Zemřela herečka Libuše Šafránková

Krátce po svých osmašedesátých narozeninách zemřela herečka Libuše Šafránková. S jejím herectvím se pojil půvab, křehkost, ale také nezdolný temperament. Hrála v desítkách rolí, pro diváky se zapsala zejména v těch komediálních a především pak jako filmová Popelka. Do ústraní se stáhla před několika lety, kdy u ní lékaři diagnostikovali rakovinu plic.

  • Neobyčejné životy: Libuše Šafránková (9. 6. ve 21:20 na ČT1)
  • Svatební cesta do Jiljí (9. 6. ve 22:20 na ČT1)
  • Jak je důležité míti Filipa (11. 6. ve 20:15 na ČT Art)
  • První pohled (12. 6 . v 17:10 na ČT3)
  • Lesní panna (12. 6. v 17:35 na ČT3)
  • Třetí princ (12. 6. ve 21:20 a repríza 13. 6. ve 14:35 na ČT1)
  • Jubileum (13. 6. v 17:05 na ČT3)
  • Švédská zápalka (13. 6. v 17:40 na ČT3)
  • Slavnosti sněženek (13. 6. ve 20:10 na ČT1)

Profesní život Libuše Šafránkové se odvíjel s notnou dávkou hereckého štěstí. Záhy po skončení konzervatoře získala angažmá v Divadle za branou, kde ji režisér Otomar Krejča pověřil velkým divadelním úkolem: v inscenaci Čechovova Racka jí svěřil roli Niny. 

Po roce působení – a poté, co bylo divadlo s nástupem normalizace násilně uzavřeno – se Šafránková stala členkou dalšího vyhlášeného ansámblu, Činoherního klubu. Nabídka jí prý velmi pomohla. „Nevím vůbec, jak by to jinak dopadlo. Nabídky jsem měla z pražských divadel, ale pak se na druhém třetím setkání ukázalo, když došlo k naplnění nějaké smlouvy, že tam byly podmínky. Vstupu do strany a tak,“ uvedla Šafránková v cyklu Neobyčejné životy.

Nahrávám video

Na jevišti nevelkého Činoherního klubu zaujala jako představitelka rolí sahajících od klasického typu naivky a servetty k modernímu dramatickému repertoáru. V Poprasku na laguně i Strýčku Váňovi. Tato scéna jí přinesla také pracovní setkání s Jiřím Menzlem. „To byla úplně jiná disciplína. Na pomezí nadsázky, gagu, to snad nikdo jiný u nás nedělal, co Menzel nabízel,“ oceňovala. 

V roce 1992 společně se svým manželem Josefem Abrhámem Činoherní klub opustila a na krátký čas zakotvila v Národním divadle.

Moskalyk nechtěl vypnout kameru

Před kamerou se poprvé objevila ve dvoudílné televizní adaptaci Babičky (1971) Boženy Němcové. Ztvárnila Barunku.

„Její první filmový záběr byl úplný závěr scénáře, což i pro opravdu zkušenou herečku bylo velké sousto. Měla říct jen jednu větu: Včeličky, babička nám umřela. Dořekla – kamera jela. Dívala jsem se po Moskalykovi, kameraman Šámal se díval po Moskalykovi, co je. Nechal tu Libunku, které tekly opravdové slzy, žádný glycerín, až do konce. Z ní něco vyzařovalo,“ podělila se v dokumentu z cyklu Neobyčejné životy o vzpomínku Helena Rohanová, tehdy pomocná režisérka.

Slavná filmová Babička s Jarmilou Kurandovou a Libuší Šafránkovou
Zdroj: ČT24/ČTK

Popelka

Půvab Šafránkovou částečně předurčil pro role v pohádkách. Tou nejvýraznější je, díky každoročnímu vánočnímu opakování, Popelka v česko-německém koprodukčním příběhu Tři oříšky pro Popelku. Nabídka přišla v – pro Šafránkovou skličující – době, kdy zavření kvůli dobovému přituhování hrozilo i Činohernímu klubu.

„Vyzkoušel jsem strašnou spoustu dívek z konzervatoří, lidových uměleckých škol. Kde to jen šlo, jsme sháněli Popelku. Najednou jsem si vzpomněl na Babičku zfilmovanou Tondou Moskalykem, kde po loukách pobíhalo děvčátko. Řekl jsem si, že pár let už uplynulo, takže by mohla být ve věku osmnácti, dvaceti let, jak jsem si Popelku představoval,“ popisoval obsazení role režisér Václav Vorlíček.

