění vyhlásili v pražském Centru současného umění DOX.
před 20 hhodinami

Hra Ochranný reflex odráží v Ostravě téma sexuálního násilí

Dvacet let hluboko ukrývané tajemství odhaluje nová inscenace v Divadle Petra Bezruče v Ostravě. V české premiéře divadelníci nastudovali hru Ochranný reflex. Irská dramatička Deirdre Kinahanová v ní zpracovala téma sexuálního násilí.
24. 3. 2026

Začíná rekonstrukce Nové scény. Národní divadlo tak napravuje kompromis

Národní divadlo zahajuje generální rekonstrukci Nové scény. Za 1,8 miliardy bez DPH má především brutalistní budovu z počátku osmdesátých let lépe přizpůsobit divadelnímu provozu. Plášť ze čtyř tisíc skleněných „obrazovek“, kvůli nimž bývá stavba vyzdvihována i haněna, zůstane, projde ale renovací. Stejně jako architektonicky cenný interiér.
24. 3. 2026Aktualizováno24. 3. 2026
Načítání...