Stavy, které lidé mohli prožívat během koronavirové pandemie, se promítly do aktuální výstavy v Benešově. V Muzeu umění a designu i na dalších místech představují své práce studenti z pěti českých univerzit. Svá díla prezentují na jiné výstavě také posluchači pražské UMPRUM. Klauzurní a semestrální práce tvořili mladí umělci během pandemie, poprvé je vystavují mimo školní ateliéry.
V Praze a Benešově vystavují studenti práce vytvořené během pandemie
Benešovská výstava Na rozhraní propojuje různá místa, a například v chodbě polikliniky tak mohou lidé narazit na rozmontovanou pračku. Studenti ji rozložili, aby demonstrovali pocity z uplynulých měsíců.
„Umělci museli pracovat nebo se věnovat dělnické práci a naopak dělníci měli během lockdownu čas se věnovat třeba umělecké tvorbě,“ vysvětluje kurátorka Viktoriya Yordanova, studentka Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy, která za projektem stojí.
V podzemí benešovského muzea je zase slyšet vyzvánění mobilu. Video zároveň zachycuje výraz autorky díla, apatický po neustálém zírání do displeje, coby umělecký odkaz na digitální přehlcení. Omezený pohyb zase inspiroval další studentku k tomu, že své ohraničené cesty vytvořila – na základě záznamů v aplikaci Google Maps – z drátů.
V Benešově svoje díla představuje celkem šestnáct umělců a čtyři mladé začínající kurátorky z univerzit napříč Českem. K vidění jsou do konce října.
Na UMPRUM se zajímali o rituály i keramické pece
Pandemická témata pronikla i do semestrálních a klauzurních prací na UMPRUM. Hlavní téma letního semestru v ateliéru skla a keramiky znělo „rituál a jeho význam v současnosti“, a v jeho rámci tak vznikly třeba schránky na mobilní telefon. Zařízení mají izolovat od uživatelů, kteří jeho prostřednictvím komunikují příliš často.
„Někteří studenti samozřejmě reagovali na covidovou situaci, ale musím říct, že spíše měli tendenci reagovat na jiná témata. Právě skrze kreativní činnost se potřebovali zamyslet i nad něčím jiným,“ podotýká nicméně odborný asistent na katedře užitého umění Michal Vaníček.
V ateliéru módní tvorby hledali například udržitelnost vlny jako lokální, a přitom nepříliš využívané suroviny. „Jsou to všechno materiály, které byly vytvořeny v České republice, snažíme se podpořit místní produkt tradiční českou výrobou,“ doplnila mladá módní designérka Adéla Králíková.
Do podmínek tvorby, když už ne do témat, ovšem pandemie studentům zasáhla výrazně. Tvořit mohli jenom doma, velkorysejší prostory školních ateliérů zůstaly téměř celý čas zavřené. „Pracovala jsem doma na koleni, a kde se co vypálí, jsem si domlouvala na základních školách, kde se učí keramika. Bylo to dost komplikované,“ postěžovala si Sára Huclová z ateliéru keramiky a porcelánu.
Do haly č. 13 v Pražské tržnici, kde se výstava Artsemestr koná, se vešly klauzurní a semestrální práce od tří set padesáti studentů. Během června je ještě vystřídají práce diplomové a bakalářské.