Ve svém novém filmu Zbožňovaný se scenárista a podruhé i režisér Petr Kolečko chopil osobního příběhu inspirovaného jeho dědečkem. Toho si zahrál Jiří Bartoška a v rodinné komedii musí řešit intriky léta utajovaného vztahu. „Pro mě bylo intimní to udělat, protože je to o dědovi, o rodině, o lásce, o odpuštění,“ nastínil Kolečko.
Zbožňovaný je autentický, říká scenárista Kolečko. Nepotřebuje prý definovat, co chce předat
Rozhovor se scenáristou Kolečkem k filmu Zbožňovaný (zdroj: ČT24)
Scénář nepsal přímo pro Bartošku, byť přiznává, že od počátku chtěl do role dědečka oslovit právě jeho. „Sbíral jsem na to odvahu, protože moc jsem toho ještě v životě nerežíroval. Nakonec jsem mu zavolal a po určitých peripetiích, kdy jsme se domlouvali na úpravách scénáře, to vzal,“ popisuje.
Bartoška si ve filmu zahrál čerstvého penzistu obklopeného manželkou, kterou ztvárnila Zuzana Kronerová, dcerou (Petrou Hřebíčkovou) či vnučkou (Martinou Czyzovou), o níž Kolečko říká, že je jeho alter egem. Do příběhu vstupuje také ortopedka Dana v podání Ivany Chýlkové, se kterou Bartoškova postava udržuje desítky let poměr, aniž by o tom jeho bližní měli tušení. Jiří Langmajer ve filmu hraje manžela protagonistovy dcery.
Kolečko oceňuje, že se pro film podařilo získat výše uvedené herce a herečky, všichni prý byli jeho první volby. Dodává zároveň, že ve spolupráci s nimi scénář upravoval.
Z natáčení si Kolečko, který podruhé usedl v režisérské židli, vybavuje den, kdy se na place ocitl pouze s Bartoškou a Langmajerem, a mluví o magii: „Napříč generacemi máme v sobě určité hovadství. Na tento den nejvíc vzpomínám.“
Intimní a trochu kreténské
Scenárista sice říká, že režie není jeho hlavním povoláním a nechce se do této profese hrnout, ale vzhledem k tomu, že námět Zbožňovaného pochází z osobního materiálu, chtěl tento snímek režírovat. „Je pro mě obtíží vstávat v pět ráno a chodit spát o půlnoci,“ vysvětluje, proč jinak chce zůstat u psaní.
Právě proto, že film je inspirován osobním příběhem – byť s notnou mírou fabulace –, nemusel prý Kolečko stanovovat, co chce snímkem říci. „Spíš se snažím vytvořit situace, technicky to vyřešit. Myslím si, že to tam je, že člověk toto nemusí říkat, když je materiál autentický,“ věří.
Podle zkušeností z regionální předpremiéry Kolečko usuzuje, že film na diváky zapůsobil niterností. „Zůstávají tam kořeny toho, že je to trochu kreténské. Ale nad tím je emoce. Pro mě bylo intimní to udělat, protože je to o dědovi, o rodině, o lásce, o odpuštění,“ vyjmenovává.
Rodinnou komedii Zbožňovaný mohou lidé v kinech vidět od 23. září.