S Libuší Šafránkovou si domluvil schůzku v Baráčnické rychtě, kde natáčela. „Přijel jsem tam s dost velkým zpožděním, protože jsem točil před tím něco jiného, takže už bylo všude zhasnuto. Říkal jsem si, že už tam asi nebude, ale ona tam seděla potmě se scénářem v ruce na hromadě nějakých bedýnek, které tam sloužily jako nábytek. Když jsem vešel a proniklo tam světlo z chodby, tak jsem ji tam viděl, první, co mne napadlo, bylo, že mi chce scénář vrátit. Ona však byla naopak nadšená,“ vyprávěl Vorlíček.

Filmová maminka

Pro diváky „Třemi oříšky“ objevil také herce Pavla Trávníčka. Se „svým princem“ se Šafránková potkala ještě v pohádce Třetí princ. I ve zralém věku zůstala dětskému žánru věrná. Tvrdila, že dětskou duši dítěte mohou nejlépe utvářet právě pohádky. Její poslední pohádková role byla titulní – v roce 2011 se představila jako kouzelná Micimutr.

Režiséři Šafránkovou obsazovali do rolí trochu podobných Popelce, tedy nebojácných, energických a chytrých a někdy zároveň tajemných dívek a žen. Komediální talent uplatnila ve filmech Jak utopit dr. Mráčka, Slavnosti sněženek a Vesničko má středisková, drama si ji našlo třeba ve filmu inspirovaném osudy československých letců Hřbitov pro cizince.

Tvůrcům také dobře pasovala do postav „trpělivých maminek a manželek“, třeba v Báječných létech pod psa či v Obecné škole nominované na Oscara. Za roli v oscarovém Koljovi od stejného režiséra (Jana Svěráka) obdržela svého prvního a jediného Českého lva. V obou snímcích se navíc potkala se svým častým filmovým partnerem – Zdeňkem Svěrákem.

Hvězda diváckého srdce

Právě v devadesátých letech, kdy velmi pečlivě zvažovala nabídky na natáčení, si zahrála několik velkých životních rolí, ve kterých uplatnila i ironii a skeptický humor. „Měla opravdu výjimečný komediální talent, měla něhu, vtip, sebeironii, nepřehrávala, vyhýbala se patosu a dokázala být velmi autentická. Hodila se do Vorlíčkových filmů i do poetiky Jiřího Menzela a později velké role vytvořila i ve filmech Jana a Zdeňka Svěrákových,“ domnívá se hlavní dramaturg Filmového centra ČT Jaroslav Sedláček.

Její popularitu jen potvrzovalo účinkování v seriálech, jako byl Cirkus Humberto, Náhrdelník nebo Gympl s (r)učením omezeným. „Je škoda, jak málo rolí vzniklo pro ni. Filmy, kde ona zářila, byly vlastně filmy o mužích,“ podotýká scenáristka Tereza Brdečková.

Zmíněný Svěrák byl také tím, kdo jí v roce 2008 oznamoval vítězství v divácké anketě Hvězda mého srdce. Diváci volili nejpopulárnějšího herce (tím se stal Vladimír Menšík) a herečku u příležitosti stodesátého výročí českého filmu. „Myslím, že diváci ti dneska poslali vzkaz, který já bych dešifroval takhle: Když někdo svým uměním léta někoho potěšuje, dojímá a rozesmává, pak není síly, která by nám ho zošklivila,“ ocenil svou kolegyni. 

Nahrávám video

S Josefem Abrhámem

Několikrát se na place potkala se svým manželem Josefem Abrhámem. Jeli spolu třeba na Svatební cestu do Jiljí, dohromady je svedl i životopisný snímek o Karlu Čapkovi Člověk proti zkáze, komedie Vrchní, prchni! nebo filmová adaptace Havlovy Žebrácké opery.

