V nové politické opeře se dívka vrací do Československa, aby zahynula pod pásy tanku

Praha - Soudobou českou operu Mai 68 inspirovanou událostmi roku 1968 ve Francii a Československu vřele přijali 23. června diváci Stavovského divadla. Minimalistická inscenace o lásce, revoluci a zklamaných ideálech připravila trojice autorů - seskupení Střežený Parnass - Petr Kofroň, Zdenek Plachý a Jiří Šimáček se souborem Národního divadla Brno. Světovou premiéru měla inscenace 20. června v brněnském Mahenově divadle.

Multimediální projekt s postmoderní režií připomněl 40. výročí studentské revoluce v Paříži v květnu 1968, její zrcadlovou paralelu s Pražským jarem i jejich zásadní rozdíly.  

Hlavní hrdinkou je česká studentka, kterou ztvárnila Jana Wallingerová. V době politického uvolnění přijíždí s rodiči - emigranty do Francie a jde studovat na univerzitu, kde propukají studentské bouře. Dění ji rychle vtáhne. Poslouchá také ideály francouzských studentů a je z nich zděšená. Její radikální přátele v Paříži později zasahuje zpráva, že studentka o prázdninách v Československu zahynula pod pásy tanku sovětských okupačních vojsk.

Milencem studentky je francouzský revolucionář v podání Zoltána Kordy. Jeho postava se jmenuje JPB, iniciály si divadelníci vypůjčili od herce Jeana-Paula Belmonda, který se podle historických dokladů studentských bouří účastnil. Také řada momentů vychází z autentických dobových zdrojů a materiálů, kupříkladu výroky filozofa Jeana-Paula Sartra či francouzského prezidenta Charlese de Gaulla. V díle se objevily i další známé postavy, mimo jiné americká herečka Jane Fondová, jihoamerický revolucionář Ernesto Che Guevara a čínský komunistický vůdce Mao Ce-tung. Scénografie využívá promítání filmů a digitální grafiku, interpreti zpívají a mluví česky, zčásti čínsky a francouzsky.

Typicky minimalistická hudba je dílem operního skladatele Petra Kofroně. Námět scénografa a ředitele brněnského Národního divadla Daniela Dvořáka zpracovali do podoby libreta Jiří Šimáček a Zdeněk Plachý.

Soudobá politická opera inspirující se aktuálními problémy je pro českou scénu spíše výjimečná událost. Od roku 1989 se v tuzemsku hrálo pouze několik inscenací, a to převážně od zahraničních autorů. Podobné politické opery, jakou je Mai 68, psali v 80. letech američtí minimalisté John Adams a Phillip Glass. Letos na jaře měli pražští diváci možnost zhlídnout velice úspěšnou světovou premiéru operní inscenace Zítra se bude… o procesu s političkou Miladou Horákovou, která byla v 50. letech minulého století ve vykonstruovaném procesu odsouzena k trestu smrti. Ústřední postavou, která provázela dějem, byla renomovaná pěvkyně Soňa Červená.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 15 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 19 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...