Wiesenthal přiměl svět přemýšlet

Praha - Izraelský spisovatel Tom Segev přijel do Prahy přivítat český překlad své knihy Simon Wiesenthal - skutečnost a legenda. Obsáhlá kniha si detailně všímá a někdy překvapivě odhaluje život „lovce nacistů“, který nebyl vůbec tak jednoznačný, jak se doposud tradovalo. Tom Segev upozorňuje především na fakt, že ačkoli se o Wiesenthalovi napsala už spousta knih, jeho životopis je první, který je založen na zcela průkazných faktech. Knihu vydalo nakladatelství Paseka, z hebrejštiny přeložila Tereza Černá.

Wiesenthal přežil holocaust jako vězeň několika nacistických koncentračních táborů, z nichž poslední byl Mauthausen. Za války ztratil téměř devadesát svých příbuzných, ačkoli neměl rád, když byl označován za lovce nacistů, přesto tomuto cíli svůj život zasvětil. 

„Při studiu a posléze i psaní jsem zjistil několik překvapivých věcí. Například, že se osobně zúčastnil izraelského pokusu zatknout Adolfa Eichmanna už v roce 1948. Samozřejmě, že pro Wiesenthala to byla posedlost ho dostat, nakonec zjistil, že Eichmann žije v Argentině, což věděl už v roce 1953, dávno před tím, než se ho podařilo dostat. Překvapivé je rovněž to, že Wiesenthal spolupracoval více než 10 let s izraelským Mossadem a dále i jeho široký humanistický přístup k holocaustu. Podle něho holocaust bylo tažení nejen proti Židům, ale proti lidstvu vůbec. Oproti tomu my, v Izraeli, dodnes chápeme holocaust jen jako tažení proti Židům, tak na to hledí i židovský establishment v Americe. Z toho vyplývá, že Wiesenthal měl problémy v obou těchto zemích. Jsem přesvědčen o tom, že on vlastně přiměl svět, aby si tyto věci znovu promyslel,“ řekl Tom Segev.

Nahrávám video

Autor posledního životopisu v něm velmi barvitě a přitom historicky věrohodně popisuje problematickou realizaci vytčeného Wiesenthalova cíle. Postupně tak odkrývá celou jeho složitou osobnost. „On je velice tragický hrdina. Nikdy nenašel uklidnění, pokoj v duši. Pořád jako by byl vězněn svým tématem, posláním. Co bylo spouštěcím mechanismem k jeho činnosti, lze jen těžko určit. Ale faktem je, že do deseti dnů od propuštění z koncentračního tábora byl schopen předat americké armádě první seznam nacistických zločinců. Důležité je, že mu vždy šlo o spravedlnost, nikoli o odvetu. Jednou mu někdo řekl, že je možné unést syny Adolfa Eichmanna a utopit je v jezeře. On na to odpověděl, že toto se ho netýká, že je pro liberální systém spravedlnosti,“ upozorňuje Segev. 

Jeho životopis navíc s přehledem pojmenovává či přímo odrývá některé legendy a mýty, které nezřídka vytvářel on, Wiesenthal sám. „Dovedl velmi zdatně spolupracovat s médii a často toho zneužíval. Vytvořil mýtus, podle něhož stál v čele organizace, která je stejně mocná jako KGB, CIA a Mossad dohromady, jež má po celém světě agenty. Ve skutečnosti strávil asi 50 let v malém bytě, kdy většinou sám probíral papíry, noviny a telefonoval. Ale když se vytvoří takovýto mýtus, lidé mu uvěří. Je stejně silný jako pravda. Věděl, že je slabý, ale svou slabost dokázal proměnit v sílu.“

V knize v poutavé až dramatické formě se kromě jiného dočteme i o tom, jak postoj Wiesenthala při volbě Kurta Waldheima do funkce generálního tajemníka OSN se obrátil proti Wiesenthalovi, který Waldheima doporučil, aniž by věděl, že ten o své minulosti lhal. „Snad, kdyby k této nešťastné události nedošlo, dostal by Wiesenthal Nobelovu cenu, alespoň on byl o tom přesvědčen,“ zauvažoval Segev. Rovněž tak není opominut zvláštní vtah Wiesenthala a Alberta Speera, německého architekta, který se stal Hitlerovým ministrem. Speer byl po válce odsouzen v Norimberském procesu na 20 let, které si odseděl.

Tom Segev a Karel Schwarzenberg při představování knihy Simon Wiesenthal v izraelské rezidenci v Praze 10. května 2012.
Zdroj: ČT24/Marie Třešňáková

„Našel jsem v korespondenci dopisy mezi oběma muži. Někdy v 70. letech Speer napsal Wiesenthalovi, že by ho rád navštívil. Později se mezi nimi vyvinul vztah skoro přátelský. Je to velmi překvapující, vůbec nechápu, k čemu potřeboval Wiesenthal Speera a Speer Wiesenthala,“ zamýšlí se Segev. 

Segevova nová biografie bez skrupulí odhaluje pochybné způsoby, jimiž Wiesenthal dosahoval svých cílů, klade otázky, zda mu jeho „nabubřelé ego“ a „sklon k fantazírování“ v jeho proklamované činnosti spíše nebránily. Zároveň však zachycuje Wiesenthalovu osobnost v plné své složitosti a životnosti, což je zcela jistě její největší přínos. Segev přesvědčeně doufá, že svět již dospěl a je schopen přijmout své hrdiny i s jejich chybami. Neboť pravda je důležitá a jedině možná pro další náš vývoj a nutný růst.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 8 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 9 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026
Načítání...