Víra přestává být tématem, říká Topol ke knize Peklo neexistuje

Nahrávám video
Rozhovor s Jáchymem Topolem
Zdroj: ČT24

Po osmi letech vydává nový román Jáchym Topol. Kniha s názvem Peklo neexistuje zavádí čtenáře do doby po pandemii covidu a na počátku ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Sleduje novináře Tomáše, který se za této situace snaží zorientovat ve světě kolem sebe. „Je to ohromně současný román,“ podotkl autor v pořadu 90' ČT24, který moderovali Barbora Kroužková a Jakub Musil.

Děj se odehrává v únoru 2022. Společnost pomalu odkládá roušky po pandemii covidu, ale vzápětí je zasažená šokem z otevřené ruské invaze na Ukrajinu. „Je to – budu trošku cynik – pro literáta fantastické téma,“ přiznal Topol. Zmíněné období považuje za důležitou součást moderních dějin.

„Tahle doba je podnětná v obrovské porci nejistoty, v pocitu, který sdílí spousta lidí, který visí ve všech médiích. Jako by nám svět klouzal pod nohama,“ popisuje. Nicméně připouští: „Ale možná že to je nějaká moje generační zkušenost, že mladí lidé to tak neberou.“ A i přes otřesy neztrácí naději. „Pořád doufám, že žijeme život, který žili naši předkové, že ty archetypální, základní věci jsou pořád stejné,“ říká.

Mění se vliv médií i literatury

Hlavní postavou jeho knihy je novinář. Marně se snaží udržet řád ve svém neukotveném životě. Topol mohl při vykreslování protagonisty čerpat z vlastní novinářské zkušenosti.

„Novinařina pro mě byla obrovsky zajímavá a občerstvující, protože jsem zvědavý člověk. A proto mi přišlo fajn, aby ten můj hlavní hrdina byl také novinář. Nicméně žije v době, kdy se obrovsky mění také média a jejich vliv. Ta doba, kdy jsem si kupoval papírové noviny a kouřil cigaretu a četl kávu, mi dneska připadá jako něco skoro z dob Julia Caesara, když to přeženu,“ srovnává.

Obává se, že se smráká nejen nad žurnalistikou, ale i literaturou. „Pocit jistoty ve mně, že literatura je to nejdůležitější, že poezie je strašlivě důležitá, tedy vědomí, které se mnou sdílely statisíce lidí ve dvacátém století, mizí,“ upřesnil.

(Ne)věřící Tomáš

Románového novináře Topol pojmenoval Tomáš – podle nevěřícího světce. Víry se kniha dotýká v několika ohledech. Objeví se v ní postava mága, jehož poselství o absolutním zlu odhaluje hnijící základy západní civilizace.

A Tomáš, zatímco se jeho vztah se ženou mění v manželskou alergii, uniká k milence a také psaní „hluboce lidských příběhů“. Mimo jiné o pražském baroku. „Snaží se prodat tu velkou pýchu a slávu, kterou my jako Češi máme. Tu obrovskou architekturu. Nicméně je tím barokem až posedlý a nachází souvislost s dnešní dobou. Má pocit, že podobně jako za třicetileté války jsou lidé dnes zasaženi nejistotou, strachem a úzkostí,“ prozradil Topol.

Zároveň ale protagonista jeho románu nachází i rozdíly – právě v duchovnu. „Barokní člověk byl přes šílenost doby někde ukotven, velice často ve víře. A tahle kniha je i o pocitu hlavního hrdiny, že víra přestává být tématem moderního člověka,“ uzavírá Topol.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoSvatovítský poklad si na Hradě povídá se současnými umělci

Svatovítský poklad včetně zlatého ostatkového kříže, přilbice svatého Václava nebo vzácné listiny z doby Karla IV. se ocitl v dialogu s díly současných umělců na výstavě v Jízdárně Pražského hradu. Expozici nazvanou Fragmenty paměti přístupnou od pátku 27. března připravil kurátor a historik umění Jiří Fajt. Ten v rozhovoru s redaktorem Martinem Rachmannem přibližuje, na co se návštěvníci mohou těšit.
před 8 hhodinami

