Vizinoviny: V angažovaném umění straší duch Wericha a Růžičkové

Nová vlna tuzemského politického umění ukazuje, jak hluboce je u nás vžité Werichovo varování před „srážkou s blbcem“. Jenomže blbec je u nás vždycky ten druhý. A politici bez výjimky.

Nejprve aktuální šprýmaři Ztohoven – na Facebooku má mimořádný ohlas jejich „morální reforma“, kterou esemeskami navrhli členům parlamentu. Dopodrobna vysvětleno zde. Ohlas je vysvětlitelný - frustrací z politiky a škodolibou radostí z provedení. Každý, kdo se dnes zastane otloukánka, dlouho posmívaného a zlehčovaného slova „morálka“, je novodobý disident. Co by se muselo stát, aby Petr Nečas vyťukal do mobilu „Nasi politice chybeji pevne humanitni idealy“ a odeslal zprávu předsedkyni Poslanecké sněmovny? Kdyby se politici začali v esemeskách starat o „morální obrodu země“? Není to vlastně děsivá představa? Odkud se bere nebo kdo dohaduje morálku a co lidi vede k tomu, že nekradou a nepodvádějí? Tak daleko rozvaha u Ztohoven nejde. K tomu první píseň, kterou si můžete poslechnout tady.

Dva sympatičtí lidé ve střízlivě pojatém klipu lakonicky konstatují, že jsme se ocitli v … slepé uličce. Když zpívají „zvolili jsme je sami a psi hrají kdo s koho/ rozkrádaj naši zemi“ – je v tom slyšet Karel Kryl a Miloš Zeman v 90. letech. Jenomže zatímco zahořklý prorok i asociální trousič bonmotů vášnivě okopávali své záhonky zeměžluče, tahle písnička jen rozhodí bezradně rukama: „Cesta tady není, dokud vládnou morálně pokroucení“. Copak nestačila jedna patetická výzva „Děkujeme, odejděte?“ A který mesiáš nás zbaví těch pokroucených stvůr?

Je nefér připomínat z díla „moudrého klauna“ zrovna tohle. Ale kdyby nás politici neokrádali, tak budeme mít všichni dost, nebo ne? „Nejhorší je srážka s blbcem,“ cituje se Jan Werich. Potíž je v tom, že tím blbcem je vždycky ten druhý. Co když se třeba srazí dva vyznavači stejného hesla? Hlavolam neodradí od jedné nesporné výhody – můžeme být blbostí druhého pohoršeni, hořet spravedlivým hněvem. Podle jednoho českého romanopisce vyvolává kýč dvě slzy dojetí. První slza říká: Jak je to krásné, děti běžící po trávníku! Druhou slzu pak člověk uroní nad sebou – jak je krásné být dojatý dětmi běžícími po trávníku! Ta druhá slza dělá z kýče kýč. Dojetí nahraďme pohoršením a nic se nezmění. A to uspokojení nad vlastním pohoršením z tuzemské politiky zas dělá kýč z celé té nové vlny uměleckého protestování.

„Až ti voli po volbách povolí…“ Další písničkářský  sympaťák a další srážka s politiky – blbci. Kdyby si ten dobrý lid jednou mohl vládnout konečně sám, bez těch „morálně pokroucených“ nahoře! Kdysi to ještě za živa vyjádřila v jedné předvolební debatě herečka Helena Růžičková, v 90. letech kandidující do Senátu: Obyčejní lidi se vždycky nějak dohodnou. Mimochodem, jediné Heleně Růžičkové se v televizní debatě povedlo rozzuřit svými názory pátera Halíka, zmínka zde ve 37. minutě.

A nakonec, aktuální protestsong s evangelijním slovníkem. Úplatky jsou pro naše politiky chlebem, peněžní desátky nárokem a bažení po nich povahovým rysem politiků.

Sečteno, nová vlna českého politického umění je jen upgradovanou verzí českého mýtu o dobrém lidu, kterému vždy vládne nějaký ten vykuk, tyran a korupčník. Protestsongy na tohle téma jsou samozřejmě zbytečné. Psaná z pozice morální převahy nebude přesvědčivá ani řádka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Porozumění, nebo démonizace? O vraždě francouzského učitele vznikl film

Nový francouzský film L'Abandon (Opuštění) vypráví o posledních jedenácti dnech života Samuela Patyho. Učitele, jehož sťal zradikalizovaný islamista. Premiéru měl snímek mimo soutěž na festivalu v Cannes a reakce na něj, jak se dalo předpokládat, jsou rozporuplné.
před 14 hhodinami

Život hudebníka je lepší ve dvou, míní bratrské klavírní duo

Nizozemští klavíristé, bratři Lucas a Arthur Jussenovi, patří k hostům letošního festivalu Pražské jaro. Pocházejí z rodiny hudebníků a vystupují spolu od dětství. V Česku se poprvé představili před třemi lety.
před 19 hhodinami

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
před 23 hhodinami

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
18. 5. 2026

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026
Načítání...