Vytvářet kreatury dělalo radost Boschovi i jeho následovníkům

Maloval démonické postavy, monstra, anděly i světce. Hieronymus Bosch je považován za jednoho z nejvýznamnějších autorů pozdního středověku. Výročí pěti set let od jeho smrti si letos připomněla řada galerií, nyní se k nim připojila i berlínská Obrazárna výstavou Bosch a jeho svět obrazů v 16. a 17. století.

Boschova díla jsou v Berlíně vystavena vedle obrazů umělců, které holandský autor inspiroval, například Francisca de Goyu. „Máme v úmyslu zkoumat to, co jsme pojmenovali ‚fenomén Bosch‘. To znamená neuvěřitelné šíření autorových obrazů po jeho smrti prostřednictvím kopií a variací jeho maleb. To vše až do poloviny 17. století,“ vysvětlil kurátor Stephan Kemperdick.

Bosch fascinoval způsobem, jakým uměl proměňovat hrůzu v krásu, a fantazií, s níž tvořil démony, netvory a jiné temné bytosti. V tom se inspirovali i ti, kteří u něj našli inspiraci. „V Boschových malbách i kresbách, ale také v práci jeho následovníků je dobře vidět, jak velkou radost jim dělalo vytvářet různé kreatury,“ potvrdila kurátorka Ina Dinterová.

Renesanční malíř si svůj vliv udržel po staletí. Jeho plátna ovlivnila dokonce i surrealisty, jen je v jejich přístupu - podle berlínského kurátora - jeden velký rozdíl. Absurdní tvorové na obrazech hluboce křesťanského Hieronyma Bosche v sobě, na rozdíl od výjevů surrealistů, nesou vážné poselství.

„Surrealismus chtěl osvobodit tělo a duši od pojetí hříchu. Boschův svět obrazů je poměrně moralizující. Jeho temné vize mají člověka varovat, aby se neoddával hříšným rozkoším: zhýralosti, chtíči a sexualitě, které přináší jen zkázu. V tomto ohledu jsou Boschovy obrazy velmi konzervativní,“ podotkl Kemperdick. 

Hieronymus Bosch po sobě zanechal jen několik obrazů, grafických listů a kreseb, přesto svým poselstvím a nadčasovostí přitahují i půl tisíciletí po autorově smrti. V Berlíně budou vystaveny do 19. února. 

2 minuty
V Berlíně vystavují díla Hieronyma Bosche
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 12 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 12 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 14 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 17 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 23 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...