Bohemia Balet, soubor absolventů a studentů Taneční konzervatoře hlavního města Prahy, má za sebou náročný podzim plný cestování a hostování na českých i zahraničních scénách. Vyvrcholením loňského roku bylo pro jeho členy turné po Japonsku. A komponované představení, které v neděli Bohemia Balet uvedl ve Stavovském divadle pod názvem Večer komorního tance, potvrdilo, že se tento soubor opravdu má čím pochlubit. Mladí tanečníci divákům připravili krásný večer plný lyriky, poezie, energie a humoru.
Úvodní předávání cen vítězům Soutěžní přehlídky současné taneční tvorby obléklo představení do velmi slavnostního hávu. Tím spíše, že hned dvě ze tří choreografií, které soubor během večera uvedl, získaly od pětičlenné odborné poroty, složené z výkonných umělců a tanečních kritiků (Jana Hošková, Jan Kodet, Zdeněk Prokeš, Roman Vašek a Vladimír Vašut), jednu z hlavních cen. Cenu za nejlepší choreografii za dílo Lunedda osobně převzala jeho autorka, mladá francouzská choreografka Bérangère Andreo, do rukou choreografa Tomáše Rychetského z Dekka Dancers pak putovala cena za humor v choreografii za dílo Deka pod dekou.
A byla to právě oceněná Lunedda, která celý program zahájila. Tři dívky a tři chlapci odění do prostých venkovských šatů, splývavých sukní a jednoduchých kalhot, tančili na hudbu inspirovanou francouzským středověkým folklórem. Melancholické a lyrické pasáže plynule střídaly části veselejší a energičtější, pružné a plastické pohyby i akrobatické dovednosti mladých tanečníků mile překvapovaly. Neoklasický pohybový slovník Bérangère Andreo je velmi příjemný pro oko diváka a Bohemia Baletu opravdu sluší.
I když byla první choreografie skvělá, špičkou nedělního večera se pro mě stalo nestárnoucí Trio g moll Pavla Šmoka. Komorní choreografie z počátku devadesátých let i ve druhém desetiletí jednadvacátého století nepřestává prokazovat svou nadčasovost. Šmok jako by kouzlil s pohyby, jeho linie jsou čisté a precizní, gesta pak dokonale muzikální. Ovládají prostor a krásně vykreslují emocemi nabitou hudbu Bedřicha Smetany. Trojice tanečníků, kterou tvořila Sandra Danielová, Tereza Chábová a Štěpán Pechar, interpretovala dílo i přes svůj mladý věk neobyčejně vyzrále. Všem třem se podařilo zatančit s citem, dojetím a hlubokým emocionálním prožitkem, během chvíle si podmanit diváky a přinést jim do auditoria pocitové okouzlení z dokonalosti tance.
Závěr večera patřil druhé z oceněných choreografií, humornému číslu Deka pod dekou z dílny choreografického tandemu Tomáše Rychetského a Viktora Konvalinky. Cenu za humor v choreografii nezískalo toto číslo náhodou. Série za sebou jdoucích vtipných tanečních skečů, široká a nápaditá pohybová škála, rozšafný tón střídající úderný černý humor – nic podobného se na naší taneční scéně jen tak nevidí. Se svižným temporytmem a celkem náročnými hereckými gagy se členové Bohemia Baletu popasovali dobře, a dílko tak bylo hezkou dramaturgickou tečkou za celým večerem.
Z představení jsem odcházela s těmi nejlepšími dojmy. Soubor Bohemia Balet má velký umělecký potenciál a jeho mladí členové jsou schopni interpretovat taneční díla širokého stylového zaměření na vysoké profesionální úrovni. Těším se na jejich další velké pražské vystoupení - v rámci oslavy 100. narozenin paní Markéty Kyliánové uvede soubor v premiéře 25. 3. na Nové scéně balet Jiřího Kyliána Un Ballo na hudbu Maurice Ravela.
