Zemřel René Roubíček, který se řadil k otcům moderního sklářského umění

Nahrávám video

Ve věku 96 let zemřel 29. dubna významný sklářský výtvarník René Roubíček. ČTK to s odvoláním na rodinu sdělila ředitelka Uměleckoprůmyslového muzea (UPM) Helena Koenigsmarková. Roubíček patřil k otcům moderního sklářského umění. Jeho vizionářský styl okouzlil tři generace tvůrců a milovníků skla z celého světa. Roubíček významně přispěl k tomu, že se sklo začalo používat jako materiál ve volné sochařské tvorbě. Se sklem spojil i novou dimenzi - volný prostor.

René Roubíček byl umělec, který ve druhé polovině 20. století zásadně posunul vnímání a využití skla jako plnohodnotného sochařského materiálu, řekl vedoucí sbírek skla, keramiky a porcelánu UPM Milan Hlaveš.

Zároveň se podle něj stal spolutvůrcem fenoménu, na jehož vzniku se ve světovém kontextu podíleli čeští výtvarníci. „Originálně při tom využíval tu nejpřirozenější možnost zpracování skla: přímou součinnost s mistry skláři při improvizaci na sklářské huti,“ uvedl kurátor.

Roubíček ovlivnil podobu přelomové české expozice na výstavě Expo 58 v Bruselu

Roubíček začal společně se Stanislavem Libenským, Josefem Hospodkou a dalšími souputníky po druhé světové válce naplňovat v severních Čechách, které museli v rámci odsunu opustit němečtí skláři, vlastní představu o uměleckém skle.

Svými pozdějšími rozměrnými realizacemi a objekty podstatně ovlivnil podobu přelomové české expozice na výstavě Expo 58 v Bruselu a následujících světových výstav v Montrealu 1967 a Ósace 1970 a sklidil za to mezinárodní uznání.

Vývoj jeho skla vedl od komorních objektů ke sloupům volně inspirovaným přírodou, přes monumentální sestavy štíhlých prutů na kovových konstrukcích, foukané lidské hlavy a části ženských těl nebo oblíbené klarinety až po hry se skleněnými zlomky lepenými na tabulové sklo a zpět k manipulaci s tekutě vláčným horkým skleněným materiálem.

Plastika Skleněný mrak výtvarníka René Roubíčka v československém pavilonu na Expo 70 v japonské Ósace
Zdroj: ČTK/Jiří Finda

Součástí jeho tvorby bylo od konce 60. let navrhování svítidel. Zdobí mnohé veřejné prostory včetně několika českých velvyslanectví nebo například vstup do hotelu Thermal v Karlových Varech. Designérsky spolupracoval se sklárnou Moser, firmou Preciosa a Lasvit.

  • René Roubíček se narodil 23. ledna 1922 v Praze, studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Vyučoval na odborné škole sklářské v Kamenickém Šenově, po angažmá v několika sklářských podnicích byl od poloviny 60. let na volné noze.

Roubíček byl uveden do Síně slávy českého designu a byl nositelem mnoha dalších ocenění. Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze má podle Hlaveše nejucelenější sbírku jeho artefaktů od počátků tvorby po nedávnou dobu. Pro zrekonstruovanou budovu muzea vytvořil rozměrné svítidlo, jež dominuje jednomu z historických sálů.

Roubíček se v 60. letech stal poručníkem budoucího designéra Bořka Šípka, který v jeho rodině vyrůstal poté, co osiřel, a vždy na něj vzpomínal. Významnou sklářskou umělkyní byla také jeho žena Miluše Roubíčková, která zemřela v roce 2015.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
před 12 hhodinami

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
před 14 hhodinami

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
před 15 hhodinami

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026

S AI nemá smysl bojovat, míní Demi Mooreová. V Cannes se řeší, jak „kapitulovat“

Jedna z nejstarších a nejprestižnějších filmových přehlídek nemůže vynechat téma úzce spojené s budoucností kinematografie. I na festivalu v Cannes se řeší, jak umělá inteligence změní filmový průmysl. Od poměrně nedávných časů, kdy se AI stala členem štábu, se otázka, zda ji vůbec použít, posunula více k úvahám jak.
20. 5. 2026
Načítání...