Nebyly to zlomené osobnosti, říká Surovcová o knize rozhovorů na hraně života

Jsou často plní života, plánů a dál bojují, přestože jsou vážně nemocní. Kniha s názvem Jenom chci bejt, kterou napsala redaktorka a dokumentaristka Lea Surovcová, nabízí rozhovory s těmi, kteří vědí, že se jejich čas krátí, nebo zažívají náročné období. Jak sama autorka dodává, kniha je velmi pozitivní a pro všechny. Surovcová se podobným tématům dlouhodobě věnuje.
před 9 hhodinami

Národní galerie otevírá tři výstavy. Méně okázalosti, přeje si v budoucnu dočasná ředitelka

Tři nové výstavy v Národní galerii Praha připomínají více než dvousetletou historii této instituce, ale představují i současné mladé tvůrce. Do jarní sezony vstupuje galerie s obměněným vedením, dočasně ji vede Olga Kotková, která v ředitelském křesle nahradila odvolanou Alicji Knastovou. Galerijní novinky vznikly ještě za jejího působení. Kotková budoucí nabídku galerie vidí v pořádání více menších výstav.
před 12 hhodinami

VideoFilmové premiéry: Tajemství sýkorek, Matka či Pillion

Ke zhlédnutí v českých kinech je nově například nekonvenční romance Pillion. Britský snímek o vztahu mladíka z londýnského předměstí s tajemným členem motorkářského gangu zapadá do oblíbeného subžánru o dospívání mileniálů. Ve francouzském animovaném filmu Tajemství sýkorek odkrývá devítiletá Lucie rodinné tajnosti. V životopisném dramatu Matka ztvárnila herečka Noomi Rapaceová, známá třeba z adaptace krimi série Milénium, matku Terezu. Portrét řeholnice se soustředí na dobu, než se stala celosvětově známou osobností. Tuzemská kinematografie do kin vysílá Nevděčné bytosti režiséra Olma Omerzua. Řeší komplikované rodinné vztahy během jedné dovolené.
před 13 hhodinami

Čeho to je obraz? Rusko se vrací na prestižní výtvarné bienále

Benátské bienále je příležitostí vidět na jednom místě současné výtvarné umění z desítek zemí. Rusko mezi nimi od začátku plnohodnotné agrese vůči Ukrajině v roce 2022 chybělo. Letos se ale má vrátit. Pořadatelé hájí otevřenost akce, nicméně snáší se na ně kritika od ostatních účastníků, včetně Česka, a Evropská komise hrozí odebráním peněz. V ruském pavilonu na bienále mnozí vidí snahu Ruska o kulturní rehabilitaci putinovského režimu.
před 15 hhodinami

Asi jsme našli kostru d'Artagnana, oznámili francouzští archeologové

Kostra nalezená při opravách kostela v Maastrichtu může patřit slavnému francouzskému mušketýrovi d'Artagnanovi, informovala agentura AFP s odkazem na místní média. Šlechtic, který se stal předobrazem pro titulní postavu románu Tři mušketýři spisovatele Alexandra Dumase staršího, zemřel v nizozemském městě před více než 350 lety.
25. 3. 2026Aktualizováno25. 3. 2026

Cenu literární kritiky získali Borkovec za prózu a Kauer za poezii

Cenu literární kritiky za rok 2025 získali Petr Borkovec za prózu Nějaká Cécile a jiné a Aleš Kauer za básnickou sbírku Lebka hoří neonovým snem. Pro vítězné knihy hlasovala dvacetičlenná kolegia literárních kritiků pro prózu a poezii na základě nominací vybraných odbornými porotami. Ocenění vyhlásili v pražském Centru současného umění DOX.
25. 3. 2026

Hra Ochranný reflex odráží v Ostravě téma sexuálního násilí

Dvacet let hluboko ukrývané tajemství odhaluje nová inscenace v Divadle Petra Bezruče v Ostravě. V české premiéře divadelníci nastudovali hru Ochranný reflex. Irská dramatička Deirdre Kinahanová v ní zpracovala téma sexuálního násilí.
24. 3. 2026
Načítání...