Zemřel výtvarník a ilustrátor Jiří Šalamoun. Proslavil ho Maxipes Fík

Nahrávám video

Několik dní před sedmaosmdesátými narozeninami zemřel výtvarník, ilustrátor a pedagog Jiří Šalamoun. Ilustroval více než osmdesát knižních titulů, tvořil plakáty i litografie. Do povědomí několika generací se Šalamoun zapsal především jako autor výtvarné podoby Maxipsa Fíka.

Pro nezaměnitelný Šalamounův rukopis je typická hravost, výrazová zkratka a sarkasmus. „Jiří Šalamoun není žádný idylik, ale pod ironickou slupkou je melancholie autora, který sebe i nás brání před pocity zmaru a lhostejnosti, nudy a nevšímavosti,“ popsal umělcovu tvorbu kurátor Bohuslav Holý, který v Galerii Hollar připravoval výstavu k Šalamounovým sedmdesátinám.

Oblíbený Maxipes Fík

Při vyslovení Šalamounova jména se lidem vybaví především Maxipes Fík. Mluvícího psa, který přes noc vyrostl tolik, že mu byla krabice od bot malá, vídali v kreslených příbězích pro děti v režii Václava Bedřicha.

Nestárnoucí mistr světa ve skoku pro něco se narodil v roce 1976, kdy po boku holčičky Áji a jejího znaveného tatínka vstoupil na televizní obrazovky. Od té doby z večerníčků nezmizel, dokonce si našel cestu i do dětské literatury. Samotný autor na Fíkovi vždy obdivoval jeho vřelost a přátelskost, které podle něj v obyčejném světě chybí. Předlohou pro večerníčkovou postavu se prý stal skutečný pes z výtvarníkovy rodiny. 

Nahrávám video

Šalamoun byl výtvarníkem i řady animovaných filmů a titulků, mimo jiné provázejících filmový cyklus Kleinových „Básníků“. Navrhl víc jak tři desítky filmových, divadelních a výtvarných plakátů. Čas si našel i na volnou tvorbu, vytvořil desítky litografií a plakátů. Vydal také dvě sbírky básní a jednu sbírku záznamů snů.

Ilustrátor Pana Taua i Hobita

Šalamoun rovněž platí za jednoho z nejvýznamnějších českých ilustrátorů druhé poloviny dvacátého století. Kresbami doprovodil knihy světových autorů jako Kronika Pickwickova klubu, Poslední Mohykán, Pan Tau a tisíc zázraků, Tracyho tygr nebo Tolkienův Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky.

„Pro mě je literární dílo předmět k namalování. Je stejně konkrétní jako pro někoho krajina, kytice nebo akt. Mezi mnou a literárním dílem nastává vztah, a co vznikne, je ilustrace,“ řekl jednou Šalamoun. Jeho ilustrační tvorba zahrnuje víc než osmdesát titulů. Knihy také graficky upravoval.

Pedagog celé generace výtvarníků

Šalamoun se narodil v roce 1935 v Praze. „V dětství jsem kreslil hlavně zvířata, vozy s koňmi, hračky, lokomotivy, letadla a tanky. Směsici toho všeho. Předčasná dětská postmoderna, zlomky světa na hromadě,“ vzpomínal.

Vystudoval grafiku na Akademii výtvarných umění v Praze a Vysokou školu grafiky a knižního umění v Lipsku. Jako pedagog vyučoval v Americe i v Evropě a na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové, kde byl profesorem a vedoucím ateliéru ilustrace, vychoval celou generaci výtvarníků. 

Jiří Šalamoun byl držitelem mnoha českých a zahraničních ocenění za knižní ilustrace. Dosud nejrozsáhlejší retrospektivu Šalamounovi připravilo loni pražské Museum Kampa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 14 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
včera v 16:55

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
včera v 16:01

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...