Zapomenutá mise Barbican: s leteckým mostem na záchranu dětí pomáhal i Winton

Nahrávám video
ČT uvede dokument o záchranné misi Barbican
Zdroj: ČT24

Jeden z prvních transportů židovských dětí z Československa do Británie se odehrál v lednu 1939. Šlo o letecký most, a přestože u něj asistoval i sir Nicolas Winton, nebylo o něm až doposud nic známo. Pátrání Jiřího Františka Potužníka shrnuje dokument Barbican: Zapomenutá mise. ČT2 ho uvede v úterý 30. ledna ve 20:50.

„Práce na dokumentárním filmu Barbican: Zapomenutá mise byla od počátku fascinující. Autor Jiří F. Potužník detailní investigativní prací postupně odhaloval dramatický příběh dosud zcela neznámého prvního leteckého mostu, který zachránil židovské děti před nacisty z tehdejšího Československa,“ říká kreativní producent Patrick Diviš.

„Je to příběh, který vysílá i po 80 letech pro nás silné poselství. Poselství o statečnosti a pomoci druhým za tíživých okolností, se kterými máme tendenci se smířit a nechat potřebné bez povšimnutí,“ pokračuje Diviš.

Poslední svědectví Nicolase Wintona

Dokument shrnuje čtyřleté pátrání po okolnostech letu z 12. ledna 1939, kdy na palubě letounu KLM odcestovaly z Prahy do Londýna tři desítky židovských dětí. Na počátku příběhu je fotografie neznámého chlapce v náručí pracovníka letecké společnosti a sira Nicolase Wintona, na jeho konci se diváci dovědí nejen o osudu malého hocha, ale také o osudu dalších dětí, které rodiče vypravili samotné do cizí země.

Upoutávka / Barbican: Zapomenutá mise

Za jakých okolností byla záchranná mise tři měsíce po mnichovské zradě a dva měsíce před okupací Československa zorganizována a proč se na ni zapomnělo, líčí dvě pamětnice letu, které filmový štáb vypátral. V dokumentu nechybí ani možná poslední svědectví sira Nicolase Wintona.

„Od expanze nacismu v Evropě, od likvidace demokratických režimů a od vyvražďování národa, který byl jen ‚jiný', uplynulo pouhých osmdesát let, a přestože je málokteré období lidských dějin tak dobře zmapováno a doprovázeno svědectvím žijících pamětníků, zapomínáme na okolnosti, které mu předcházely,“ říká režisér Jiří František Potužník.

„Stejně tak se zapomnělo také na Misi Barbican a pátrání po ní nám umožnilo vrátit se k významu lidského života, svobody a důstojnosti, které jsou dnes jako nejvyšší hodnoty opět relativizovány lidmi, kteří si jich neváží,“ uzavírá režisér snímku.

Památka obětí holocaustu na ČT

Mezinárodní den památky obětí holocaustu připadá na 27. ledna. Česká televize ho připomene hned několikrát. Diváci kromě snímku Barbican: Zapomenutá mise mohou zhlédnout například hrané filmy Zlatí úhoři, Poslední vlak a Šedá zóna nebo dokumenty Po holocaustu a Čtyři páry bot, portrét profesora Jana Wienera, veterána západní fronty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
16:18Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 13 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 14 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 16 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
včera v 18:46

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
včera v 16:03

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
včera v 09:26
Načítání...