Vytvářet kreatury dělalo radost Boschovi i jeho následovníkům

Maloval démonické postavy, monstra, anděly i světce. Hieronymus Bosch je považován za jednoho z nejvýznamnějších autorů pozdního středověku. Výročí pěti set let od jeho smrti si letos připomněla řada galerií, nyní se k nim připojila i berlínská Obrazárna výstavou Bosch a jeho svět obrazů v 16. a 17. století.

Boschova díla jsou v Berlíně vystavena vedle obrazů umělců, které holandský autor inspiroval, například Francisca de Goyu. „Máme v úmyslu zkoumat to, co jsme pojmenovali ‚fenomén Bosch‘. To znamená neuvěřitelné šíření autorových obrazů po jeho smrti prostřednictvím kopií a variací jeho maleb. To vše až do poloviny 17. století,“ vysvětlil kurátor Stephan Kemperdick.

Bosch fascinoval způsobem, jakým uměl proměňovat hrůzu v krásu, a fantazií, s níž tvořil démony, netvory a jiné temné bytosti. V tom se inspirovali i ti, kteří u něj našli inspiraci. „V Boschových malbách i kresbách, ale také v práci jeho následovníků je dobře vidět, jak velkou radost jim dělalo vytvářet různé kreatury,“ potvrdila kurátorka Ina Dinterová.

Renesanční malíř si svůj vliv udržel po staletí. Jeho plátna ovlivnila dokonce i surrealisty, jen je v jejich přístupu - podle berlínského kurátora - jeden velký rozdíl. Absurdní tvorové na obrazech hluboce křesťanského Hieronyma Bosche v sobě, na rozdíl od výjevů surrealistů, nesou vážné poselství.

„Surrealismus chtěl osvobodit tělo a duši od pojetí hříchu. Boschův svět obrazů je poměrně moralizující. Jeho temné vize mají člověka varovat, aby se neoddával hříšným rozkoším: zhýralosti, chtíči a sexualitě, které přináší jen zkázu. V tomto ohledu jsou Boschovy obrazy velmi konzervativní,“ podotkl Kemperdick. 

Hieronymus Bosch po sobě zanechal jen několik obrazů, grafických listů a kreseb, přesto svým poselstvím a nadčasovostí přitahují i půl tisíciletí po autorově smrti. V Berlíně budou vystaveny do 19. února. 

2 minuty
V Berlíně vystavují díla Hieronyma Bosche
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026
Načítání...