V nové politické opeře se dívka vrací do Československa, aby zahynula pod pásy tanku

Praha - Soudobou českou operu Mai 68 inspirovanou událostmi roku 1968 ve Francii a Československu vřele přijali 23. června diváci Stavovského divadla. Minimalistická inscenace o lásce, revoluci a zklamaných ideálech připravila trojice autorů - seskupení Střežený Parnass - Petr Kofroň, Zdenek Plachý a Jiří Šimáček se souborem Národního divadla Brno. Světovou premiéru měla inscenace 20. června v brněnském Mahenově divadle.

Multimediální projekt s postmoderní režií připomněl 40. výročí studentské revoluce v Paříži v květnu 1968, její zrcadlovou paralelu s Pražským jarem i jejich zásadní rozdíly.  

Hlavní hrdinkou je česká studentka, kterou ztvárnila Jana Wallingerová. V době politického uvolnění přijíždí s rodiči - emigranty do Francie a jde studovat na univerzitu, kde propukají studentské bouře. Dění ji rychle vtáhne. Poslouchá také ideály francouzských studentů a je z nich zděšená. Její radikální přátele v Paříži později zasahuje zpráva, že studentka o prázdninách v Československu zahynula pod pásy tanku sovětských okupačních vojsk.

Milencem studentky je francouzský revolucionář v podání Zoltána Kordy. Jeho postava se jmenuje JPB, iniciály si divadelníci vypůjčili od herce Jeana-Paula Belmonda, který se podle historických dokladů studentských bouří účastnil. Také řada momentů vychází z autentických dobových zdrojů a materiálů, kupříkladu výroky filozofa Jeana-Paula Sartra či francouzského prezidenta Charlese de Gaulla. V díle se objevily i další známé postavy, mimo jiné americká herečka Jane Fondová, jihoamerický revolucionář Ernesto Che Guevara a čínský komunistický vůdce Mao Ce-tung. Scénografie využívá promítání filmů a digitální grafiku, interpreti zpívají a mluví česky, zčásti čínsky a francouzsky.

Typicky minimalistická hudba je dílem operního skladatele Petra Kofroně. Námět scénografa a ředitele brněnského Národního divadla Daniela Dvořáka zpracovali do podoby libreta Jiří Šimáček a Zdeněk Plachý.

Soudobá politická opera inspirující se aktuálními problémy je pro českou scénu spíše výjimečná událost. Od roku 1989 se v tuzemsku hrálo pouze několik inscenací, a to převážně od zahraničních autorů. Podobné politické opery, jakou je Mai 68, psali v 80. letech američtí minimalisté John Adams a Phillip Glass. Letos na jaře měli pražští diváci možnost zhlídnout velice úspěšnou světovou premiéru operní inscenace Zítra se bude… o procesu s političkou Miladou Horákovou, která byla v 50. letech minulého století ve vykonstruovaném procesu odsouzena k trestu smrti. Ústřední postavou, která provázela dějem, byla renomovaná pěvkyně Soňa Červená.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 2 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 8 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 18 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...