Ponorky pojímá jako milence, vrtulníky jako spermie. Sochař Jaroslav Koléšek si prostřednictvím strojů a technických zařízení pohrává s lidskou intimitou a stereotypy. Své převážně nejnovější práce představuje nyní v ostravském Domě umění na výstavě Technointim.
Výbušným nanebevzetím či vrtulníkovými spermiemi vypovídá Jaroslav Koléšek o člověku
Jaroslav Koléšek vystavuje Technointim (zdroj: ČT24)
Propojování techniky a lidské intimity přišlo do Koléškovy tvorby během jeho studií v Ostravě, kde v současnosti vede katedru sochařství na Ostravské univerzitě.
„Ostravu považuju za pomník soužití člověka a stroje. Stroje jsou pro mě stejně jenom personifikací lidí. Takže když vytvořím dvě ponorky, je to muž a žena v určitém milostném gestu nebo v gestu souboje,“ vysvětluje.
Do objektu nazvaného Love me tender zapojil vrtulník tvarově odkazující na spermii. „Je pro mě symbolem misí, o kterých nevíme, jestli přinášejí záchranu, nebo nebezpečí,“ podotýká. Nanebevzetí zase v Koléškově pojetí vypadá jako kostelík vytvořený z plynové bomby.
Přiblížit se lidem
Devětačtyřicetiletý umělec pracuje s nadsázkou, různorodostí materiálů i barev. „Přeměňuje klasickou sochu do objektu dnešní doby, spojuje tradiční a současné, nadčasové nejenom ve formě,“ dodává ředitel Galerie výtvarného umění v Ostravě (GVUO) Jiří Jůza.
„Čím jsem starší, tak tím více opouštím svět věcí a snažím se přiblížit k lidem. Celá ta výstava je vlastně o člověku. Člověk je základní téma,“ upozorňuje Koléšek.
Jeho Technointim zůstane v ostravském Domě umění až téměř do poloviny března.