Praha - V Praze v úterý po dlouhé těžké nemoci zemřel skladatel, pedagog a hudební režisér Milan Slavický. Bylo mu 62 let. Uznávaný muzikolog bude mít pohřeb 25. srpna v 10:00 v kostele Panny Marie Královny míru v Praze 4-Lhotce. Slavický komponoval symfonickou, komorní, vokální a elektroakustickou hudbu. Jeho skladby byly provedeny mnoha domácími i zahraničními orchestry. Mnoho Slavického skladeb zaznělo na festivalech a často bylo vytvořeno přímo na objednávku, ať už od představitelů hudebních festivalů, či interpretů.
Milan Slavický se narodil 7. května 1947 v hudební rodině, jeho otec Klement Slavický byl skladatel a stejně tak oba jeho dědečkové - Janáčkův žák Klement Slavický st. a Dvořákův žák Kamil Voborský - byli rovněž skladateli. Studoval skladbu na Janáčkově akademii múzických umění v Brně, hudební vědu na Karlově univerzitě a hudební teorii na pražské Akademii múzických umění. Působil jako hudební režisér v gramofonové firmě Supraphon a jako rozhlasový dramaturg elektroakustické hudby (1981-82). Natočil přes 550 LP, CD a videopořadů pro různé vydavatelské společnosti.
V osmdesátých letech se živil jako skladatel, režisér a publicista ve svobodném povolání. Jako muzikolog se zabýval hudbou 2. poloviny 20. století, je autorem řady studií a referoval na mnoha mezinárodních konferencích. Od roku 1990 se věnoval pedagogické činnosti na pražských vysokých školách FFUK a FAMU. V roce 1994 se stal učitelem skladby na Akademii múzických umění, kde byl postupně jmenován docentem a profesorem. Od roku 2001 byl také hostujícím profesorem pražské University of New York.
Od roku 1990 zastával Slavický řadu veřejných funkcí - spoluzakládal Evropský kulturní klub, byl členem výboru Pražského jara nebo výboru hudebního odboru Umělecké besedy. V letech 1992 až 1995 působil v České filharmonii jako dramaturg, zástupce ředitele a místopředseda správní rady. Zasedal v porotách mezinárodní klavírní soutěže Vianna da Motta v Macau, hobojové soutěže Pražského jara, rozhlasové soutěže Concertino Praga nebo skladatelské soutěže Národního divadla v Praze a Pražské komorní filharmonie.
