Dálky a póly hledá a vidí ve sklu výtvarník Vladimír Kopecký. Daly také název jeho výstavě na Špilberku. Ke sklu přistupuje jako malíř - dokáže ho polít barvou, ale i třeba devastovat.
Sklo nejen jako hmota, ale jako prostor. Filozofie, s níž Vladimír Kopecký přistupuje ke své tvorbě. Jako první u nás použil vrstvené tabule skla tak, aby vytvořil pocit hloubky a prostoru. „Samotné vrstvení ale neudělá nic, začal jsem do něho vkládat obrazce, které dělaly úžasnou, neskutečnou iluzi v prostoru,“ upřesňuje výtvarník.
Přísně geometrické a čisté tvary, prezentované na výstavě v kapli hradu Špilberku, ale představují jen jeden z pólů Kopeckého tvorby. Sklo je ale schopen i devastovat, polévat barvou a vytvářet divoké expresivní plastiky.
Že je Vladimír Kopecký i ve zralém věku schopen se ve své tvorbě posouvat, dokazují grafiky vytvořené v posledních pěti letech. Za tři z nich dokonce v roce 2014 získal ocenění Grafika roku. „To, co už používal v obrazech na svých slavných linoleích z 60. let, je tady znovu v novém pojetí v sítotisku. Je zajímavé, že tato díla už přechází až na pomezí op artu,“ podotkl kurátor výstavy Ján Gajdušek.
Dálky a póly Vladimíra Kopeckého zůstanou na Špilberku do konce září. Výstavy věnované tuzemským sklářským výtvarníkům pořádá Muzeum města Brna každé léto už od roku 2005. V příštím roce chce představit hned několik autorů najednou – a měly by to být samé ženy.
