Vytvářet kreatury dělalo radost Boschovi i jeho následovníkům

Maloval démonické postavy, monstra, anděly i světce. Hieronymus Bosch je považován za jednoho z nejvýznamnějších autorů pozdního středověku. Výročí pěti set let od jeho smrti si letos připomněla řada galerií, nyní se k nim připojila i berlínská Obrazárna výstavou Bosch a jeho svět obrazů v 16. a 17. století.

Boschova díla jsou v Berlíně vystavena vedle obrazů umělců, které holandský autor inspiroval, například Francisca de Goyu. „Máme v úmyslu zkoumat to, co jsme pojmenovali ‚fenomén Bosch‘. To znamená neuvěřitelné šíření autorových obrazů po jeho smrti prostřednictvím kopií a variací jeho maleb. To vše až do poloviny 17. století,“ vysvětlil kurátor Stephan Kemperdick.

Bosch fascinoval způsobem, jakým uměl proměňovat hrůzu v krásu, a fantazií, s níž tvořil démony, netvory a jiné temné bytosti. V tom se inspirovali i ti, kteří u něj našli inspiraci. „V Boschových malbách i kresbách, ale také v práci jeho následovníků je dobře vidět, jak velkou radost jim dělalo vytvářet různé kreatury,“ potvrdila kurátorka Ina Dinterová.

Renesanční malíř si svůj vliv udržel po staletí. Jeho plátna ovlivnila dokonce i surrealisty, jen je v jejich přístupu - podle berlínského kurátora - jeden velký rozdíl. Absurdní tvorové na obrazech hluboce křesťanského Hieronyma Bosche v sobě, na rozdíl od výjevů surrealistů, nesou vážné poselství.

„Surrealismus chtěl osvobodit tělo a duši od pojetí hříchu. Boschův svět obrazů je poměrně moralizující. Jeho temné vize mají člověka varovat, aby se neoddával hříšným rozkoším: zhýralosti, chtíči a sexualitě, které přináší jen zkázu. V tomto ohledu jsou Boschovy obrazy velmi konzervativní,“ podotkl Kemperdick. 

Hieronymus Bosch po sobě zanechal jen několik obrazů, grafických listů a kreseb, přesto svým poselstvím a nadčasovostí přitahují i půl tisíciletí po autorově smrti. V Berlíně budou vystaveny do 19. února. 

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Goethe ano, Bauhaus ne. AfD si může vyzkoušet vlasteneckou kulturu v praxi

Po vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku zaznívají od zástupců německé kulturní sféry obavy, jaké důsledky bude mít volební výsledek pro kulturu. Tím spíš, že AfD má silnou podporu i celostátně. Strana považovaná německou tajnou službou za prokazatelně pravicově extremistickou se netají tím, že upřednostňuje „vlasteneckou kulturní politiku“.
před 1 hhodinou

Nebezpečné vztahy ve Slováckém divadle si zahrávají s city

Slovácké divadlo rozehrává milostné intriky francouzské aristokracie. Do repertoáru poprvé zařadilo Nebezpečné vztahy. Inscenace vychází z románu z osmnáctého století, který se dočkal řady divadelních i filmových zpracování.
před 23 hhodinami

VideoBydžovská předvede Tango v Činoherním klubu

Herečka Zuzana Bydžovská se vrací do Činoherního klubu. Pražská scéna s ní v premiéře uvedla inscenaci Tango, kterou v šedesátých letech napsal polský dramatik Sławomir Mrożek. Je to hra o rozpadlé rodině, ve které se střetávají tři generace. Každá představuje jiný světonázor a jiný postoj ke svobodě. Inscenaci z šedesátých let divadlo posunulo do nedaleké budoucnosti. Svobodomyslní rodiče revoltují, potomci touží po řádu a pravidlech. Tango možná začíná jako groteskní komedie, ale postupně se mění v drama.
8. 9. 2026

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
8. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.