Vychází kniha o osudech lidí, kteří za komunismu odepřeli vojenskou službu

Praha - Za minulého režimu si stovky lidí vědomě zvolili místo vojny vězení a raději odepřeli nastoupit základní vojenskou službu. Někteří za to byli ve vězení i několikrát. Jejich osudy mapuje právě vycházející kniha s názvem A nepozdvihne meč.

O okamžik vojenské přísahy toužil za minulého režimu přijít skoro každý muž. Cesty k tomu vedly dvě, buď muž získal modrou knížku, nebo odepřel vojnu, pak ale musel rovnou počítat s vězením. Ze stejného důvodu byl dva roky za mřížemi i Jan Hrabina. „Byl to proces, ke kterému jsem postupně dospěl. Čím dál víc jsem byl neposlušný totalitnímu režimu,“ řekl Hrabina.
 
Ladislav Kirilenko odmítl nastoupit dokonce dvakrát. Patří ke Svědkům Jehovovým, kteří byli největší odpůrci vojny. „Bylo to v roce 1981 a odmítl jsem kvůli svému biblicky školenému svědomí. V bibli je psáno, že se nemáme učit válce,“ popisuje Kirilenko. Zásada netrestat za stejný čin víckrát komunistům nic neříkala, odseděl si tak nejdříve dva a pak tři roky.
 
Po roce 1989 mohli odpůrci požádat o rehabilitaci a  odškodnění. Některé případy se ale táhnou dodnes. Klasická rehabilitace podle zákona dnes už není možná, ale ministr spravedlnosti může podat stížnost pro porušení zákona. Loni jich podal 26 a Nejvyšší soud všem vyhověl. Ministerstvo obrany nezná ani přesné počty takzvaných nepřímých odpůrců vojny, kteří se snažili získat modrou knížku. V 70. a 80. letech to ale bylo i 20 až 25 tisíc mužů ročně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

S AI nemá smysl bojovat, míní Demi Mooreová. V Cannes se řeší, jak „kapitulovat“

Jedna z nejstarších a nejprestižnějších filmových přehlídek nemůže vynechat téma úzce spojené s budoucností kinematografie. I na festivalu v Cannes se řeší, jak umělá inteligence změní filmový průmysl. Od poměrně nedávných časů, kdy se AI stala členem štábu, se otázka, zda ji vůbec použít, posunula více k úvahám jak.
před 2 hhodinami

Estonský svaz umělců přišel podvodem o 700 tisíc eur, zvažuje prodej majetku

Podvodníci, kteří se vydávali za důvěryhodné volající a jednali prostřednictvím hlavní účetní, připravili Estonský svaz umělců přibližně o 700 tisíc eur (přibližně sedmnáct milionů korun).
před 2 hhodinami

České studio chystá videohru ze světa Pána prstenů

České videoherní Warhorse Studios, které stojí za vznikem série Kingdom Come: Deliverance, pracuje na dvou nových hrách. Jedna bude dalším přírůstkem do série Kingdom Come a druhá bude zasazená do fantasy světa Středozemě od britského spisovatele Johna Ronalda Reuela Tolkiena. V obou případech to bude RPG hra (role-playing game, hra na hrdiny) s otevřeným světem.
14:18Aktualizovánopřed 4 hhodinami

„Něco, co české poezii chybělo." Ortenovu cenu zasáhlo Házeliště granátů

Laureátkou 39. ročníku ceny Jiřího Ortena se stala básnířka Nela Bártová. Ocenění, určené mladým autorům prozaických či básnických děl ve věku do třiceti let, obdržela za sbírku Házeliště granátů.
před 8 hhodinami

Porozumění, nebo démonizace? O vraždě francouzského učitele vznikl film

Nový francouzský film L'Abandon (Opuštění) vypráví o posledních jedenácti dnech života Samuela Patyho. Učitele, jehož sťal zradikalizovaný islamista. Premiéru měl snímek mimo soutěž na festivalu v Cannes a reakce na něj, jak se dalo předpokládat, jsou rozporuplné.
včera v 16:57

Život hudebníka je lepší ve dvou, míní bratrské klavírní duo

Nizozemští klavíristé, bratři Lucas a Arthur Jussenovi, patří k hostům letošního festivalu Pražské jaro. Pocházejí z rodiny hudebníků a vystupují spolu od dětství. V Česku se poprvé představili před třemi lety.
včera v 11:35

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
včera v 08:00

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
18. 5. 2026
Načítání...