Zemřel Andrzej Wajda, režisér polské historie a svědomí

Ve věku 90 let zemřel filmový režisér Andrzej Wajda, jeden z nejvýznamnějších představitelů polské filmové školy. Proslavil ho těsně poválečný snímek Popel a démant, z pozdější kinematografie vzbudil diskuse jeho snímek o katyňském masakru. Jeho posledním výraznějším počinem byl životopisný film o Lechu Walesovi, který ČT art odvysílá 11. října ve 21:05. Za celoživotní dílo získal Wajda v roce 2000 Oscara.

Andrzej Wajda sice původně vystudoval malířství, poté ale přešel k režii a za kamerou stál od 50. let až téměř do posledních chvil svého života. Náměty čerpal především z polské historie a zajímalo ho, jak člověk v dějinné mašinérii obstojí.

V jeho filmech se odráží několik generací Poláků a Evropanů. Byl posledním polským romantikem. Taková čestnost a poctivost v pohledu na dějiny, na jejich složitost, to je vzácné.
Agnieszka Hollandová
režisérka

Jeho snímky byly často nepohodlné komunistickému režimu, k takovým patřil například Člověk z mramoru a jeho volné pokračování Člověk ze železa. Uznání získaly jeho historické fresky Danton a Pan Tadeáš.

Diskusi vzbudilo drama Katyň, za nějž byl Wajda nominován na Oscara. Zpracoval v něm jednu z nejtemnějších událostí polských dějin: masakr tisíců polských vojáků i civilistů, kterého se dopustila sovětská tajná policie v roce 1940. Jednou z obětí byl i režisérův otec.

Walesa: člověk naděje (2013, režie: Andrzej Wajda)
Zdroj: ČT24/Artcam

Čeští diváci měli naposledy možnost vidět z jeho tvorby životopisný snímek Walesa: Člověk naděje. Vyprávěl životní příběh prvního polského demokratického prezidenta a ikony boje proti komunistické totalitě.

Ještě před několika týdny na filmovém festivalu v Gdyni mluvil o natáčení dalšího filmu. Jeho posledním snímkem tak zůstane film Powidoki, který Polsko nominovalo na Oscara v kategorii neanglicky mluvených filmů.

Andrzej Wajda zemřel v neděli večer v Krakově, kde byl hospitalizován před několika dny. Podlehl dýchacím potížím.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 12 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 12 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 14 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 17 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 23 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...