Z prodejce aut režisérem. Lidé chtějí dělat věci jinak, říká tuniský tvůrce

Nahrávám video

Režisér a scenárista Mohamed Ben Attia přijel na festival Be2Can představit svůj debut – emancipační love story ze současného Tunisu. Snímek Hedi byl po dvaceti letech prvním arabským titulem v hlavní soutěži na Berlinale, odkud si odvezl Stříbrného medvěda za nejlepší debut a cenu pro nejlepší mužský herecký výkon.

Film Hedi podle kritik dokáže v náznacích prozradit o arabském jaru a porevolučním Tunisku víc než mnohé politické komentáře. Je příběhem introvertního mladíka Hediho, neúspěšného podomního prodejce aut, který se má zanedlouho oženit. Problém je v tom, že nevěstu si nevybral sám. Díky setkání se svobodomyslnou tanečnicí ale postupně nachází odvahu se tradičním konvencím postavit.

Film není jen o kontrastu tradice a něčeho nového. Všude na světě, v každé kultuře, nastane v životě člověka moment, kdy se musí rozhodnout, kdy jsme postavení tváří v tvář zásadní volbě.
Mohamed Ben Attia

Stejně jako jeho hlavní hrdina pracoval Mohamed Ben Attia dvanáct let jako prodejce aut. Film se rozhodl natočit, přestože nikdy nestudoval filmovou školu. „Po revoluci se v Tunisu začalo točit mnohem více filmů. Dříve to byly tak dva tři filmy ročně, teď je to až dvacet snímků. To je pro nás velmi příznivé a navíc lidé mají nové vnímání, chtějí dělat věci nově a jinak než dřív,“ vysvětlil.

Při své původní profesi prodejce Ben Attia režíroval jen pět krátkých filmů. Přesto jeho debut koprodukovali slavní belgičtí filmoví tvůrci, bratři Dardennové. Teď s Hedim objíždí filmové festivaly – na přehlídce Be2Can, která v pěti českých městech do 12. října představuje oceněné snímky z Benátek, Berlinale a Cannes, mohou jeho drama vidět diváci ještě v Olomouci. V Praze tuniský filmař prozradil, že už má scénář k dalšímu celovečernímu titulu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 8 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
včera v 16:55

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
včera v 16:01

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...