Vytvářet kreatury dělalo radost Boschovi i jeho následovníkům

Maloval démonické postavy, monstra, anděly i světce. Hieronymus Bosch je považován za jednoho z nejvýznamnějších autorů pozdního středověku. Výročí pěti set let od jeho smrti si letos připomněla řada galerií, nyní se k nim připojila i berlínská Obrazárna výstavou Bosch a jeho svět obrazů v 16. a 17. století.

Boschova díla jsou v Berlíně vystavena vedle obrazů umělců, které holandský autor inspiroval, například Francisca de Goyu. „Máme v úmyslu zkoumat to, co jsme pojmenovali ‚fenomén Bosch‘. To znamená neuvěřitelné šíření autorových obrazů po jeho smrti prostřednictvím kopií a variací jeho maleb. To vše až do poloviny 17. století,“ vysvětlil kurátor Stephan Kemperdick.

Bosch fascinoval způsobem, jakým uměl proměňovat hrůzu v krásu, a fantazií, s níž tvořil démony, netvory a jiné temné bytosti. V tom se inspirovali i ti, kteří u něj našli inspiraci. „V Boschových malbách i kresbách, ale také v práci jeho následovníků je dobře vidět, jak velkou radost jim dělalo vytvářet různé kreatury,“ potvrdila kurátorka Ina Dinterová.

Renesanční malíř si svůj vliv udržel po staletí. Jeho plátna ovlivnila dokonce i surrealisty, jen je v jejich přístupu - podle berlínského kurátora - jeden velký rozdíl. Absurdní tvorové na obrazech hluboce křesťanského Hieronyma Bosche v sobě, na rozdíl od výjevů surrealistů, nesou vážné poselství.

„Surrealismus chtěl osvobodit tělo a duši od pojetí hříchu. Boschův svět obrazů je poměrně moralizující. Jeho temné vize mají člověka varovat, aby se neoddával hříšným rozkoším: zhýralosti, chtíči a sexualitě, které přináší jen zkázu. V tomto ohledu jsou Boschovy obrazy velmi konzervativní,“ podotkl Kemperdick. 

Hieronymus Bosch po sobě zanechal jen několik obrazů, grafických listů a kreseb, přesto svým poselstvím a nadčasovostí přitahují i půl tisíciletí po autorově smrti. V Berlíně budou vystaveny do 19. února. 

Nahrávám video
V Berlíně vystavují díla Hieronyma Bosche
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
před 13 hhodinami

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026

U žen s ADHD se čekalo, že budou hodné holčičky, říká spoluautorka knihy Roztěkané

Cenu Magnesia Litera za publicistiku získala nedávno kniha Roztěkané o ženách, které žijí s diagnózou ADHD. „Je to rok, co knížka vyšla, a my dodnes dostáváme spoustu krásných reakcí od žen, kterým nějakým způsobem pomáhá. Takže to je možná větší benefit než Magnesia Litera, i když za ni jsme samozřejmě velmi vděčné,“ podotkla v Událostech, komentářích v rozhovoru s Terezou Řezníčkovou spoluautorka knihy Klára Kubíčková.
24. 4. 2026

Audiokniha roku 2025 vznikla na základě telefonátů Ukrajinců rozdělených válkou

Audioknihou roku 2025 – a zároveň absolutním vítězem – se stalo zpracování telefonátů Ukrajinců po napadení jejich země ruskou armádou, které vyšlo pod názvem Hovory. Nejlepšími interprety jsou Vasil Fridrich a Jitka Ježková, která tak obhájila loňské prvenství.
24. 4. 2026

Spiklenci vystihli atmosféru po komunistickém převratu. Na překlad čekali 75 let

Román Spiklenci napsal Friedrich Bruegel před tři čtvrtě stoletím, česky ale poprvé vychází nyní. Popisuje fungování režimu v Československu v roce 1949, tedy rok po únorovém převratu. Německy píšící autor působící v československých diplomatických službách vylíčil atmosféru doby, v níž žil.
24. 4. 2026

Akcionáři společnosti Warner Bros schválili převzetí firmy rivalem Paramount

Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery ve čtvrtek schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu korun), informovaly agentury. Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla.
23. 4. 2026Aktualizováno23. 4. 2026

Přemyslovce a jejich dobu přibližuje na devět set exponátů

Národní muzeum otevírá výstavu, která poprvé odvypráví celý příběh dynastie Přemyslovců, která proměnila české knížectví v království a zásadně ovlivnila podobu střední Evropy. Mezi devíti stovkami exponátů se nachází pohřební klenoty krále Přemysla Otakara II. nebo textilie z hrobu svaté Ludmily.
23. 4. 2026

OBRAZEM: Vítěz World Press Photo zachytil rodinné zoufalství při zásahu ICE

Nejlepší fotografii v soutěži World Press Photo v loňském roce pořídila americká fotografka Carol Guzyová, když zachytila zoufalství dcery ve chvíli, kdy agenti Úřadu pro imigraci a cla (ICE) zadržují jejího otce. Vítězné snímky napříč kategoriemi podle poroty „nabízejí mnohovrstevnaté pochopení světa, ve kterém žijeme“.
23. 4. 2026Aktualizováno23. 4. 2026
Načítání...