Vizinoviny: V angažovaném umění straší duch Wericha a Růžičkové

Nová vlna tuzemského politického umění ukazuje, jak hluboce je u nás vžité Werichovo varování před „srážkou s blbcem“. Jenomže blbec je u nás vždycky ten druhý. A politici bez výjimky.

Nejprve aktuální šprýmaři Ztohoven – na Facebooku má mimořádný ohlas jejich „morální reforma“, kterou esemeskami navrhli členům parlamentu. Dopodrobna vysvětleno zde. Ohlas je vysvětlitelný - frustrací z politiky a škodolibou radostí z provedení. Každý, kdo se dnes zastane otloukánka, dlouho posmívaného a zlehčovaného slova „morálka“, je novodobý disident. Co by se muselo stát, aby Petr Nečas vyťukal do mobilu „Nasi politice chybeji pevne humanitni idealy“ a odeslal zprávu předsedkyni Poslanecké sněmovny? Kdyby se politici začali v esemeskách starat o „morální obrodu země“? Není to vlastně děsivá představa? Odkud se bere nebo kdo dohaduje morálku a co lidi vede k tomu, že nekradou a nepodvádějí? Tak daleko rozvaha u Ztohoven nejde. K tomu první píseň, kterou si můžete poslechnout tady.

Dva sympatičtí lidé ve střízlivě pojatém klipu lakonicky konstatují, že jsme se ocitli v … slepé uličce. Když zpívají „zvolili jsme je sami a psi hrají kdo s koho/ rozkrádaj naši zemi“ – je v tom slyšet Karel Kryl a Miloš Zeman v 90. letech. Jenomže zatímco zahořklý prorok i asociální trousič bonmotů vášnivě okopávali své záhonky zeměžluče, tahle písnička jen rozhodí bezradně rukama: „Cesta tady není, dokud vládnou morálně pokroucení“. Copak nestačila jedna patetická výzva „Děkujeme, odejděte?“ A který mesiáš nás zbaví těch pokroucených stvůr?

Je nefér připomínat z díla „moudrého klauna“ zrovna tohle. Ale kdyby nás politici neokrádali, tak budeme mít všichni dost, nebo ne? „Nejhorší je srážka s blbcem,“ cituje se Jan Werich. Potíž je v tom, že tím blbcem je vždycky ten druhý. Co když se třeba srazí dva vyznavači stejného hesla? Hlavolam neodradí od jedné nesporné výhody – můžeme být blbostí druhého pohoršeni, hořet spravedlivým hněvem. Podle jednoho českého romanopisce vyvolává kýč dvě slzy dojetí. První slza říká: Jak je to krásné, děti běžící po trávníku! Druhou slzu pak člověk uroní nad sebou – jak je krásné být dojatý dětmi běžícími po trávníku! Ta druhá slza dělá z kýče kýč. Dojetí nahraďme pohoršením a nic se nezmění. A to uspokojení nad vlastním pohoršením z tuzemské politiky zas dělá kýč z celé té nové vlny uměleckého protestování.

„Až ti voli po volbách povolí…“ Další písničkářský  sympaťák a další srážka s politiky – blbci. Kdyby si ten dobrý lid jednou mohl vládnout konečně sám, bez těch „morálně pokroucených“ nahoře! Kdysi to ještě za živa vyjádřila v jedné předvolební debatě herečka Helena Růžičková, v 90. letech kandidující do Senátu: Obyčejní lidi se vždycky nějak dohodnou. Mimochodem, jediné Heleně Růžičkové se v televizní debatě povedlo rozzuřit svými názory pátera Halíka, zmínka zde ve 37. minutě.

A nakonec, aktuální protestsong s evangelijním slovníkem. Úplatky jsou pro naše politiky chlebem, peněžní desátky nárokem a bažení po nich povahovým rysem politiků.

Sečteno, nová vlna českého politického umění je jen upgradovanou verzí českého mýtu o dobrém lidu, kterému vždy vládne nějaký ten vykuk, tyran a korupčník. Protestsongy na tohle téma jsou samozřejmě zbytečné. Psaná z pozice morální převahy nebude přesvědčivá ani řádka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Botox vyřadil velbloudy ze soutěže krásy. Z kulturního dědictví je byznys

Porotci soutěže krásy velbloudů v Ománu diskvalifikovali dvacet zvířat, protože majitelé jim upravili vzhled. Kolem velbloudů se točí miliony dolarů a z klání, které má být především připomínkou beduínského kulturního dědictví, se tak stal především byznys.
před 2 hhodinami

Zemřel literární historik, pedagog a signatář Charty 77 Jaroslav Blažke

Ve věku 87 let zemřel v Brně literární historik, kritik, překladatel a středoškolský pedagog Jaroslav Blažke. Patřil k prvním stálým spolupracovníkům Rádia Proglas. Spolu s manželkou Marií podepsal Chartu 77. V době normalizace se podílel na výrobě samizdatové literatury a na pořádání bytových seminářů.
před 4 hhodinami

Pro filmového Pobertu je pandemie příležitostí, která dělá zloděje

Do kin vstupuje zlodějská komedie Poberta. Celovečerní debut režiséra Ondřeje Hudečka slibuje kombinaci černého humoru, satiry či krimi. Pojednává o zlodějíčkovi, který se svými kumpány přijde během pandemie na „byznysový plán“. Ve filmu hrají Matyáš Řezníček, Stanislav Majer, Václav Neužil či Denisa Barešová.
před 7 hhodinami

Sestra v akci má i v plzeňském muzikálu energie dost

Jako druhé v Česku uvádí plzeňské Divadlo J. K. Tyla muzikál Sestra v akci. V hlavní roli temperamentní zpěvačky, která převrátí poklidný klášterní život vzhůru nohama, se střídají členky muzikálového souboru Charlotte Režná a Eva Staškovičová. Příběh je známý z amerického filmu s herečkou Whoopi Goldbergovou.
včera v 17:44

Internet řeší, jestli má Jim Carrey „klon“

Organizátoři francouzských filmových cen César musí vysvětlovat, že Jim Carrey není „klon“. Spekulace o náhradníkovi se objevily záhy poté, co kanadsko-americký herec převzal v Paříži čestné ocenění. Jeho vzezření se přitom odlišovalo od jeho běžné image. Problém s falešným versus pravým Jimem Carreym se už před jedenácti lety řešil i na cenách Český lev.
včera v 16:30

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
včera v 12:16

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
včera v 12:01

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
včera v 10:21
Načítání...