Yo-Yo "Má" Cenu Antonína Dvořáka

K violoncellům kosmpolitního hudebníka Yo-Yo Maa přibude v září jedno skleněné. Křehkou podobu má Cena Antonína Dvořáka, jejímž držitelem se uznávaný violoncellista letos stal. Ocenění, udělované za propagaci a popularizaci české klasické hudby v zahraničí i v Česku, převezme v září na ministerstvu kultury.

„Patří k interpretům, kteří stále hledají nové cesty, jak oslovovat publikum, získává si posluchače nejen samozřejmou virtuozitou, ale i duchovní hloubkou. Podílel se na bezmála stovce alb, dělí svou pozornost rovnoměrně mezi recitály, účinkování s orchestry, komorní hru i projekty se svým patnáctičlenným souborem Silk Road. Přemýšlí přitom trvale nad tím, jak nejlépe se přiblížit síle hudby, aby mohla významně dodávat kvalitu životům jednotlivců, a jak zpřístupňovat lidem klasickou hudbu nejen ve významných koncertních prostorách, ale i přímo tam, kde žijí…,“ vysvětluje volbu letošního laureáta Akademie klasické hudby, která Dvořákovu cenu uděluje.

Držitel téměř dvou desítek cen Grammy Yo-Yo Ma má asijské kořeny, narodil se ale v Paříži a studoval v Americe. Z české hudby patří především k propagátorům díla Antonína Dvořáka. Poprvé vystoupil v Praze na jaře 1989, kdy pod taktovkou Václava Neumanna provedl s Českou filharmonií Dvořákův violoncellový Koncert h moll.

Loni „předskakoval“ přehlídce Struny podzimu, letos jej české publikum uslyší  už 7. září, den před převzetím ocenění, při zahájení festivalu Dvořákova Praha. Českou filharmonii bude tentokrát řídit šéfdirigent Jiří Bělohlávek, laureát ocenění z roku 2014.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
před 13 hhodinami

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
před 16 hhodinami

Jedna bitva za druhou vyhrála Oscary. Cenu má i dánsko-český dokument

V Los Angeles se udělovaly ceny Oscar za rok 2025. Nejlepším filmem se stala politická černá komedie Jedna bitva za druhou. V kategorii celovečerní dokument uspěl snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci. Nejlepšími herci v hlavních rolích jsou Jessie Buckleyová a Michael B. Jordan.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
15. 3. 2026

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
14. 3. 2026Aktualizováno15. 3. 2026

Na cenách Vinyla uspěli Black Tar Jesus, projekt Rivermoans a Miloš Hroch

Deskou roku se na cenách Vinyla stalo album Aftermath projektu Black Tar Jesus, za kterým stojí Tomáš Kopáček. Nahrávka propojuje kytarový minimalismus a temné syntezátorové plochy. Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého na něm pracuje s vícehlasým zpěvem a inspirací duchovní hudbou. Počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu (hudba je postavena na kytarové vazbě) v širším společensko-kulturním kontextu. Ceny v pátek obdrželi v pražském kulturním prostoru Archa+.
14. 3. 2026Aktualizováno14. 3. 2026

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
13. 3. 2026

Na novém albu je hodně smrti i píseň o klimakteriu, říká Ester Pes Kočičková

Zpívající herečka, tak sebe samu označuje Ester Pes Kočičková. Momentálně se věnuje první disciplíně. Ve studiu Sono dokončuje zatím bezejmenné album šansonů. Hudbu složil klavírista a dlouholetý spolupracovník Luboš Nohavica, texty napsala sama.
12. 3. 2026
Načítání...