Poslední filmovou příležitostí byl pro Libuši Šafránkovou rodinný příběh z období socialismu Jak jsme hráli čáru. Předtím ještě přijala nabídku Jiřího Menzela zahrát si v jeho komedii Donšajni.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Novým filmovým Bondem je Robert Pattinson

Britský herec Robert Pattinson se stane novým představitelem Jamese Bonda, oznámily oficiální účty filmové série o agentovi 007 na sociálních sítích. Čtyřicetiletý Pattinson bude sedmým hercem, který ztvární slavného britského špiona, a prvním po odchodu Daniela Craiga. Objeví se v připravovaném 26. filmu série, který bude režírovat Denis Villeneuve. Informovaly o tom agentury AP a Reuters.
včeraAktualizovánovčera v 16:56‌‌

Do Liberce se před Vánoci vrací Louskáček

Liberecké Divadlo F. X. Šaldy uvede baletní představení Louskáček. Vánoční příběh na hudbu Petra Iljiče Čajkovského je jedním z nejznámějších titulů klasického baletního repertoáru. Na liberecké jeviště se vrací po čtrnácti letech.
13. 11. 2026‌‌

Byla pro mě paní z padesátikoruny, říká o Anežce České její představitelka

U příležitosti výročí svatořečení Anežky České, k němuž došlo pár dní před sametovou revolucí, představila Česká televize v kinosále Pražského hradu dvoudílnou televizní minisérii Anežka. V programu ČT se historický příběh o osudu přemyslovské princezny objeví v první polovině prosince.
13. 11. 2026‌‌

VideoFilmové premiéry: Vánoční koleda, Můj pes Barry či Návrat do neznámé země

Tuzemská kina od čtvrtka promítají dvanáct premiérových snímků. Mezi nimi nové zpracování Dickensovy povídky, tentokrát pod názvem Ebenezer: Vánoční koleda s Johnny Deppem v roli chamtivého podivína. Český režisér David Balda natočil s mezinárodním hereckým obsazením thriller Manipulation o mocné elitní skupině. V hororu Viktoriánské psycho skrývá guvernantka na odlehlém sídle své psychopatické sklony. Naopak dojemný rodinný příběh nabízí Můj pes Barry inspirovaný legendou o slavném záchranářském psovi. A tuzemský dokument Návrat do neznámé země je vizuálně vystavěným portrétem věhlasného choreografa Jiřího Kyliána a jeho celoživotní múzy Sabine Kupferbergové.
13. 11. 2026‌‌

Obrazem: Českou cenu za architekturu získala jihlavská multifunkční aréna

Letošní Českou cenu za architekturu získala Horácká multifunkční aréna v Jihlavě. Porotci ocenili promyšlenost veřejné stavby, která propojuje sport, kulturu a každodenní život města. Kromě hlavní ceny aréna získala také cenu veřejnosti. Architekti Ondřej Chybík a Michal Krištof už za jihlavskou arénu obdrželi Grand Prix Architektů v Národní ceně za architekturu 2026.
13. 11. 2026‌‌

Nemám žádné české písně, ale kdo ví, třeba nějaká vznikne, říká LP

V Česku vystoupila americká hudebnice LP. Bezmála pěti tisícům fanoušků v hlavním městě představila nové album Room 12, které zčásti vznikalo také v Praze. Pětačtyřicetiletá LP se proslavila před deseti lety hitem Lost On You. S umělkyní hovořil redaktor ČT Petr Adámek. V rozhovoru LP mimo jiné mluví o emocích, které podle ní převládají na novém albu, o důležitosti tématu lásky v její tvorbě i o tom, že nyní sice nemá žádnou píseň v češtině, „ale kdo ví, třeba nějaká vznikne“.
12. 11. 2026‌‌

Příběh Alžířanky s proříznutým hrdlem před soudem. Pomlouvačná kampaň, říká spisovatel

Před dvěma lety vydal francouzsko-alžírský spisovatel Kámel Daúd román Houris o ženě, jíž islamisté během občanské války prořízli hrdlo. V listopadu ho soud v Alžíru odsoudil v nepřítomnosti k pěti letům vězení. Rozsudek platí i pro Daúdovu manželku, psychiatričku, prý ke knize poskytla detaily o jedné ze svých klientek. Jde už o druhý trest za knihu Houris, který literát dostal. On mluví o politicky motivované kauze.
12. 11. 2026‌‌

Během 24 hodin se našly dva obrazy Caravaggia, hlásí kunsthistorici

Jen v rozmezí několika hodin potvrdili historici umění nezávisle na sobě pravost dvou obrazů Michelangela da Merisi, známějšího pod jménem Caravaggio. Italský raně barokní malíř po sobě nezanechal mnoho děl, proto objevení jakékoliv jeho další malby je ve výtvarném světě událostí. Každé takové oznámení ale provází i obezřetnost, s jednoznačnou pravostí tohoto starého mistra je to totiž ošemetné.
11. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.