Zapomenutá mise Barbican: s leteckým mostem na záchranu dětí pomáhal i Winton

3 minuty
ČT uvede dokument o záchranné misi Barbican
Zdroj: ČT24

Jeden z prvních transportů židovských dětí z Československa do Británie se odehrál v lednu 1939. Šlo o letecký most, a přestože u něj asistoval i sir Nicolas Winton, nebylo o něm až doposud nic známo. Pátrání Jiřího Františka Potužníka shrnuje dokument Barbican: Zapomenutá mise. ČT2 ho uvede v úterý 30. ledna ve 20:50.

„Práce na dokumentárním filmu Barbican: Zapomenutá mise byla od počátku fascinující. Autor Jiří F. Potužník detailní investigativní prací postupně odhaloval dramatický příběh dosud zcela neznámého prvního leteckého mostu, který zachránil židovské děti před nacisty z tehdejšího Československa,“ říká kreativní producent Patrick Diviš.

„Je to příběh, který vysílá i po 80 letech pro nás silné poselství. Poselství o statečnosti a pomoci druhým za tíživých okolností, se kterými máme tendenci se smířit a nechat potřebné bez povšimnutí,“ pokračuje Diviš.

Poslední svědectví Nicolase Wintona

Dokument shrnuje čtyřleté pátrání po okolnostech letu z 12. ledna 1939, kdy na palubě letounu KLM odcestovaly z Prahy do Londýna tři desítky židovských dětí. Na počátku příběhu je fotografie neznámého chlapce v náručí pracovníka letecké společnosti a sira Nicolase Wintona, na jeho konci se diváci dovědí nejen o osudu malého hocha, ale také o osudu dalších dětí, které rodiče vypravili samotné do cizí země.

Upoutávka / Barbican: Zapomenutá mise

Za jakých okolností byla záchranná mise tři měsíce po mnichovské zradě a dva měsíce před okupací Československa zorganizována a proč se na ni zapomnělo, líčí dvě pamětnice letu, které filmový štáb vypátral. V dokumentu nechybí ani možná poslední svědectví sira Nicolase Wintona.

„Od expanze nacismu v Evropě, od likvidace demokratických režimů a od vyvražďování národa, který byl jen ‚jiný', uplynulo pouhých osmdesát let, a přestože je málokteré období lidských dějin tak dobře zmapováno a doprovázeno svědectvím žijících pamětníků, zapomínáme na okolnosti, které mu předcházely,“ říká režisér Jiří František Potužník.

„Stejně tak se zapomnělo také na Misi Barbican a pátrání po ní nám umožnilo vrátit se k významu lidského života, svobody a důstojnosti, které jsou dnes jako nejvyšší hodnoty opět relativizovány lidmi, kteří si jich neváží,“ uzavírá režisér snímku.

Památka obětí holocaustu na ČT

Mezinárodní den památky obětí holocaustu připadá na 27. ledna. Česká televize ho připomene hned několikrát. Diváci kromě snímku Barbican: Zapomenutá mise mohou zhlédnout například hrané filmy Zlatí úhoři, Poslední vlak a Šedá zóna nebo dokumenty Po holocaustu a Čtyři páry bot, portrét profesora Jana Wienera, veterána západní fronty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
před 3 hhodinami

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
před 4 hhodinami

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
11:04Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026
Načítání...