Zklidnění vyhrocené atmosféry přinesl první den Martina Kocandy v pozici generálního ředitele Národní knihovny. Bývalý vězeňský kaplan se sešel ve čtvrtek s odbory, které se ohradily proti jeho jmenování. Řešit s vedením chtějí také nízké platy a vleklé opravy.
„Zatím se snažím opravdu vstřebávat atmosféru, která v Národní knihovně je,“ shrnul dojmy ze svého prvního pracovního dne Kocanda. Jmenovací dekret na šest let převzal ve středu od ministra kultury Daniela Hermana. Do ředitelského křesla knihovny vybíral ze dvou kandidátů – tím druhým měl být „provizorní“ ředitel Petr Kroupa, který se vedení ujal v dubnu 2015. Odbory s jeho konečnou volbou ale nesouhlasily.
„Za posledních dva a půl roku došlo třikrát k výměně generálního ředitele,“ upozornila na časté střídání ve vedení předsedkyně odborové organizace NK Anna Machová. Odbory také namítaly, že podle nich zkušeného ředitele, památkáře Petra Krouba, vystřídal člověk bez potřebných odborných znalostí.
„Klementinum prochází náročnou etapou rekonstrukce a vyžaduje velmi silný manažerský přístup, právní znalosti a toto byly důvody, proč jsem se rozhodl pro tuto volbu, kterou mi také výběrová komise doporučila,“ vysvětlil Herman.
Priority: platy i Klementinum
Napjatou situaci v knihovně řešil Martin Kocanda na odpolední, zhruba hodinové schůzce s předsedkyní odborové organizace. „Válečná sekera je zakopána, alespoň já z toho mám ten pocit,“ uvedl k průběhu setkání. „Nepobili jsme se,“ potvrdila Anna Machová. „Dohodli jsme se na další schůzce příští týden.“ Hrozbu stávkové pohotovosti, s níž přišli ve středu, ale odboráři zatím neodvolali.
Priority generálního ředitele i odborů jsou dané. „Financování všeho, nejen platů, ale i provozu,“ uvedla jedno z palčivých témat Machová. Martin Kocanda zmínil revitalizaci Klementina, jejíž další etapu označil za „klíčovou a zásadní věc“. Revitalizace hlavní budovy Národní knihovny začala na jaře 2010, dokončena by měla být o deset let později. Náklady jsou odhadovány na dvě miliardy korun.
