V jeden den přibylo na knihkupecké pulty dvanáct novinek. Na tituly, které by mohly být pro čtenáře zajímavými, upozorňuje Velký knižní čtvrtek. Jeho jarní akce letos připadá na 24. března. Ve výběru jsou zastoupeny nové příběhy od zahraničních i českých autorů, například Karin Lednické, Davida Attenborougha, Jeana-Michela Guenassii, Bianky Bellové či Neila Gaimana.
Držitelka ceny Magnesia Litera Bianca Bellová vydává Ostrov. K psaní novinky ji přivedl začátek pandemie, který sváděl k analogii s morem. Do vyprávění kupce Izara a kněžny Núrit zaplétá inspiraci z pověstí, legend i bestiářů.
Čtenáři Karin Lednické čekají na dokončení trilogie Šikmý kostel, autorka ještě předtím předkládá literární dokudrama o masakru, k němuž došlo v srpnu 1944 uprostřed Těšínského Slezska. Na základě rešerší i vzpomínek pamětníků události zpracovala v knize Životice: obraz (po)zapomenuté tragédie.
Do období druhé světové války se vrací i historik Dalibor Vácha. Jeho další beletrie Smrt na kůru se vrací k atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Ústřední postavou je velitel jedné z parašutistických skupin Adolf Opálka, který v povědomí veřejnosti stojí ve stínu hrdinů Kubiše a Gabčíka či zrádce Karla Čurdy.
Do Velkého knižního čtvrtka se dostaly také dva románové debuty. Kreativec, textař a scenárista Ondřej Hübl se pustil do mysteriózní dystopie, v níž si majitel firmy zabývající se umělou inteligencí objedná rodinný zájezd do časů nejtužšího stalinismu. Opona vznikla jako scénář pro minisérii Jiřího Stracha.
Režisér, herec i překladatel Petr Michálek v románu Vytržení líčí děsivou detektivní cestu čtyřicátníka Jana, která začne záhadným vzkazem. Týká se jeho otce, dodnes uznávané kapacity na „změněné stavy vědomí“.
Zahraniční tvorba s vazbou na Česko
Ze zahraniční tvorby se ke čtenářům dostává další próza Jeana-Michela Guenassii, kterého si čeští čtenáři všimli především díky Klubu nenapravitelných optimistů. Zaslíbená země je volným pokračováním tohoto bestselleru.
Guenassia v ději svých knih zabrousil i do někdejšího Československa. S českým prostředím je propojen i historický román Naomi Woodové. Její Hra tajemství se odehrává ve dvacátých letech v Německu, v politicky se vyostřujícím prostředí svou roli sehraje i tajemná dívka z Prahy.
Přírodovědec a dokumentarista David Attenborough proslul svými pořady o přírodě. V knižních Výpravách do divočiny, s podtitulem Dobrodružství mladého přírodovědce, vzpomíná na začátek své kariéry. Dalším nebeletristickým příspěvkem Velkého knižního čtvrtka je Božská rovnice. Americký astrofyzik, spoluzakladatel teorie strun Michio Kaku slibuje vzrušující pátrání po dokonalé rovnici, která by pomohla odhalit nejhlubší tajemství světa a vesmíru.
Literatura pro děti a mládež je zastoupena Knihou pocitů – Jak se vyznat v sobě i ostatních od Ester Staré a také příběhem o zvláštní holčičce Luna z lůna od terapeutky a koučky osobního růstu Barbory Englischové. Autor sci-fi a fantasy Neil Gaiman potěší Pirátským gulášem, praštěnými příhodami o dětech, jimž rodiče místo slečny na hlídání přivedou piráta.
Zájemci si některé knihy od tuzemských autorů mohou nechat rovnou i podepsat. Součástí akce je setkání se spisovateli v Praze (24. března), Brně (31. března) a Hradci Králové (7. dubna).
Knižní trh funguje
Podle zprávy o českém knižním trhu pro rok 2020/2021 nakladatelé v Česku v roce 2020 odhadem vydali třináct a půl tisíce knih, přibližně o deset procent méně oproti roku předchozímu. Objem knižního trhu činil ve stejný rok přibližně osm miliard korun včetně DPH. To představuje oproti revidovanému údaji za předchozí rok pokles přibližně čtyři procenta.
„Celkově lze konstatovat, že v České republice zůstal navzdory těžkým zkouškám fungující knižní trh,“ uvedl předseda SČKN Martin Vopěnka.
V letošním roce je velký zájem o takzvanou únikovou literaturu, oblíbeným žánrem zůstávají detektivky a thrillery. V současné době stoupl i zájem o tituly, které radí jak zvládat stres, a další knihy z oblasti osobního rozvoje.
