Ve čtrnácti založila symfonický orchestr. Nastartoval plno dobrého, říká Petra Soukupová

Nahrávám video

Založit symfonický orchestr na malém městě, jakým je Police nad Metují, vypadalo zpočátku jako naprosto šílený nápad. Za devět let fungování ale Police Symphony Orchestra hraním získal téměř milion korun na dobročinné účely a koncertoval s Martou Kubišovou nebo Petrem Jandou. Nemáme nálepku profesionální, ale prostě nás baví hrát, říká v rozhovoru pro Události, komentáře Petra Soukupová, která orchestr založila ve čtrnácti letech. Za své aktivity získala ocenění Mladý srdcař roku 2018 Nadace Via Bona.

Z koncertů Police Symphony Orchestra vychází neuvěřitelná energie. Kde ji berete? 

Možná v mládí. Orchestr je složený z mladých muzikantů, věkový průměr se pohybuje kolem dvaceti let. Možná je to i tím, že členové orchestru se hodně podílí na jeho chodu.

Přenáší se vaše energie i do míst, kde děláte charitu? Třeba do Hospitalu Broumov, jemuž pomáháte shánět zdravotnické vybavení a pomůcky pro pacienty především ve vysokém věku?

Myslím si, že orchestr svou energií právě díky beneficím nastartoval plno dobrého. Nejen to, že přispíváme Nadačnímu fondu Hospital Broumov částkou z koncertů, ale orchestr dneska sdružuje okolo sebe i další lidi, kteří nám pomáhají, nejen muzikanty.  

Jak jste vůbec ve čtrnácti přišla na nápad, že založíte v Polici symfonický orchestr? 

Přišel s tím můj brácha. Já hrála na housle ve smyčcovém orchestru v Polici nad Metují, on na bicí v bigbandu a napadlo ho, že bychom mohli ty orchestry spojit. Nakonec se nespojily, ale spojilo se plno mladých muzikantů z celého regionu, dneska už plno lidí dojíždí dokonce mimo Královéhradecký kraj.

Nápad něco vytvořit je jedna věc, ale udržet pak vše v chodu je věc druhá, často obtížná. Vám se to daří od roku 2010. Jak to máte zařízeno například s nástroji? Předpokládám, že pro takové těleso nestačení vybavení základní umělecké školy. 

ZUŠ nám prvních pět šest let hodně pomáhala tím, že nám půjčovala nástroje. Pak už to ale bylo neudržitelné, protože počet koncertů se zvyšoval. Menší nástroje, jako třeba housle, vlastní každý sám, větší nástroje, jako jsou tympány, marimba nebo velký buben, jsme si nakoupili vlastní. Pomohli nám naši fanoušci, na crowdfundingovém portálu HitHit jsme sehnali téměř půl milionu korun.

Dá se říct, jaký je poměr peněz, které z koncertních výtěžků dáváte na charitu, a financí na provoz orchestru?

To si netroufnu odhadnout. Máme stěžejní benefiční projekty, z nichž jde celý výtěžek na dobrou věc, a poté koncerty, z nichž jdou peníze na orchestr, na notový materiál a různé režijní náklady, abychom mohli platit energie a tak dále.

A jak složité je udržet pohromadě ansámbl padesáti mladých muzikantů. Vládnete jim jako zakladatelka tvrdou rukou, nebo jim necháváte prostor?

Tvrdou rukou nevládnu. Každý se může vyjádřit k tomu, kam by měl orchestr směřovat. Hlasujeme i o tom, co se bude hrát. Diskuse je důležitá, obzlvášť pro orchestr, který je založený na dobrovolnictví, kdy muzikanti hrají ve svém volném čase bez nároku na honorář. 

To byl důvod, proč jste odmítla koncertovat v Obecním domě? Protože by tam nemohli hrát všichni členové orchestru?

Odmítnutí bylo z více důvodů, ale z velké části právě proto, že nechci orchestr dělit. Nemám to srdce říct: Ty tam může hrát, ty nemůžeš. To by nebylo správné. 

Police Symphony Orchestra hrál také se spoustou slavných muzikantů. Které spolupráce si ceníte nejvíc? 

To se nedá říct. Ceníme si opravdu každé spolupráce, nebereme ji jako samozřejmost. Jsme rádi, že s námi spolupracuje Balet Národního divadla, Václav Zahradník i Dasha s Martinem Kumžákem. Je hezké, že jsou nakloněni pracovat s orchestrem, který nemá žádnou nálepku „profesionální“, ale který prostě baví hrát.

Je jeden moment, který vám za devět let fungování orchestru nejvíce utkvěl v paměti? 

To byl moment na plese v roce 2018, kdy osm set diváků zpívalo jako překvapení děkovnou píseň orchestru. To byl pro mě asi nejsilnější moment.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Z historie festivalu ve Varech: „objevil“ DiCapria a ovlivnila ho politika

Filmový festival v Karlových Varech si připomíná letos dvě výročí. Koná se jubilejní, šedesátý ročník, současně ale uplyne osmdesát let od konání toho vůbec prvního, tenkrát ještě v Mariánských Lázních. Nesoulad v číslech způsobilo i střídání s přehlídkou v Moskvě. Česká televize se ohlíží za historií KVIFF prostřednictvím deseti témat.
před 6 hhodinami

V tunelech metra se natáčí mysteriózní Zmizení Sáry Lindertové

Mysteriózní minisérie Zmizení Sáry Lindertové kombinuje kriminální a nadpřirozené prvky. V pražských tunelech metra, kde se příběh z velké části odehrává, ji natáčí režisér Matěj Chlupáček. Vzniká v koprodukci České televize a společnosti Canal+.
včera v 13:24

Michael sesadil Oppenheimera. Je nejvýdělečnějším filmovým životopisem

Michael Jackson opět vede žebříčky prodejnosti. Tentokrát filmové. Hraný snímek o začátcích krále popu, se stal nejvýdělečnějším životopisným snímkem vůbec. Celosvětově vydělal dosud 977 milionů dolarů (necelých 20,8 miliardy korun). Na druhé místo tak odsunul Oppenheimera, příběh o vývoji atomové bomby. Na milionové tržby – a umístění v žebříčku – v minulosti dosáhly třeba filmy o Freddiem Mercurym, čínském důstojníkovi z bitvy o Šanghaj nebo o indiánce Pocahontas.
včera v 10:48

Muse na desátém albu zachytili signál z vesmíru

Anglická skupina Muse vydává desáté album. Kapela ve své hudbě dlouhodobě čerpá ze sci-fi motivů, její tvorba bývá řazena do žánru vesmírného rocku. Na nové desce The Wow! Signal odkazuje k mimozemským civilizacím.
30. 6. 2026

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
29. 6. 2026

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
29. 6. 2026

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
28. 6. 2026

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

Evropský pohled