Vyšla válečná kniha o příliš vzdáleném mostu

Praha - U příležitosti 65. výročí operace Market Garden, největší výsadkové akce druhé světové války, vydala Mladá fronta unikátní knihu generálmajora R. E. Urquharta, který velel 1. britské výsadkové divizi při jejím neúspěšném pokusu o obsazení mostu přes řeku Rýn v nizozemském městě Arnhem. Urquhartovo líčení heroického devítidenního boje obklíčených britských výsadkářů strhuje svou přímostí a upřímností, ale i tím, že bez ohledu na strašlivé okolnosti nepostrádá typický britský humor. Výsledkem je jedna z nejpozoruhodnějších prací nejen o samotném nezdařeném obsazení „příliš vzdáleného mostu“, ale o druhé světové válce vůbec.

Ukázka z knihy: Obrněná kolona postupovala kupředu. Když byla v půlce cesty k mostu, bylo zřejmé, že se skládá z obrněných aut a polopásových vozidel. Parašutisté tiše vyčkávali s prsty na spouštích. Konvoj dojel k severnímu konci mostu a vozidla v čele se ocitla na dosah – jedno, dvě, tři, čtyři. Ti Frostovi muži, kteří měli nejlepší výhled, napočítali šestnáct obrněných vozidel. A v tom okamžiku se otevřelo peklo, když je šestilibrová děla, střelci z Piatu a kulometčíci chytli do pasti. Byl to úspěch. Šest vozidel se zřítilo z náspu, další hořela a zastavila se, i když ještě pálila. Těch několik, co přežilo zkoušku ohněm, bylo zatlačeno k postranním křídlům školy obsazené ženisty. Desátník Simpson a ženista Perry pálili přímo do nich z automatických zbraní. Jedno polopásové vozidlo bylo zasaženo, když odbočilo u školy vpravo, a jeho posádka, která se snažila ukrýt v keřích, byla zabita. Uprostřed toho všeho uviděl Frost Gougha: jeho zrudlá tvář za kulometem jen zářila.

Robert „Roy“ Elliott Urquhart

(28. 11. 1901 – 13. 12. 1988). 

Pocházel ze Skotska. Vojenskou kariéru začal studiem na Royal Military Academy v Sandhurstu, do aktivní služby nastoupil v roce 1920. Během druhé světové války působil ve velitelských funkcích u různých útvarů v Indii, severní Africe, na Sicílii a nakonec v Itálii, kde utrpěl lehké zranění a obdržel vyznamenání Distinguished Service Order. V roce 1944 byl z funkce brigádního generála a ve štábu XII. sboru 2. britské armády překvapivě povolán do čela britské 1. vzdušné výsadkové divize. Jako její velitel se pak v září 1944 zúčastnil pokusu o dobytí arnhemského mostu, což mu i přes celkový neúspěch akce přineslo velké uznání, britský řád Order of the Bath a nizozemské vyznamenání Bronzen Leeuw. Po válce působil v různých štábních funkcích, na začátku 50. let se účastnil i tažení proti povstání v Malajsii. Až do svého odchodu z armády v roce 1955 měl stále hodnost generálmajora, což byl jeden z negativních důsledků Urquhartovy účasti v operaci Market Garden.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 1 hhodinou

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 11 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...