Začínají dny věnované evropskému filmu

Praha - Rumunský film Boogie zahájí večer v pražském kině Světozor 16. ročník festivalu Dny evropského filmu. Hostem slavnostního zahájení bude scenárista filmu Alexandru Baciu. V následujících dnech budou mít pražští diváci možnost zhlédnout 29 celovečerních, 5 dokumentárních a 17 krátkých filmů. Pražskou část festivalu zakončí 23. dubna v distribuční premiéře snímek Paříž 36, který by měli doprovodit režisér Christophe Barratier a také herec Pierre Richard. Festival se poté přesune do pěti moravských měst.

Žánrová nabídka je pestrá. Pro mladší generaci pořadatelé připravili například dánský film Bojovnice, kdy revoltující hlavní představitelku zajímá více kung-fu než školní docházka. Finský film Ricky Rapper vypráví příběh desetiletého „vášnivého hráče na bicí“ a jeho poněkud zvláštní tety rockerky, irský snímek 32A odehrávající se v Dublinu 1979 zase napovídá, že dospívání je těžké všude na světě.

Na programu je i cenami ověnčený turecký film Vejce nebo německý povídkový film Nic než přízraky, jemuž jako předloha posloužilypovídky známé spisovatelky Judith Herrmannové odehrávající se v působivých reáliích Nevadské pouště, Jamajky, Berlína nebo Benátek a řešící témata nešťastných lásek, promarněných nadějí a vykořeněnosti generace X. Divácky úspěšný je rovněž italský snímek Dobrý den smutku - nezvyklá komediální romance soutěžila mimo jiné na festivalu Sundance a úspěšně reprezentuje mladou italskou kinematografii.

Cesty do minulosti

Speciální sekce bude věnovaná 20. výročí pádu železné opony. Jedná se o dopolední projekce dokumentárních filmů reflektující toto historické období určené zejména pro studentské publikum. „Jsou to snímky velice netradiční, určeny především mladším divákům, kteří tuto dobu nezažili,“ potvrdila za organizátory festivalu Jana Gabrielová.

Německou kinematografii zastupuje film Zeď, do Polska roku 1962 diváky zavede polsko-francouzský dokument Jeden den v lidovědemokratickém Polsku. Bonusově bude promítnut ještě film 89 mm od Evropy. Českou republiku reprezentuje kritikou i diváky oceňovaný snímek Občan Havel.

V jednom uceleném bloku se tradičně představí krátké filmy z FAMU, FAMO Písek a SVOŠP, další blok bude věnován snímkům z festivalu  FRESHFILMFEST. Na pátek 17. dubna je připraven seminář na FAMU, jehož hlavní tématem je proces psaní a vývoje scénářů. Moderátorem mezinárodní debaty budeděkan FAMU Pavel Jech, zvláštním hostem Milena Jelinek z Kolumbijské univerzity. Semináře se dále zúčastní zástupci filmových škol Polska, Rumunska a Slovenska.

  • Nic než přízraky zdroj: Dny evropského filmu http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/804/80381.jpg
  • Zeď zdroj: Dny evropského filmu http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/804/80383.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 17 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...