Zemřel výtvarník a ilustrátor Jiří Šalamoun. Proslavil ho Maxipes Fík

Nahrávám video
Zemřel Jiří Šalamoun
Zdroj: ČT24

Několik dní před sedmaosmdesátými narozeninami zemřel výtvarník, ilustrátor a pedagog Jiří Šalamoun. Ilustroval více než osmdesát knižních titulů, tvořil plakáty i litografie. Do povědomí několika generací se Šalamoun zapsal především jako autor výtvarné podoby Maxipsa Fíka.

Pro nezaměnitelný Šalamounův rukopis je typická hravost, výrazová zkratka a sarkasmus. „Jiří Šalamoun není žádný idylik, ale pod ironickou slupkou je melancholie autora, který sebe i nás brání před pocity zmaru a lhostejnosti, nudy a nevšímavosti,“ popsal umělcovu tvorbu kurátor Bohuslav Holý, který v Galerii Hollar připravoval výstavu k Šalamounovým sedmdesátinám.

Oblíbený Maxipes Fík

Při vyslovení Šalamounova jména se lidem vybaví především Maxipes Fík. Mluvícího psa, který přes noc vyrostl tolik, že mu byla krabice od bot malá, vídali v kreslených příbězích pro děti v režii Václava Bedřicha.

Nestárnoucí mistr světa ve skoku pro něco se narodil v roce 1976, kdy po boku holčičky Áji a jejího znaveného tatínka vstoupil na televizní obrazovky. Od té doby z večerníčků nezmizel, dokonce si našel cestu i do dětské literatury. Samotný autor na Fíkovi vždy obdivoval jeho vřelost a přátelskost, které podle něj v obyčejném světě chybí. Předlohou pro večerníčkovou postavu se prý stal skutečný pes z výtvarníkovy rodiny. 

Nahrávám video
Maxipes Fík filmuje - silvestrovský příběh pro dospělé (1978)
Zdroj: ČT24

Šalamoun byl výtvarníkem i řady animovaných filmů a titulků, mimo jiné provázejících filmový cyklus Kleinových „Básníků“. Navrhl víc jak tři desítky filmových, divadelních a výtvarných plakátů. Čas si našel i na volnou tvorbu, vytvořil desítky litografií a plakátů. Vydal také dvě sbírky básní a jednu sbírku záznamů snů.

Ilustrátor Pana Taua i Hobita

Šalamoun rovněž platí za jednoho z nejvýznamnějších českých ilustrátorů druhé poloviny dvacátého století. Kresbami doprovodil knihy světových autorů jako Kronika Pickwickova klubu, Poslední Mohykán, Pan Tau a tisíc zázraků, Tracyho tygr nebo Tolkienův Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky.

„Pro mě je literární dílo předmět k namalování. Je stejně konkrétní jako pro někoho krajina, kytice nebo akt. Mezi mnou a literárním dílem nastává vztah, a co vznikne, je ilustrace,“ řekl jednou Šalamoun. Jeho ilustrační tvorba zahrnuje víc než osmdesát titulů. Knihy také graficky upravoval.

Pedagog celé generace výtvarníků

Šalamoun se narodil v roce 1935 v Praze. „V dětství jsem kreslil hlavně zvířata, vozy s koňmi, hračky, lokomotivy, letadla a tanky. Směsici toho všeho. Předčasná dětská postmoderna, zlomky světa na hromadě,“ vzpomínal.

Vystudoval grafiku na Akademii výtvarných umění v Praze a Vysokou školu grafiky a knižního umění v Lipsku. Jako pedagog vyučoval v Americe i v Evropě a na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové, kde byl profesorem a vedoucím ateliéru ilustrace, vychoval celou generaci výtvarníků. 

Jiří Šalamoun byl držitelem mnoha českých a zahraničních ocenění za knižní ilustrace. Dosud nejrozsáhlejší retrospektivu Šalamounovi připravilo loni pražské Museum Kampa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 21 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...