Josef Sudek proslul svými fotografiemi rozestavěné katedrály svatého Víta. Svět dobyl i s kompozicemi ze svého ateliéru, ve kterých mistrně pracoval se světlem. Aktuální výstava v Galerii Josefa Sudka nicméně nepředstavuje tvorbu tohoto zásadního českého fotografa, ale připomíná jeho spolupracovníky, učedníky i přátele nejrůznějších profesí a osudů.
V galerii Josefa Sudka vystavují práce jeho uč-mučů a přátel
Na celé výstavě je pouze jediná Sudkova fotografie – vzpomínka na Adolfa Hofmanna. „Áda Hofmann byl člověk, který zachránil Josefu Sudkovi v italských zákopech první světové války život. A provázel ho potom celý život,“ doplnil kurátor Jan Mlčoch.
Na italské frontě zasáhl Sudka granát, v důsledku zranění přišel o pravou paži. Hofmann mu po návratu do Prahy pomohl rozjet firmu a obstaral mu později i byt na pražských Hradčanech, ve kterém Sudek žil a fotografoval až do své smrti v roce 1976. Právě zde se dnes nachází galerie nesoucí jeho jméno.
Učedník – mučedník
Výstava Josef Sudek & spol. je přehlídkou uměleckých artefaktů více i méně známých osobností, které k Sudkovi měly blízký vztah, počínaje jeho sestrou Boženou. Svým asistentům prý Sudek říkal „uč-muč“. Učedník – mučedník.
V některých případech mu pomáhali s jeho fotografickými úkoly, v meziválečné době, kdy se stal jedním z nejvyhledávanějších reklamních fotografů, zejména s reklamními zakázkami. Později například s knihou Praha panoramatická z roku 1959. Řada z nich se věnovala také své výtvarné tvorbě a všichni byli zasaženi Sudkovým dílem a jeho životní filozofií.
Ke slavným jménům z výstavy patří například Jaromír Funke. Průkopník avantgardní fotografie zachytil také Josefa Sudka, tento snímek inspiroval památník v Sudkově rodném Kolíně. Stojí na Kmochově ostrově, stejně jako v roce 1922 focený fotograf.
Za druhé světové války vzal už tehdy uznávaný fotograf do svého ateliéru za učně několik studentů, aby nemuseli být nasazeni na práci do Říše. Tehdy nedostudovaného medika Jaroslava Kyselu či grafiky Václava Sivka a Vladimíra Fuku.
Sudkova žačka
Po válce se ujal i mladé Židovky, která uprchla z pochodu smrti. „Sonja Bullaty byla skutečně Sudkova věrná žačka a přítelkyně. Byla jednou z těch, kteří proslavili Josefa Sudka po světě,“ upozorňuje kurátor.
„Sudek i v těžkých dobách padesátých, šedesátých let byl ve stálém kontaktu se svými přáteli na Západě. Prostě se nebál, byl svobodný člověk a to, jak se choval v osobním životě, se jistě promítalo i do jeho tvorby,“ dodal.
Se svými přáteli se Josef Sudek scházel a tvořil i v ateliéru na nedalekém Újezdě. I v něm je dnes galerie nesoucí Sudkovo jméno a zaměřená na fotografické výstavy. Aktuálně je tu k vidění retrospektiva Pavla Nádvorníka.