Praha – Národní muzeum řeší, zda nahlédne do tajuplných truhel šlechtice Bohuslava Jiruše. Ten dvě dřevěné schránky se záhadným obsahem před sto lety muzeu daroval s tím, že je po dvě stě let nesmí nikdo otevřít. Lidé se nyní na internetových stránkách muzea mohou vyjádřit, zda si přejí, aby vědci pod pokličku nahlédli alespoň pomocí tomografie.
Truhly leží v depozitářích sto let a badatelé je podle závěti smí otevřít až v roce 2101. Proto zvažují, že by dovnitř nahlédli alespoň za pomoci tomografie. Dnešní badatelé se spíše kloní k názoru, že namísto velkých vědeckých objevů se v bedně uzamčené v roce 1901 nachází předměty každodenního života. „Bylo by jistě zajímavé, kdyby bylo k dispozici kompletní zařízení bytu, dejme tomu z roku 1700,“ míní vedoucí oddělení zámeckých knihoven Petr Mašek.
V muzeu přemýšlí, jak tajemství poodhalit a neporušit přitom závěť. Internetové hlasování má jen napovědět, zda zvítězí zvědavost, nebo etika. „Pro nás je vlastně tahle anketa jistým průzkumem veřejného mínění, jestli se ještě ctí tyhle staré hodnoty,“ podotkl ředitel knihovny Národního muzea Martin Sekera.
Vědcova závěť se naplní. Zbývá počkat 89 let
Jednou z možností, jak pečeť neprolomit, je použít tomografii. Jenže tak snadné by to muzeum nemělo. Čtyřsetkilové bedny se do tomografu nevejdou. „Nedovedu si momentálně představit, jak to udělat. Snad použít jakýsi průmyslový rentgen na hodnocení některých kovových materiálů,“ domnívá se přednosta pracoviště radiodiagnostiky Jan Peregrin. I kdyby muzeum nakonec zvolilo nějakou moderní technologii, samotného obsahu beden se nedotkne.
